Časopis Naše řeč
en cz

Vojenské názvosloví ručních střelných zbraní a kulometů, II.

Vladimír Šmilauer

[Články]

(pdf)

-

(Ostatek)

II. typ (§ 36—51)

Přípona nulová: A. Maskulina

36. Podstatná jména tvořená ze slovesných základů bez přípony (s dnešního stanoviska) označují zpravidla vybrání hmoty a odvozují se od sloves označujících děj, jímž byla hmota vybrána (řezána, vrhána, dlabána atp.). Mezi slovy znamenajícími otvor v tělese je to na prvním místě ovšem samo slovo otvor (Öffnung). Otvor se »otvírá« proto, aby se tam umístila jiná součástka (nejčastěji šroub, čep, kolíček), aby se mohla nalévat voda (vodní otvor, dříve plnicí otvor, Fülloch, u Š) a mohlo mazat (mazací otvor, Schmierloch, trou graisseur, v objímce pístové trubice Z), aby mohly unikat plyny (na klice M), přebytečný olej (ve dně pouzdra, spušťadla Z), aby se rozptyloval oheň (v tlumičích) nebo konečně aby se zmenšila váha tělesa (v nosiči závorníku Z). Vývrt je podélný otvor ve válcovitém tělese (zvláště v hlavních, ale i v násadci ke cvič. střelbě, v pouzdru závěru Z atp.). Výkroj (Ausschnitt) byl u štítu 7, 7/12 větší otvor pro chladič. Menší otvor pro míření, nahoře z něho vybíhající, jmenoval se výřez (Visierschlitz). Tohoto slova se užívá i jinde a znamená otvor v stěně pouzdra nebo schránky (výřez v pouzdru spušťadla pro napínací táhlo, ve dně pouzdra pro západku Z atd.).

37. Jindy nejde o otvor, nýbrž o prosté zmenšení profilu na některém místě.

Výběr je prosté synonymum k »vybrání«. Výběru úderníkové matice M se v popise mauserovky 98 říká »vybrání«. Zářez (Einschnitt, encastrement) je výběr v součástce, do níž má jiná součástka zaskočit, zapadnout, nebo do něhož se [78]nasazuje klíč. Zářez na klapce hledí, v podstavci rámce atp. (Grinsel 95, Kimme 98) je nejdůležitější bod hledí. Vrub (Kerbe) je mělčejší a bývá jich vedle sebe několik (na to-čítku Z, klapce M). Úkos je skosená plocha, po níž u Ht klouzají náboje do nábojní komory a jež u F. M. 1915 zatlačuje stavěcí západku a stlačuje přerušovač. V předpise Š z r. 1920 mluví se o dlabech pro čepy.

Otvor nebo vybrání znamenají též, ale tvořeny jsou od sloves označujících jejich funkci, slova výfuk a západ. Výfuk (Auspuff; trou ďéchappement des gaz) odvádí u Š páru z chladiče. Západ vytahovače (Patronenzieherrast 95) na závorníku, západ pojistky (Sperrklappenrast 95) v pouzdře pušky 95 atd. jsou příčné zářezy, do nichž jiná součástka zapadne. Také kohoutek osvětlovací pistole má dva západy, do nichž střídavě (podle toho, je-li kohoutek spuštěn nebo natažen) zapadá horní rameno spouště.

Sem patří i slovo závit (Drall 95, Gewinde 95; filet 95). Je to šroubovitá rýha k vedení střely v hlavni nebo k sešroubování dvou součástí (pístu a nosiče závorníku, kloboučku a trubky předsuvné zpruhy, ramenní opěry a vidlice k ní atd. u Z).

38. Vedle tohoto hlavního významu patří podstatná jména takto tvořená i do jiných významových skupin:

a) Jména strojů a přístrojů se tvoří s oblibou složeninou typu »vodovod«. V naší terminologii patří sem slovo kulomet (Maschinengewehr) a tlakoměr, podstatná část tlakoměrné pušky 7.92 mm a 8 mm. Obě slova zastupují skupiny velmi rozsáhlé; podle vzoru »kulomet« se tvoří jména nových zbraní (minomet, granátomet), složeniny s -měr jsou pak v technice neobyčejně početné.

b) Hlavní součástky označují: závěr (Verschlusskolben 95, Schloss 98; tvořeno podle Verschluss), zavírající náboj v nábojní komoře před výstřelem; zámek osvětlovací pistole — zastupuje spušťadlo druhých zbraní; a převod (Getriebe, 1919 pohon) na podst. Š — umožňuje pohyb zubatek při svislém míření.

c) Součástky kryjící, slovy tohoto způsobu pojmenované, jsou: kryt vyhazovače a pouzdra u L/28; příklop (Deckel; couvre), shora zavírající podavač Š, 28, 30, pouzdro (couvre — culasse) 28, 29 osv. pistole, tělo rak. pistole, skříň 30, závěr Š; povlak (Überzug) na štítě 7, 7/12; obal (Schutzleder) u Š 7.

d) Záchyt znamená součástku (agrafe) nebo plošku, o niž se zachycuje jiná součástka. U M je záchyt k nasazení bodáku (Bajonetthaft 95, Seitengewehrhalter 98), u Z záchyt [79]botky, přidržující ji k hlavišti; přední stěna pouzdra závěru Z je záchytem pro přední stěnu zásobníku atd. U vz. 28 je záchyt závorníku jednou částí záchytky závorníku, z čehož vyplývá, že je »záchytka« pojem »záchytu« nadřaděný. Podstavec Š má závěs pro štít (Schildhaken); spoušť Ht je zavěšena na dvou závěsech.

e) Kulový výsek (Kugelsektor) je nálitek na vrchním čepu Š; výstup závitu je v terminologii 95/1919 překladem německého Drallänge.

