Magnetisovati - magnetovati

Vladimír Šmilauer

[Články]

(pdf)

-

V článku, o němž referujeme na jiném místě tohoto čísla, nadhazuje prof. V. List myšlenku, aby byla slovesa na -isovati a substantiva na -isace nahrazována slovesy na -ovati a substantivy na -ování; tedy místo magnetisovati, magnetisace aby se říkalo magnetovati, magnetování, místo elektrisovati, elektrisace — elektrovati, elektrování, místo normalisovati, normalisace — normovati, normování.

Snahy o nahrazování cizích sloves na -isovati slovesy na -ovati, majícími ráz češtější, jsou již staršího data. Jungmann má kříšťálovati a magnetovati; první vydání Pravidel z r. 1902 uvádí tvary akklimatovati vedle akklimatisovati, magnetovati vedle magnetisovati, narkotovati vedle narkotisovati. Ale akklimatovati a narkotovati se neujalo, takže od r. 1913 máme zase jen aklimatisovati, narkotisovati. Magnetovati a krystalovati se však udrželo. Příčina je v tom, že v těchto slovesech cítíme jasně jejich substantivní základ: magnetovati je „pracovati magnetem“, jako je válcovati, cepovati, hřebelcovati, kartáčovati, bubnovati atd. „pracovati válcem, cepem atp.“; krystalovati znamená „stávati se krystalem, měniti se v krystal“ tak, jako znamená havraněti „stávati se havranem, měniti se v havrana.“

Toto tvoření přímo od konkretních substantiv podle vzorů domácích je zcela správné. Mezi slovesy na -ovati a -isovati, trvajícími vedle sebe, vyvíjí se postupně významové rozlišení. Protože v magnetovati, krystalovati dobře cítíme substantivní základ, užíváme jich především ve smysle vlastním (potírati magnetem, měniti se v krystal). Ve smysle přeneseném však dáváme přednost tvarům na -isovati: názory vykrystalisovaly, magnetisovala je svým pohledem.

Stejně správné jako magnetovati jsou i tvary hydrogenovati, ozonovati atp.

Druhou skupinou, v níž tvary bez -is- lze dobře doporučiti, je významová skupina typu bessemerovati „vyráběti ocel podle methody Bessemerovy“. V tomto případě ovšem ani němčina neužívá slovesa na -isieren (bessemern). My však můžeme užívati sloves na -ovati i tam, kde Němci, Angličané atd. mají -is-, -iz-. Tedy: makadamovati (něm. makadamisieren, angl. macadamize) „stavěti silnice podle methody Mac Adamovy“; boucherovati „impregnovati dřevo methodou Boucherovou“; mercerovati „dodávati bavlněné přízi hedvábného lesku podle Mercera“; gallovati „zlepšovati víno podle způsobu Gallova.“ A tak bychom doporučovali i tvary pasteurovati „zahříva[160]ním konservovati“ místo užívaného u nás pasteurisovati, a arsonvalovati „léčiti velkou frekvencí“ místo arsonvalisovati, darsonvalisovati (podle d’Arsonvala).

Toto tvoření můžeme totiž přikloniti stejně k tvoření domácímu, jako tomu bylo u typu magnetovati. Jako říkáme cikanovati se „stěhovati se jako cikán“, panáčkovati „státi jako panáček“, mistrovati „chovati se jako mistr“ (k učedníku), tak můžeme říkati i mercerovati „postupovati jako Mercer“.

U jiných skupin sloves na -isovati se však -is- nevypouštívá a nevidíme ani dost příčin, aby se tento usus měnil. Jsou to tyto typy tvoření:

a) ze jmen lidí, není-li tu význam „chovati se jako“: autorisovati, patronisovati;

b) ze jmen národních: čechisovati, germanisovati, typ nahrazovaný ovšem zpravidla českým tvořením: počešťovati, poněmčovati;

c) z abstrakt: harmonisovati „uváděti v soulad“, proti harmonovati „býti v souladu“), charakterisovati, schematisovati, stigmatisovati, symbolisovati; podobně v chemické terminologii: isomerisovati, polymerisovati, racemisovati, ionisovati;

d) dále je velmi bohatá skupina sloves tvořených z adjektiv: aktualisovati, brutalisovati, generalisovati, legalisovati, lokalisovati, (de)moralisovati, nacionalisovati, naturalisovati, neutralisovati, normalisovati, realisovati, specialisovati; civilisovati, sterilisovati; sensibilisovati, stabilisovati; polarisovati, popularisovati, sekularisovati: humanisovati k adjektivům: aktuální, brutální…; civilní, sterilní; sensibilní, stabilní; polární, populární; humánní, a

e) skupina sloves, jejichž základ není na první pohled jasný a nám běžný: elektrisovati (neužíváme základu elektr-, ale elektřina), katechisovati, fanatisovati, favorisovati atp.

Podle toho nedoporučujeme tedy zaváděti tvar elektrovati místo elektrisovati. — Sloveso normovati je ovšem slovo dobré a užívané, ale nelze je chápati jako přímou náhradu slovesa normalisovati; normalisovati znamená „činiti normálním,“ normovati „stanoviti normu“. Má-li Československá společnost normalisační zůstati při svém jméně či má přijmouti jméno „normovací“ a má-li se celé příslušné hnutí nazývati „normalisací“ nebo „normováním“, je otázka věcná, ne jazyková. Protože pak posláním Společnosti je vydávání norem, bylo by přejmenování věcně oprávněno. Ale nevíme, je-li tento důvod dosti silný, aby se pro něj odstraňoval termín vžitý a mezinárodní, termín, proti němuž se stanoviska jazykového námitek není.

Způsob, jímž tvoříme příslušná dějová substantiva, souvisí s typem slovesa: u přejatých sloves cizích (na -isovati) užíváme substan[161]tiva buď na -isování nebo na -isace (magnetisování - magnetisace), u sloves tvořených českým způsobem, třeba z cizích základů (na -ovati), můžeme užíti jen substantiva na -ování (magnetování).

Existence dvou typů substantiv může býti zcela užitečná. Převažuje totiž u podstatných jmen slovesných stránka dějová, kdežto jména na -ace nabývají častěji významů konkretních (delegování — delegace, ilustrování — ilustrace, legitimování — legitimace, ventilování — ventilace atp.) A tohoto rozdílu můžeme podle potřeby užíti i u substantiv ze sloves typu -isovati. V citovaném článku uvádí se příklad: „Isolace této zdi (vlastnost) je dobrá, třeba isolant je již 15 let starý“. Pokračujme: „Nové isolování (děj) bude třeba provésti až tak za deset let.“

Tato možnost dvojího substantiva je také předností sloves na -isovati.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 6, s. 159-161

Předchozí Karel Erban, jh. (= Jiří Haller): O novočeském užívání spojek jestli, jestliže, -li

Následující Jiří Haller: Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého