Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého
Jiří Haller
[Články]
-
Většina hesel začínajících písmenem g jsou slova cizí nebo nářeční a zajímají nás hlavně stránkou pravopisnou nebo tvaroslovnou. U některých z nich zaznamenává PS. dvojí způsob psaní, s g a s k, na př. galoše a kaloše, gamaše a kamaše, garnýr, v obecném jazyce kanýr, glot, glotový a klot, klotový, grobián, grobiánský, grobiánství atd. a krobián, krobiánský, krobiánství; u hesla gdoule a u dialektických slov gaťata, gatě, gaťky se odkazuje k příslušným heslům s k-. Slovo generál a jeho odvozeniny generálmajor, generálmarš, generální, generálský, generálství mají lidové druhotvary s j-: jenerál, jenerálmajor atd.
Slovo gagat (černý jantar, velmi tmavý, lesklý druh hnědého uhlí, z něhož se hotoví smuteční šperky) a příslušné příd. [138]jméno gagatový lze psáti i s á-: gagát, gagátový. Trojí způsob psaní je zaznamenán u hesla galanthom, dnes už zastaralého: galanthom, galanthomme (2. p. galanthomma) a řidší galantom. Jméno Galilea má v 2., 4. a 7. pádě tvary podle vzoru žena a duše (Galiley i Galileje, Galileu i Galileji, Galileou i Galilejí), v 3. a 6. pádě podle vzoru duše (Galilei n. Galileji). Podobně se v 2. a 7. pádě skloňuje také vlastní jméno Guinea (2. p. Guiney n. Guineje, 7. p. Guineou n. Guineí, ale 3. a 6. pád zní jen Guinei; 4. pád má patrně rovněž dvojí podobu, Guineu n. Guinei), avšak s tou odchylkou, že se v tvarech podle vzoru duše kromě 2. pádu nepíše j. Podst. jméno Gall a všechny jeho odvozeniny (gallicismus, Gallie, gallikán, gallisovati, gallofil, gallský atd.) píše PS. s dvěma l. Vedle hesla galvanisovati je v stejné platnosti uvedeno také heslo galvanovati.
U hesla garantovati je výslovně vytčena jen vazba se 4. pádem (garantovati co = ručiti, zaručiti se zač, zaručiti něco), ale z připojených citátů je vidět, že je možná i vazba garantovati zač (na př.: Za mocnost hlasů lidských arciť konservatorium negarantuje. Lumír). Při jméně gardedáma není 2. pád množ. č. zvláště uveden, a je tedy skloňování tohoto slova pravidelné, bez krácení v 2. pádě mn. č. (gardedám; s. v. gardepán je však v citátu z Hladíka tvar gardedam). U hesla gazel (orientální forma básnická) se v závorce uvádí ještě tvar ghazel a poznámka, že se vyskytuje také, ale řidčeji, tvar žen. rodu gazela n. ghazela v témž významu. Jméno gema (drahý kámen s řezbou do hloubky n. vypouklou) se píše také gemma. Dvojí rod má jméno hořce gencián, genciána. U hudebního termínu generálbas se čte poznámka, že je lépe říkati generální bas. Vedle příd. jména generální a příslovce generálně uvádí PS. ve významu „povšechný, všeobecný“ ještě také tvar generelní (generelně). Tvar genetiv u latinského jména 2. pádu genitiv je archaistický. U názvu georgette (jemná krepová látka bez lesku, vyráběná z hedvábí a vlny) ponechává PS. původní pravopis; ve výslovnosti zní toto slovo ovšem žoržet.