B. Feminina

39. Feminina sem patřící netvoří nijaké charakteristické skupiny. Končí se na -a (které nelze s dnešního stanoviska pokládati za odvozovací příponu), -ě (e) (bez dokladů v našem materiálu), nulou (vzor »dlaň« a »kost«; poslední souhláska bývá měkčena).

Přípona -a:

Obruba zakončuje (vroubí) trubkovité útvary: na trubce předsuvné zpruhy Z je obruba pro patku předsuvné tyčinky atp. K tomuto slovu je přitvořeno příruba (Flansche), znamenající ohraničení otvoru; mají ji vodní a olejový otvor Š.

Ramenní opěru (Schulterstück, Schulterlehne; crosse) mají Z a vz. 28; u Š byla r. 1928 přejmenována na opěradlo, protože je samostatnou složitou součástkou. Opěra závorníku (Widerlager; les coins ďappui) je u pušky vz. 90. Synonymní opora se vyskýtá u pušky vz. 95: opora vyhazovače (Auswerferstütze), ploška v pouzdře, a v předpisu P: vodicí tyčinka je oporou předsuvné zpruhy.

Uzávěra M je vzadu našroubována do vývrtu kliky a uzavírá ji (Riegel 90, 95, Schlösschen 98; verrou de fermeture). U pušky vz. 90 se jmenuje závora; ta je též u osvětlovací pistole, kde zapadnutím do ozubů dláhy upevňuje hlaveň, a u Ht, kde je připojena vzadu na závorník.

Zátka (k zatknouti): u Š je zátka k parní trubce (Dampfrohrbolzen; před r. 1928 svorník parní trubky), olejová zátka do olejového otvoru (Ölerschraube, 1919 šroubek maznice, potom do r. 1928 víčko maznice) a konečně opěrná zátka hlavně (Stopfbüchse). Zajišťovací zátka k zpruze obojku je u Z.

40. Od sloves denominativních jsou utvořena slova: výztuha (k »vyztužiti« od »tuhý«); ztužení pouzdra, pažbičky Z, opěradla, maznice Š; zpruha (Feder; ressort; k »zpružiti« od adj. *pruhý, Š/1919 vzpruha), zkrucované, hlavně spirálovitě se vinoucí (dříve »točící«) pero, hojné u všech zbraní. Deminutivum se od »zpruha« netvoří, nýbrž užívá [80]se slova pružinka, zdrobněliny k pružina (tvořeno k »pružiti« jako »výbušina«, či k »pružný« jako »rov[n]ina, prvot[n]ina?); pružina se vyskýtá u L/28, vz. 28, 29 a 30. U vz. 28, kde jsou vedle sebe všechny tři tvary, zpruha, pružina a pružinka, můžeme zjistiti, že zpruha je silné spirálové nebo rovné zkrucované pero (těchto rovných zkrucovaných per se u druhých zbraní neužívá), pružina spirálové pero střední velkosti, pružinka je spirála malá. Zpruhy Š mají rozměry (průměr a délku) 10X17 až 50X590 (předsuvná zpruha), pružinky 2.7X8 až 10X14; mezí je tedy 10X16. Proto byla »Sperrklinkenfeder« s rozměry 4.8X9.8, jmenovaná dříve »zpruhou západky«, přejmenována r. 1929 na »pružinku k západce«.

41. Nulovou příponu mají:

a) nádrž vodní (Wasserbehälter; 1919, 1920 nádržka), samostatná část výstroje Š, kdežto nádržka maznice (Ölerkörper, před 1928 nádržka na olej) je součástkou kulometu;

ráž (Kaliber 95; Durchmesser des Laufes 98) — průměr vývrtu hlavně, vyjádřený v milimetrech;

spoušť (Züngel 95, Abzug 98; détente) — uvádí v činnost spušťadlo; u vz. 30 je i spoušť rukojeti, řidítka a úderníku;

b) rukojeť (Handgriff; poignée) k ručnímu ovládání zbraně: sklápěcí rukojeti Z a Š (umlegbare Handgriffe, Ht umklappbare Handgriffe, poignée á charnière), rukojeť výpustného kohoutku (Ablasshahnschale) Š, rukojeť k páce nabijedla vz. 30 atd. V terminologii 95/1919 a 98/1921 byla rukojetí i Handstütze, oporný výstupek na krku pažby. Pozdějise tento pojem již nevyskýtá. Deminutivní rukojítka (Handhabe, Griff; manette, bouton de manoeuvre) je u závěru pro raketovou pistoli a u ozubnice L/28.

