Rozhlasová čeština

[Drobnosti]

(pdf)

-

K článku v NŘ. XX, 5 n. píše profesor české techniky v Brně ing. Vladimír List: »Blahopřeji srdečně k článku o češtině v rozhlase. Při poslouchání našich rozhlasových zpráv se tak často zlobím, že je obyčejně ani nevyslechnu do konce. Váš článek je jistě mírný a nepíšete nic ani o výslovnosti, ani o hudebnosti řeči. V té jsou naši hlasatelé i hlasatelky, mimo jeden případ, jedni z nejhorších na světě. Upozorňuji, že anglický rozhlas věnoval velmi mnoho péče a diskusí výslovnosti a intonaci angličtiny v rozhlase, takže se dnes v literárních posudcích označuje výslovnost BBC, t. j. British Broadcasting Company. Tato výslovnost se kritisuje, stále se zdokonaluje a stává se základem. — Myslím, že by se mělo žádat, aby si autoři dávali i odborné přednášky opravovati filologem, když sami česky neumějí, nebo aby rozhlas dal několika filologům vydělat a měl mezi svými pracovníky v Brně. v Praze, v Mor. Ostravě atd. aspoň jednoho filologa. Měl by hodně práce.« Na podnět téhož článku nám napsal ředitel reálky R. Kout: »Nemohu se zdržeti, abych vám nepoděkoval za to, že jste konečně také odsoudil češtinu čs. rozhlasu. Volalo to už do nebe! Když jsme tu slyšeli, že 2. pád od nic není ničeho, nýbrž zase nic, myslili jsme nejprve, že si z nás rozhlas dělá šašky. Když jsme však poznali, že je to míněno jako vážné poučení, a představili si, jaký zmatek z toho bude u mnohých posluchačů, řekli jsme si, že je to nesvědomitost.« V podobném smyslu nám píší i jiní [156]čtenáři, na př. p. dr. Wait z Prahy, p. MVDr. E. Kočí z Kralup n. Vlt. a j. Otiskujeme aspoň ony dva projevy, abychom ukázali, že se nad nevážností rozhlasu k českému jazyku nerozhořčuje jen puntičkářský filolog, nýbrž i vzdělaní lidé nejrozmanitějších oborů.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 6, s. 155-156

Předchozí Kasa, kasař

Následující Přivoditi