Technikovy jazykové poznámky

[Drobnosti]

(pdf)

-

K článku tohoto jména, otištěnému v NŘ. XXI, 1937, 172 n., připojujeme ještě tento dopis jako event. thema k diskusi. — V loňském 6. čísle Naší Řeči je článek „Technikovy jazykové poznámky“ o správných českých výrazech technických. Všiml jsem si ho náhodou teprve dnes, ale vracím se k němu, neboť jsem přesvědčen, že veřejné diskuse a důmysl odborníků musí ještě mnohou stránku našeho technického názvosloví vyjasnit. Pro dnes jen několik poznámek z oboru karburace.

Nesouhlasím s názorem, že výraz dýza je mezi techniky obecně vžit. Není to nic jiného než zkomolenina německého „Düse“, zrovna jako rajbál z „Reibaal“. Jako byl pro rajbál stvořen výraz český, můžeme pro dýzu užívat správného českého, již užívaného slova tryska. Tento výraz propaguje firma Autoavia místo zkomolenin dýza, dyšna, dyxa nebo místo slova hubice, přijatého vojenskými odborníky. Výraz tryska jasně vyjadřuje funkci této součástky karburátoru, a to nelze tvrdit o výrazech ostatních. Název tryska není vymyšlen firmou Autoavia, nýbrž tato firma sama jej přejala od továrny na letecké motory Walter a spol. v Jinonicích. Odkud jej má Waltrovka, nevím. Chci ještě podotknout, že zákazníci firmy Autoavia, objednávající karburátory Solex, ochotně výraz tryska přijali a běžně ho používají.

Lituji, že nemohu tvrdit totéž o výrazu přívěra, který Autoavia propaguje místo otrockého překladu škrticí klapka z německého „Drosselklappe“. Název přívěra, právě jako slovo tryska, velmi dobře vyjadřuje svou funkci v karburátoru, jistě mnohem lépe než příšerná „škrticí klapka“.

Místo slova difusér, z francouzského slova diffuseur, užívá Autoavia výrazu vzduchové hrdlo a také tento termín se již dobře vžil. Francouzští technikové nazývají tuto součástku „buse“. Ostatně nutno se zmíniti ještě o karburátoru samém, pro nějž někteří naši odborníci našli výraz splynovač, otrocký překlad z německého Vergaser. Tento výraz se mezi našimi automobilními techniky drží dosud, částečně snad proto, že před [256]válkou se k nám karburátory, vyráběné německou licenční továrnou, dovážely jen z Německa. Již zesnulý učenec, chemik a znalec spalovací techniky a automobilu, prof. Jaroslav Formánek, psal proti užívání slova splynovač, poněvadž funkce karburátoru nemá nic společného s plynem; funkce tohoto přístroje záleží v tom, že rozprašuje benzinovou tříšť a mísí benzinovou mlhovinu v určitém poměru se vzduchem tak, aby povstala správná výbušná směs ve válcích automobilního motoru.

Vzhledem k dnešnímu rozšíření automobilu doufám, že tato krátká úvaha bude čtenáře NŘ. zajímati.

Zdeněk Rejman, šéf firmy Autoavia Z. Rejman a spol.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 8, s. 255-256

Předchozí V. Kzl.: Tabák

Následující Výslovnost jména Ludikar