42. Tvoření jmen s příponou nulovou (u feminin: -a,’) odlišuje se výrazně od tvoření jmen uvedených v § 20—34.

Přípony , -ák, -dlo, -tko přistupují k úplným infinitivním kmenům sloves nedokonavých, převážnou většinou odvozených (přivádě-ti : přivadě-č; míři-ti : miři-dla; šroubova-ti : šroubov[a]-ák). Odchylky vznikají jen rozdíly kvantitativními (smýkati : smykadlo, smykátko atd.; hledě-ti : hledítko), někdy i působením analogie (spouštěti : *spuštědlo, srov. nabíjeti — nabijedlo; ale vlivem mnohem četnějších jmen na -adlo : spušťadlo).

Podstatná jména s příponou nulovou se však netvoří od slovesných kmenů infinitivních, nýbrž od kmenů základních; drž, chyt, met, pad, řez, sek, věs atd. Tyto kmeny jsou u sloves s kořeny souhláskovými totožné s těmito kořeny. U slo[81]ves s kořeny samohláskovými mají tvar odchylný, končící se souhláskou:

I. 7.: a) kryt, byt, vit, šit; b) boj, poj, voj, chvěj, děj; c) krov, lev, sev, pěv, šev, liv, stav;

II. 1: hrn, kyn, plyn, vin, sun, šin;

V. 4: směv, zev.

Kořenná samohláska bývá na jiném stupni (o-por-a, ot-vor).

I u sloves denominativních se stává základem tvoření původní kmen; viz tuhý — ztužiti — výztuha; míra — měřiti — tlakoměr.

Předpony končící se na -a, -i, -ý, -u se dlouží (nádrž, západ; příklop; úkos; výběr).[14]

Poměr obou skupin ilustruje nejlépe srovnání slov: přidržovač — nádrž; zachycovač — záchyt; přivaděč — převod; ztužovadlo — výztuha; zaměřovač — tlakoměr.

Přípony -ec, -ek, -ka:

43. Přípona -ec a -ek znamená prodloužení tělesa, zpravidla značně zúžené. Slovesa, od nichž jsou tato jména odvozena, zakládají se jednak na představě že se něco k původnímu tělesu připojuje (násadec, nástavec, nálitek), jednak na představě, že ona částka z tělesa vychází (výstupek, výběžek, výčnělek).

Poměr slov »nástavec« a »nástavek« ukazuje, že jména e -ec značívají části větší, zpravidla osamostatněné, jména s -ek části menší, které zůstávají při původním tělese.

a) Násadec (Ansatz, Ansatzstück) je samostatná součástka, nasazovaná vpředu na hlaveň (plynový násadec, násadec ke cvičné střelbě Z) nebo na parní trubku (násadec parní trubky 29); u Š je to dokonce hlavní součástka, složitější násadec pro střelbu na letadla. — V terminologii manlicherovky vz. 95 se však slova »násadec« užívá o prostém výstupku: Sicherungsansatz na klice = 1919 bezpečnostní násadec = 1924 pojistný násadec.

Nástavec u hlavně L/28 je synonymum k násadci Z; u Z se tak označuje nahoru vybíhající část botky s ozubem.

O podstavec (Gestell) se opírá nebo na něm stojí kulomet Š (1919 jej jmenovali méně vhodně »stojan«, což je spíše výrazem pro německé »Ständer«).

[82]44. b) Na schránce M je výběžek s trubkovým nástavkem; při adaptaci kulometu 7/12 na 7/24 byla hlaveň prodloužena našroubováním nástavku; u kulometného zaměřovače je »nástavek« synonymum k násadci, nástavci.

Výběžek může býti široký jazyk, jako na př. u pouzdra M (Gehäuseschweif 95, Kreuzteil 98), u schránky M, nebo zase jazýček úzký (jazýček spouště M je definován jako srpovitý výběžek).

Výčnělky jsou na konci delšího ramene speciálního klíče pro kulomet Z a několikráte na raketové pistoli.

Výstupek (Ansatz, ale i Absatz, Fortsatz a Wulst: Züngelwulst vz. 90 = spoušťový výstupek; butée, came) označuje menší hranolovitý nebo krychlovitý »arkýřek« z tělesa ostře vystupující. U M je takový výstupek na hlavě i můstku pouzdra, na spoušti, na dolní objímce, u Z na víčku pouzdra a na nosiči závorníku, u Š je vodicí výstupek spoušťového raménka (Führungsansatz).

Vzájemný poměr těchto právě uvedených slov není však přesně vymezen a nacházíme i kolísání, jinak ve vojenském názvosloví hodně řídké. Co se v předpise M (D-XIII-1b) na str. 11 jmenuje »výstupek«, tomu se na str. 17 a 19 říká »výběžek«; u vz. 98 se tentýž výstupek jmenuje r. 1921 »stupínek«, r. 1924 (D-XIII-1a, str. 38) »výstupek«, ale tamže na str. 41 zase ještě »stupínek«. »Zannartiger Ansatz« na spoušti vz. 95 je r. 1919 výstupek, 1924 výběžek atp. V předpise pro Š 7/12 (P-I-2a) se všechny nesamostatné, na těle součástky vystupující útvary jmenují nálitek (nálitek pro ramenní opěru, 1919 výstupek; vodicí nálitky, Warze, na závorníku atd.)