Jméno gilotina lze psát též guillotina a vyslovuje se gilotyna; tak se píše i sloveso gilotinovati, guillotinovati. Jménu girl (obyč. pl. girls) ponechává PS. jeho původní výslovnost gerl (gerls). Zato francouzské jméno girondin se vyslovuje žirondyn (nikoli -é n, jak na př. gamin, gandin a pod.). U jména glacé (hladký a lesklý, o rukavičkách) je předepsána výslovnost glasé, ale s poznámkou, že se v řeči hovorové toto slovo vyslovuje obyčejně glazé a tak že se někdy také píše; dvojí pravopis má slovo glacírka, glasírka (lesklá, hlazená ků[139]že n. výrobek z ní). Také slova glasura, glazura, glasovati, glazovati, glasurovati, glazurovati píší se dvojím způsobem. Jméno globus se spisovně skloňuje v 2. p. globu, v jazyce obecném globusu. Slovo glyptotéka (sbírka uměleckých děl sochařských) se píše též s th: glyptothéka. Francouzský název umělecky tkaného nástěnného koberce gobelin se vyslovuje goblén i gobelín. Biblické jméno Golgata má druhotvar Golgota a tuto dvojí podobu má i příslušné přídavné jméno golgotský, golgotský. U hesel graciosně, graciosní, graciosnost označuje PS. tvary s e (graciesně, graciesní, graciesnost) za archaistické; podobně je označeno i slovo graduelní (stupňovitý) vedle běžného tvaru graduální. Španělské jméno guerilla (drobná válka, vedená četnými malými oddíly) se píše pravopisem původním a vyslovuje se gerila; účastník guerilly se jmenuje guerillero (vysl. gueriljero). Slovo guinea, název staré zlaté mince anglické, vyslovuje se ginya je nesklonné. Lékařské termíny gynaekolog, gynaekologie a pod. se píší také s e: gynekolog, gynekologie atd.
Vedle hesel habituální, habituálně obsahuje PS. též hesla habituelní, habituelně. Jméno toho, kdo se hádá, píše se hadač (jako v Pravidlech čes. pravopisu), ženský rod zní hadačka; jiné slovo je ovšem hádačka (hádka, spor). Zdrobnělinu háďátko píše PS na rozdíl od dosavadního způsobu psaní s dlouhým á. Četné lékařské termíny složené s haema-, haemato- a haemolze psát i s e místo ae. U slovesa hájiti je běžná vazba se 4. pádem (hájiti co); vazba s 2. pádem (hájiti čeho) je řidší. Podle výslovnosti se píší slova hakenkrajc, hakenkrajcler a jejich odvozeniny. Sloveso hakovati (orati hákem) má vedle sebe ještě tvar s dlouhým á (hákovati), ale tvar s a je častější; dvojí kvantitu má též slovo hakoviště, hákoviště (násada k pluhu háku). Jméno hala (prostorná místnost veřejných budov krytá konstrukcemi velkého rozpětí nebo v obytném domě obytná předsíň s volným schodištěm) lze psáti též halla; vyskytuje se i tvar rodu mužského hall vysl. (hól).
Anglický sportovní výraz half (s výslovností háf, v obecné výslovnosti však half) píše se též českým pravopisem halv; 2. pád zní halva. Dvojí výslovnost, původní a obecnou má též složené jméno halfback (háfbek a halfbek); u slov halftime a halfvolley uvádí PS. jen původní výslovnost háftajm, háfvolej. Citoslovce haló se píše také s krátkým o: halo. Slovo hamerleska (brokovnice bez kohoutku) se cituje i s původním pravopisem hammerlesska. Lidové sloveso handlovati má ve významu „obchodovati“ vazby čím, s čím a v čem (na [140]př. handluje s dobytkem, v plátnech a pod.). Jméno hangar a příslušné příd. jméno hangarový píše PS. s druhou slabikou krátkou. Význam slova hantýrka je ve shodě s dnešním jazykovým usem vymezen velmi široce; je to zvláštní řeč některých stavů, na př. studentský, vojenský, myslivecký, sportovní atd. slang, i mluva zločinecká (argot) nebo konečně vůbec familiární vyjadřování v mluvě odborné. Ve smyslu filologickém pak výraz hantýrka znamená mluvu zločinců nebo společenské spodiny, tedy totéž co argot. Slovo harampádí má celkem čtverou podobu: harampádí, harampátí, hamparádí a hamparátí. Jméno známé z řeckého bájesloví Harpye se píše též s j, Harpyje, a má tedy dvojí tvary: 2. pád Harpye nebo Harpyje, 3. pád Harpyi nebo Harpyji atd. (podle vzoru duše). Zoologický název harpyje (orel harpyje, pták z podčeledi orlů, Thrasaetus harpyia) se však píše toliko s j.
