Spustiti kolmici z bodu
Josef Dvořák, Redakce
[Short articles]
-
Jednota čs. matematiků a fysiků chce zavésti jednotné názvosloví a symboliku pro elementární matematiku a podává v té příčině svůj návrh matematickým odborníkům. Mimo jiné navrhuje, aby se psalo spustiti kolmici s bodu na přímku. Jsem proti tomu z těchto důvodů: 1. Bod nemá rozměrů, a proto také nemá povrchu. 2. Směr spouštění kolmice není vždycky shora dolů, nýbrž i na libovolné strany, vlevo, vpravo, nahoru atd. 3. Je zřejmé, že matematikovi běží při spouštění kolmice jen o východisko (zde o polohu bodu bez rozměrů), jímž je směr kolmice k přímce dán. Domnívám se tedy, že jediné správné je psáti „kolmice se spouští z bodu“, a to už i proto, že počátek této kolmice je v bodě, nikoli na bodě. Běží tu hlavně o směr; i kdyby si tedy někdo představoval bod jako miniaturní kuličku, i tehdy by kolmice vycházela z jejího středu. Proto by ani v tom případě nebylo lze mluviti o směru s povrchu. Prosím redakci Naší řeči o posudek v této věci. Dále je otázka, má-li se psáti „spouštěti kolmici na něco“ či „spouštěti kolmici k něčemu“. V uvedeném návrhu se píše jen o „přímce kolmé k jiné přímce“, ale o vazbě slovesa spouštěti není zmínky.
Jos. Dvořák
Souhlasíme s pisatelem, že ve výraze „spustiti kolmici z bodu“ označuje předložka východisko, nikoli směr s povrchu nebo jen směr shora dolů, a že proto je tu na místě předložka z. Vazby „spouštěti kolmici na něco“ a „spouštěti kolmici k něčemu“ jsou stejně správné. Vazba s předložkou k může mít význam širší, neboť zahrnuje i případy, kdy se kolmice vede jinam než dolů. Zdá se nám však, že se v tomto případě místo „spustiti kolmici“ říká spíše „vésti kolmici“.
Naše řeč, volume 21 (1937), issue 1, p. 31
Previous Souviseti
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1