Odchylně je tvořeno i starší nákružek (k nakroužiti?), prstencovité rozšíření válcovitých těles (na úderníku M, u vz. 98 »prstencovitě zesílená opěrka«), na pístové trubici Z; u Š se jako nákružky definují přerušovaná žebra.

45. Jiný význam mají slova závrtek a bodec. Závrtek (Stehbolzen, Schraube) je svorníček nebo šroubek, na jedné straně do tělesa zapuštěný; u Z je pojistník hlavňové spojky zadržován závitkem, u Š se závrtkem jmenuje to, čemu se před r. 1928 říkalo »závitová vložka« (k chladiči). Bodec je ojedinělé jméno činitelské s příponou -ec; na podpěrných patkách podstavce Š zabraňuje smýkání podstavce.

46. Přípona -ka:

Součástky s jmény na -ka jsou součástky pomocné: zesilují, svírají, opírají a jinak zabezpečují, omezují. Nikdy neprovádějí činnost. Jejich pasivitu je často viděti i na tvoření: vložka = součástka vložená.

a) Součástka podložená, přiložená, vložená je podložka, [83]příložka, vložka. Podložka (Unterlagsplättchen, Unterlagsscheibe) je plochý prstenec podkládaný pod matici, dýnko atd., aby těsnil, tlumil nárazy atp. Příložka (Beilage) je plochá deštička, přiložená se strany k příklopu závěru a k sáňkám podstavce Š, k muškovému násadci V, k vnitřním stranám čelisti podstavcového kolu. Vložka (Einlage, Futter, Hülse) je vložena mezi dřík a objímku rukojeti Z a Š; dřevěnou vložkou se zesiluje opěradlo, tvrdou ocelovou vložkou přední stěna pouzdra, kde se ho dotýkají hroty střel (u Š); chladič Š 7/12 byl adaptován na 7/24 vsazením válcové vložky uprostřed chladiče.

b) Starý název pro přehnutý drát s ouškem, zavlékaný do otvoru kolmo na osu a zajišťující součástku, hlavně matici šroubu, proti otáčení a vypadnutí, je závlačka (Splint; goupille fendue). Zástrčka spojky P je zastrčena do těla pistole a drží v něm kolíček spojky, u příklopu Ht upevňuje příklop k pouzdru.

47. c) Součástka, na niž něco naráží, o niž se něco zaráží nebo odráží, je náražka, záražka, odrážka.

Náražka (Anschlag; butée de position; 1919 narážka) omezuje pohyb; objímka pístové trubice Z narazí při otáčení na dvě náražky na pístové trubici; nos vyhazovače Z je náražkou pro dno nábojnice; podobně je omezen pohyb pístu a šoupátka, jakož i otevření příklopu pouzdra u Š. Záražky jsou u bubnového podavače vz. 30 (na př. u rukojítky; v doplňku D-XVIII-1b z 1932 se uvádí v shodě s Pravidly »zarážka«, ale podle »náražka, záklapka« atd. by bylo lépe zá-). Pryžovou odrážkou (Kautschukscheibe; tampon en caoutchouc; 1921 gumová odrážka Ht) u Z odrážejí se vyhazované nábojnice.

d) Součástka opírající, podpírající, rozpírající je opěrka, podpěrka, rozpěrka. O opěrku (Stützplatte, Stützplättchen; Sttüze) závorníku Z se opírá opěrná ploška závorníku; opěrka vytahovače jej přidržuje; u Š je opěrka k příklopu (Deckelstütze) a k zpruze podavače (Zubringerabschlusshülse; 1919 uzavírací objímka); opěrka pružinky vytahovače upevňuje opěrník v raketové pistoli atd. Rozpěrka spušťadla Z se opírá na jedné straně rozvidlenou hlavičkou o spoušťový čípek, druhou je osazena v přerušovači; obě součástky jsou jí udržovány v náležité vzdálenosti. Podpěrka na pístové trubici Z podpírá hlaveň.

e) Součástka může jinou součástku objímati, svírati, spínati, uzavírati, přiklopovati.

U pušek jsou hlaveň, pažba a nadpažbí spojeny objímkami (Gewehrring 95, Ring 98); u rukojeti Z, Š, vz. 28, u držadla [84]L/28 nazývá se objímkou dřevěný násadec, za nějž se rukojeť nebo držadlo uchopuje (Griffstückheft); objímka je základní částí průhledítka kulom. zaměřovače. U Z jsou k objímce pístové trubice připevněny nožky. Vnitřní jejich trubice je sevřena svěrkou. Nadpažbí pušky vz. 95 je sevřeno sponkou (Spange). Uzávěrkou parní komory (Abschlussschraube) je u Š trvale uzavřena parní komora; u P je tak uzavřen v pouzdře úderník. Klouby podstavce Š jsou přikryty příklopkami (Deckkappe).

48. f) Součástka může něco přidržovati, zadržovati, zachycovati.