Jméno hať (svazek proutí rozličné tloušťky i úpravy, užívaný k utužování svahů nebo vodních staveb, potom též stezka zřízená z otepí, klestí a kulatých dřev) skloňuje PS. podle vzoru kost (2. p. hati) i podle vzoru duše (2. p. hatě). U slovesa hatiti není výslovně uveden tvar příčestí min. trpného, a je tedy pravidelný (hacen, srov. na př.: jeho plány byly ustavičně haceny). Bursovní výraz pro stoupání cen nebo kursů na burse má buďto tvar haussa (vysl. ósa) a skloňuje se podle vzoru žena, anebo tvar hausse (vysl. ós) a je nesklonným jménem rodu ženského (srov. výraz opačného smyslu baissa a baisse). Jména havěď (2. p. havědi) a havěť (2. p. havěti) uvádí PS. vedle sebe jako rovnocenná. U slovesa házeti se uvádí vazba házeti čím, kdežto vazba házeti s čím je výslovně vytčena za nesprávnou. Hesla hegelovec, hegelovina, hegelovsky, hegelovský a hegelovství mají vedle sebe také tvary bez e (heglovec, heglovina, heglovský atd.); ostatní útvary odvozené od jména Hegel (hegelián, hegelianismus, hegeliánský atd.) píše PS ve shodě s výslovností jen s e a tak píše i přivlastňovací příd. jméno Hegelův, 2. p. Hegela atd. U jména hejl zachovává PS. dosavadní dvojí podobu hejl a hýl, ale jména odvozená mají jen ej: hejlice, hejlíček, hejlík. Jména Hellas, Hellen a všechny jejich odvozeniny (hellenismus, hellenisovati, hellenista, hellenistický, hellenský, hellenství, Hellenstvo atd.) i starořecké jméno Dardanell Hellespont píší se jen s dvojím l; opouští se tedy způsob dosavadní, podle něhož bylo lze psáti též Helada, Helén, Helespont atd.
U hesla helvet se poznamenává, že se zřídka vyskytuje tvar helveta a že tvary helvit, helvít, helvita jsou lidové. Familiární [141]název slanečka se píše herinek i herynek (zřídka herink, herynk) a tak se píše i příd. jméno herinkový, herynkový. Jméno středověkého dvorského obřadníka, hlasatele má též dvojí podobu, herold (2. p. herolda) nebo herolt (2. p. herolta). Řecké jméno heros se skloňuje podle vzoru had (2. p. heroa), a má tedy v množ. č. 1. pád heroové, 4. a 7. pád heroy; vedle toho je řidší tvar heroj, který se skloňuje podle vzoru oráč. K místnímu jménu Hessen zní příd. jméno hessenský nebo hesský (na př. hessenská, hesská moucha). Název členů známého starověkého národa maloasijského lze psáti Hethit i Chetit (1. pád množ. č. Hethité, Chetité) a tak se píší i odvozená slova hethitolog, chetitolog, hethitologie, chetitologie, hethitský, chetitský, hethitština, chetitština a pod. Církevní název knihy o stvoření světa v šesti dnech zní hexaemeron nebo hexameron. Dvojí tvar má též název vysokého církevního hodnostáře hierarch (podle vzoru had), hierarcha (podle vzoru starosta). Slovo hipodrom (místo pro závody koňmo nebo vozmo, jízdárna) píše PS. s jedním p, ale ostatní hesla s členem hippo- na začátku mají dvě p, na př. hippofag, hippogryf, hippokamp, hippokratický, hippolog, hippologický, hippologie atd., a tak se píše též příd. jméno hippický (koní nebo jízdy na koni se týkající) a hippokratovský (mající vztah k řeckému lékaři Hippokratovi); uvádí se však pod zvláštním heslem, že první člen těchto složenin mívá i podobu hipo-.
Jméno hlaď (hladká plocha, hladina) lze psáti též hláď, ale oba tyto tvary jsou označeny za řídké; skloňuje se podle vzoru kost. Běžnější je v témž významu slovo hlať, jež se skloňuje buď podle vzoru kost (2. pád hlati), nebo podle vzoru duše (2. pád hlatě). U slovesa hledati je vazba se 4. i s 2. pádem: hledati co, hledati čeho, na př. hledati poklad, práci, zaměstnání, místo; hledati pomoci, slov, ochrany a pod. Ve významu „tušiti, domýšleti se, pokládati koho zač, nadíti se čeho do koho“ má sloveso hledati jen vazbu se 4. pádem (hledati co v kom, v čem). U podst. jména hledisko je 2. pád množ. č. hledisk i hledisek. Slovo hlediště ve významu „stanovisko, zřetel“ je označeno za knižní. Podst. jméno hlína podržuje ve všech pádech dlouhé í (7. pád jedn. č. hlínou, v množ. č. 2. pád hlín, 3. p. hlínám atd.); tvary hlinou, hlin, hlinám a pod. jsou archaistické. Slova odvozená od tohoto jména mají velkou většinou krátké i, na př. hliňáček, hliňák, hlinař, hlinařský, hlinatka, hlinatý, hliněný, hliník, hlinina, hlinisko, hliniště, hlinitý, hlinka, hlinkovati, hlinný, hlinomaz, hlinovatka a j., ale slova hlínovitě, hlínovitý, hlínovka, hlínovník, hlínový, hlínožlutý píše PS. s dlouhým í a při[142]pojuje k nim poznámku, že znění hlinovitě, hlinovitý, hlinovka, hlinový je archaistické.
Název škrkavky hlíst (2. pád hlísta, podle vzoru had) má vedle sebe druhotvar hlísta (2. pád hlísty, podle vzoru žena). Podst. jméno hlíza zachovává ve všech pádech dlouhé í (7. pád jedn. č. hlízou, v množ. č. 2. pád hlíz, 3. p. hlízám atd.). Také příslušné odvozeniny mají í (hlízenka, hlízička, hlízka, hlízkoviště, hlízkovitý, hlízkový, hlízolist, hlízovitý atd.), jen jména hliznatost, hliznatý a hlízní píše PS. s krátkým i. U hesla hloub (2. pád hloubi) (básnicky místo „hloubka, hlubina“) jsou uvedena spojení z hloubi a z hloubí, v hloubi a v hloubí. Příslovce hluboce, hluboko mají komparativ hlouběji nebo hloub. Typografický termín hlubotisk přijímá PS. za rovnocený vedle výrazu tisk z hloubky; to platí i o příd. jméně hlubotiskový (na př. hlubotiskové barvy, stroje a pod.). Básnický výraz hluš (zalehlé, hluboké ticho, pustota) se skloňuje podle vzoru kost (2. pád hluši) i podle vzoru duše (2. pád hluše).
Příd. jméno hmatatelný a příslovce hmatatelně uvádí PS. i ve významu „zcela zřejmý, zřetelný, makavý, zřejmě, zřetelně, makavě“ bez poznámky, t. j. přijímá je za správná. V témž významu se užívá také příd. jména hmatavý (na př. hmatavá konkretnost, příliš hmatavé kousky staromaďarské reakce a pod.), příslovce hmatavě (na př. dáti hmatavě najevo komu co, seznati něco co nejhmatavěji a pod.) a příd. jména hmatný (na př. věty měly hmatnou plastiku, hmatný resultát atd.).
Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 5, s. 137-142
Předchozí Karel Rodina: Výslovnost příčestí na -il v nářečí jihozápadních Čech
Následující Vladimír Šmilauer: Výklady slov
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1