Přídržka se jmenuje zahnutý okraj, který přidržuje u M pero podavače (ke dnu a k desce podavače), u Z nábojnice k pouzdru zásobníku. U vz. 28 a 30 se však přídržky vyskytují jako samostatné součástky. Podobný význam má záchytka (Schnapper); zásobník Z je v nábojišti přidržován záchytkou zásobníku, nasazenou na vyhazovač; v plničce se jeho ozub na přední stěně zachycuje o záchytku schránky plničky. Zádržka u M omezuje pohyb závěru při otvírání (Grenzstück 90, Schlosshalter 98); zádržkami (Grenzstollen) jsou i výběžky na spoušti vz. 95; pro zásobník má zádržku vz. L/28.

g) Závorka (Sperreiber) je rukou ovladatelný (a k tomu na povrchu zdrsněný) obrtlík, který zabraňuje mimovolnému otevření příklopu pouzdra Z a vz. 28, příklopu podavače Š a vz. 28, příklopu závěru Š, příklopu skříně vz. 30 atp.

49. h) Pojišťování polohy se provádí často tím, že v jistém okamžiku zapadne, zaskočí, zaklapne mezi zuby, do vrubu, do drážky pružená součástka, zvaná podle toho západka, záskočka, záklapka.

Západka (Sperre, Sperrknopf, Sperrstück) spojky Z zachytí při uzamčení hlavňové spojky za pouzdro závěru, západka k smykátku je upevňuje v přední poloze, zapadajíc do drážky ve dně, západka hledí zapadne do vrubů vnitřní stěny točítka a zajistí polohu klapky. Jediné západka botky přidržuje botku k hlavišti trvale. Západka (Sperrklinke; cliquet) Š zamezuje otáčení rohatky, pojistná západka (Sperrzahn) byla u hledí Š 7. Pojistka Z a brzdítko zásobníku L/28 jsou v jednotlivých polohách zajištěny záskočkou, výztuha opěradla Š/24 záklapkou, zasahující do ozubnice výztuhy.

ch) Známý termín je pojistka (Sicherung, Sperre). Zajišťuje buď určitou polohu součástky, nebo chrání před nežádoucím výstřelem. Tlumič Z je jí zajištěn proti otáčení při střelbě, u Š je tak zajištěno hledítko (Aufsatzdrücker) a vodní víčko (Stellhebel; před 1928 pojistná páka, 1920 poj. [85]páčka). Proti spuštění chrání spoušťová pojistka Š. pojistka pro střelbu Z, pojistka (Sperrklappe 95. Sicherung 98) M. Pistole vz. 24 je zajištěna pojistkou, je-li nabita, spoušťovou pojistkou, je-li zásobník vyňat.

50. i) Součáska spojuje, připojuje. Hlavňová spojka (Verbindungsstück) Z spojuje hlaveň s pouzdrem závěru, spojka P vodítko s tělem pistole, u osv. pistole a revolveru kohoutek s bicím perem, u L/28 hlaveň a plynovou komoru; u Š je výsuvná spojka (Kuppelung) na podavači; jí se může zařaďovací kotouč a rohatka vyřadit ze spojení s cívkou. Přípojka (Muffe) ve výstroji Š umožňuje připojení hadice k výfuku; přípojka je i u násadce pro střelbu na letadla a u vz. 30.

Do závěsky (Klammer) štítu se u Š/7, 7/12 zavěšoval podstavec kulometu.

j) Z výstroje patří sem nálevka Š (Lauftrichter), jíž se při vyplachování nalévá do hlavně voda, přívodka pásu k podavači vz. 28, výtěrka vz. L/28 atd.

51. Jména s příponami -ec, -ek, -ka patří svým tvořením k skupině charakterisované v § 42. I ona jsou odvozena od kmenů základních (závrtek, zástrčka) sloves dokonavých (záskočka) i nedokonavých (objímka), někdy se střídáním kořenné samohlásky (závorka) a s »rozšířením« kořenů samohláskových (ná-pon-ka, ná-lev-ka, ná-lit-ek). Předpona — jde napořád o složeniny — je dlouhá, končí-li na -a, -i, -y (násadec, závlačka, příložka, výběžek; odchylkou: zarážka), krátká, končí-li se na -o nebo souhlásku (opěrka, pojistka, odrážka, podložka, rozpěrka, svěrka).[15] Kořenná samohláska je vždy krátká, je-li předpona dlouhá; jinak většinou (podpěrka, rozpěrka, opěrka; ale odrážka, objímka).

Některá z jmen na -ka jsou tvořena od deverbativních adjektiv (»pojistka« = »pojistná součástka, klapka« jako »pobočka« = »pobočná třída«); některá lze pokládati i za deminutiva k jménům na -a (závora — závorka).

B. Denominativa

52. Jsou to převážnou většinou substantiva tvořená z adjektiv; označují nositele vlastností (v nejširším smyslu) vyjádřených adjektivem. Adjektiva jsou sama buď původu slovesného, buď odvozena ze substantiv, nebo jsou prvotná.

1. Jména na -ník, -nice

53. Nejdůležitější skupinou jsou podstatná jména tvořená z přídavných jmen na -ný, -ní příponou -ík, -ice, čímž vzniká [86]přípona -ník, -nice; tou se potom tvoří podstatná jména i tam, kde příslušné přídavné jméno na -ný, -ní neexistuje.

Rod těchto substantiv se řídí rodem substantiv k adjektivům původně příslušejících. Říkáme »pojistník«, protože je to »pojistný kolíček«, ale »kluznice«, protože je to »kluzná plocha«.

54. a) Jména na -ník:

Úderník (Schlagbolzen; percuteur) u všech typů provádí úder na náboj, při čemž jeho hrot, zápalník (Zündstift), u větších zbraní oddělitelný, zapaluje nárazem na zápalku zápalnou slož náboje.[16]

Závorník (Verschlusstück 95; culasse, Verschlussblock Š) je u kulometů a manlicherovky hlavní součástkou závěru; čekali bychom tedy »závěrník«; je však tvořeno k staršímu, Čenským užívanému »závor«.

Nárazník (Puffer; asi »nárazný talíř«) je u Z (tlumí tam zpětný náraz závěru), Š (omezuje pohyb závěru, pohybuje pístem u maznice) a u vz. 30.

Koudelníček (Längenschlitz im Wischer 95, Einstrich für Wergstreifen im Kopfe des Stockes) je »koudelový otvor« v hlavě vytěráku pušky, kterým se provléká koudel (95/1919 a u pušky vz. 88 je koudelníček přímo Wischer, t. j. hlava vytěráku).

Pojistník (Sicherungsbolzen, Sperrbolzen) je u Z pružený kolíček zajišťující čep (u pouzdra a záchytky) nebo hlavňovou spojku proti vypadnutí, pístovou trubici proti otáčení; u vz. 28 je to ohnutý drátek, který zajišťuje pojistku atd.

Svorník a svorníček (Bolzen; boulon, broche), užívaný často u Š, L/28 i vz. 28, méně u pušek, je válcovité těleso spojující součástky; s jedné strany má hlavu, na druhé mívá závit (šroubový svorník, Schraubenbolzen), na nějž se upevňuje matice; zajišťuje se šroubkem nebo kolíčkem. Podle funkce jest svěrací (Sperrbolzen, na př. na sáňkách podst. Š), stavěcí tamtéž (Stellbolzen), upevňovací (u řidítka vz. 29).

Opěrník k vytahovači raketové pistole je opěrný kolík pro pružinku vytahovače (je upevňován opěrkou).

Zásobník (Magazin) chová zásobní náboje v opakovací zbrani.

Ve výstroji nacházíme ještě závěsník plničky vz. 26 (Einhänghaken), rámeček, navlečený na opasku, a omezovníček k závorce násypky plničky nábojových pásů.

[87]55. b) Jména na -nice:

Sem patří jména a) desek; b) trubic; c) nádob (objímek). a) Bočnice (Seitenblatt) je u P bočná stěna, přišroubovaná k tělu pistole; u manlicherovky 90 a u Š/24 se tak jmenují bočné stěny sáněk hledí (Aufsatzbacken); Š/1919 se tak říkalo chranítku převodu (Lagerbacke).

Postranice (Seitenbacken) jsou u schránky vz. 95 postranní stěny, u pušky vz. 88/90 bylo to jméno pro bočnice hledí; u zásobníku F. M. 1915 jsou dvě postranice spojeny vnějšími a vnitřními obvodnicemi.

Opěrnice (Stossplatte) u osvětlovací pistole je rozšířená kolmá stěna na pouzdře, o niž se opře při uzavření pistole hlaveň; je i na ramenním opěradle vz. 30.

Náraznice (Schlagbolzenteller) Š je zadní plocha úderníku, přejímající náraz předsuvné zpruhy; u vz. 98/1921 se tak říkalo pozdějšímu výstupku úderníkové matice. U vz. 28 a 30 jsou posuvnice, posuvné plochy, u vz. 28 kluznice přenašeče, u vz. 30 okluznice a skluznice přenašeče.

56. b) Pístnice L/28 je pístová trubice, t. j. píst s ozubnicí, ozubenou to trubicí, zápalníkem a příslušenstvím.[17] Spojnice L/28 je válec s můstkem, spojující hlaveň s tělem pouzdra.

c) Maznice (Öler) Š je mazná nádržka, z níž se po každé ráně vstřikuje samočinně olej do nábojové komory. Ve výstroji je stříkací olejnička (Ölkanne, 1919 též maznička) a motouznice, dvojitá objímka pro čisticí šňůru.

d) Starší, dnes už neplatná pojmenování jsou čepnice (Pivothülse, už 1920 lůžko obrtlíku) a závěrnice (Verschluss kolben; viz o tom v § 2).

e) Osamocené svým tvořením je obecné stupnice (na hledí, Aufsatzteilung 95, Distanzteilung 90).

2. Jména na -ka

57.a) Od adjektiv deverbativních: k adjektivu na -avý je utvořeno kluzavka (Gleitschiene; circulaire; 1919 klouzavka) u Š, deska, po níž klouzá kulomet při vodorovném míření; k adjektivům na -ací, -icí, znamenajícím účel nebo určení, tvořena jsou substantiva na -ačka, -ička, označující samostatné strojky (viz vrtačka, mlátička, pračka, kráječka atd.). Najdeme tedy doklad jen ve výstroji: plnicí strojek je plnička (Füller, Gürtenfüller), ruční, nábojových pásů vz. 24, článkových pásů vz. 28. Před r. 1928 se jí říkalo plnič.

58. b) Od ostatních příd. jmen: k adjektivům na -ný, ní patří některá ze substantiv uvedených v §§ 46—50; -ný, -ní se totiž před -ka vysouvá (krásný—kráska, reálný—reálka atp.) [88]a substantiva vzniklá od adjektiv deverbativních splývají pak k nerozeznání se substantivy deverbativními na -ka. »Pojistka, přípojka« může býti stejně přímo od sloves »pojistiti, připojiti« jako od deverbativních adjektiv »pojistný, přípojný«. Od příslovce je utvořeno »příčný«; k tomu příčka (Spreitze), spojující u podstavce Š přední nohy se zadními. K adjektivům na -atý patří zubatka (Zahnbogen; 1919 ozubený oblouček, oblouk), ozubený oblouk u hledí Š 7, 7/12 a u podstavce Š, kde vede kulomet při míření svislém (naměřování), a rohatka (Zahnkranz; rochet), ozubené kolo se západkou na podavači Š, na podávacím ústrojí Ht;

k adjektivům na -ý: dvojnožka a třínožka (Dreifussgestell; trépied) jako podstavec pro kulomety; plechovka (Ölkanne, burette à huile) ve výstroji Š.

59. 3. Ostatní denominativa jsou zcela rozptýlena; jsou to starší názvy zbrojířské nebo slova obecně užívaná.

Složeniny osmihran Z, osmistěn Š (Achtkant) a šestistěn (Sechskant, sixpans) Ht na válcovitých tělesech (hlavni, tlumiči, násadci ke cvičné střelbě) k nasazení klíče;

pažba (Schaft), kryjící zbraň; asi nepravidelné tvoření s deverbativní příponou -ba; zdrobnělina pažbička se vyskýtá u P, revolveru, rukojeti Z, L/28, vz. 29 a 30;

hlaveň (Lauf; canon), trubice, v níž se děje vlastní výstřel, zpodstatnělé přídavné jméno na -ní, hlavní (srov. pochodeň, povodeň);

nadpažbí (Oberschaft 95, Handschutz 98; 1919 vrch pažby), kryjící hlaveň na horní části, s označujícím místo (nadloktí, obočí, podzemí); tak i ústí (Mündung); v. § 3; hledí (Aufsatz 95, Visier 98) je deverbativní. Ústrojí podávací u Ht, mazací Š, vratné vz. 30 má kolektivní; podobně žebroví (chladicí) u L 28/30; rybina (Schwalbenschweif), zářez, jímž vznikne výběžek podoby rybího ocasu (lichoběžník, k tělesu obrácený užší základnou). Rybiny se užívá k nasazování součástek: do rybin pouzdra závěru zapadají lišty pouzdra podavače M; základna hledí Š/24 je nasunuta na rybinu. Slovo to tvořeno je příponou -ina, kterou tvoříme ze jmen zvířecích substantiva označující nejrozmanitější vztahy (maso, kožišinu, zápach, výkal atp.);

základna hledí (Aufsatzfuss 95, Visierfuss 98) M, Š/24, podavače L/38, vz. 30, kulom. zaměřovače; zpodstatnělé přídavné jméno na -ný (srov. točna, tepna, odvěsna);

nábojiště (Patroneneinlage 95, 98; 95/1919 vsunovač nábojů) s příponou -iště, označující místo pro něco (řečiště, popraviště).

Zdrobněliny byly probrány při slovech základních.

 

[89]III. Přehled názvů podle významových skupin

60. Součástky zbraní jsou pojmenovány podle své funkce, podle tvaru nebo konečně podle polohy. Na tom tedy třeba založiti roztřídění názvů. Jsou při tom ovšem jisté těžkosti. U jmen metaforických lze někdy těžko rozhodnouti, do které skupiny mají býti zařaděna, někdy třeba je umístiti do dvou skupin. Něco se může jmenovati hlava, protože je to částka funkčně velmi důležitá, ale též proto, že je to na předku většího tělesa; konečně může býti hlavou i kulovitý předmět. Jindy se slovo hlásí svým kmenem do jedné, svým tvořením do druhé skupiny. Základ slova postranice určuje polohu, kdežto přípona -ice naznačuje, že jde o útvar deskovitý.

Tyto zjevy a některé těžko zařaditelné součástky způsobují, že by vedle třídění zde podaného mohla býti nalezena i třídění jiná, aspoň v detailech odlišná. Ale to je konečně u třídění každého.

Slova probraná v oddíle I. a II. jsou zpravidla uváděna bez dalšího výkladu s prostým odkazem na příslušný paragraf. V poznámkách jsou doklady a výklady k názvům ostatním. Najdeme mezi nimi některé, jež by bylo možno vyložiti jako metafory; metaforičnost však nikde není příliš markantní.

A. Samostatné předměty

61. 1. Zbraně

Tvořivý typ »kulomet« 38a; jinak slova přejatá: puška (Gewehr), krátká puška (Stutzen), karabina, revolver, pistole.

2. Přístroje a nástroje jsou součástí výstroje (výzbroje)

a) Složitější přístroje (strojky): tvořivá přípona -čka (plnička) 57 a typ »kulomet«: tlakoměr 38a; přejaté slovo. pumpa.[18]

b) Jednodušší přístroje: tvořivá přípona -dlo (vytahovadlo nábojnic) 26; méně (nacpavač, zaměřovač) 21.

c) Obyčejné nástroje: tvořivá přípona -ák (vytěrák) 23; jiné ojediněle: nálevka, výtěrka 50j; metaforické: klíč 14; dále jsou i kartáček, kleště atp.

3. Nádoby a schránky

Tvořivá přípona: -nice (maznice, olejnička) 56c, jiné ojediněle: nádrž 41a.

Schránka (Verschlag; caisse) na potřeby, s nábojovými pásy (v. § 63); skřínka na záložní součástky pro L/28, 28, plechová krabička tamtéž; pouzdro (Futteral) na hlavně (v. § 63).

[90]B. Součástky

62. Součástka[19] je oddělitelná část zbraně (nebo jiného předmětu), součást bývá předmětem výstroje; lišení toto není však přesně provedeno.[20]

Součástky se seskupují ve větší celky, t. zv. hlavní součástky.[21]

Tvořivá přípona jmen hlavních součástek je -dlo (spušťadlo, nabijedlo) 25; jinak bývají syntagmata s kolektivem na -í: zásobovací, mazací atd. ústrojí 59, podávací, uzavírací atd. zařízení 35; bez adjektiv: kování 35, žebroví 59; s příponou nulovou: závěr, zámek, převod 38e. Zrušeno bylo označení závěrnice 56 a 2. — Názvosloví pojmenovává někdy stejně součástku i část (»dno« může býti oddělitelné, ale i pouhou částí pouzdra, atd.). Proto není možno přesné lišení provésti ani zde (a ovšem ani v § 76—80, kde jednotlivé části bývají osamostatněny).

 

I. Součástky podle funkce

63. Součástky krycí

a) Součástky jsou uloženy v schránce,[22] pouzdru,[23] pouzdérku,[24] skříni 12; tvořivá přípona nulová: kryt, příklop a samostatný povlak a obal 38c.

b) Metaforická jména: víko, víčko 2; čepička, plášť, botka 10, pánev, pánvička 13; střenka 14; krycí můstek 18.

c) Ostatní: dřevěná pažba, pažbička, nadpažbí 59; pro náboje: zásobník 54; nádržka: maznice 56; menší: příklopka 47e, chranítko 31. Zrušený název: čepnice 56d.

Ochrannou samostatnou součástkou byl u Š 7, 7/12 štít (Schutzschild).

64. Součástky nosné a vodicí

a) Kulomety spočívají na podstavci 43 s nohami nebo nožkami 5, na dvojnožce a třínožce 58.

[91]b) Součástka spočívá na jiné jako v sáňkách 14 nebo v kolébce 12, sedí na ní jako na sedle 11, leží jako v lůžku (ložisku) 12; přechází po ní jako po můstku 18; jiná součástka ji může nésti: nosič 21, konsol(k)a;[25] vésti: vodítko 30; držeti: držák 23; býti jejím rámcem 12; opírati ji: opora, opěra 39. — Z názvosloví děl je převzato jméno lafeta.[26]

65. Součástky pracující

Nejdůležitější součástky mechanismu; provádějí činnost zbraně, aniž je jejich pohyb přímo navozen střelcovým zásahem.

Velmi tvořivá přípona (vytahovač) 20; odchylně tvořeno jen slovo vybiják u revolveru 23.

Metaforický je kohoutek 7.

66. Součástky přejímající střelcovy zásahy

Jimi se řídí činnost zbraně. Tvořivá přípona -tko (tlačítko) 29. Ze staršího názvosloví: klika, klička 17, rukojeť, rukojítka 41b, držadlo 27, držátko 31; spoušť 41a; cizí: pistolka[27] a regulátor;[28] k ovládání součástek se užívá i záchytného řetízku.[29]

Jiné pohyblivé součástky mají touž příponu -tko: smykátko, brzdítko, šoupátko 30; metaforický je běhounek 24.

Nepohyblivé součástky se samostatnou funkcí užívají přípony -č: chladič, tlumič 21;u Š je sítko.[30]

Pomocné součástky.

67. Menší součástky rozličných funkcí jsou tvořeny příponou -ka (46—47). Jsou to součástky:

a) zesilující: podložka, příložka, vložka 46a; dále: výztuha 40;

b) opírající: opěrka, podpěrka, rozpěrka 47d; dále: opěrník 54;

držící: záchytka 48f, přídržka 48f; dále: přidržovač 21 (větší než přídržka);

svírající: objímka, sponka, svěrka 47e; dále: třmen, obojek 11; složitější je svěradlo 27;

[92]c) zabezpečující: závlačka, zástrčka 46b, západka, záskočka, záklapka 49h, závorka 48g; pojistka 49ch, uzávěrka 47, zátka 39; dále: uzávěra 39, pojistník 54, ozub 3, botka na pažbě 10, těsnění 35, šňůra,[31] chranítko mušky 31, matice a matička u šroubů 6; kolík a kolíček;[32]

d) omezující pohyb: náražka, odrážka, záražka 47c; zádržka 48f; dále: kolík (viz c), háček[33] a rozličné výběžky (zárazné ouško 2, ozub 3; v. § 77).

68. Součástky spojující:

a) jména větších součástek jsou tvořena příponou -ka: spojka, přípojka 50i;

b) otáčivé spojení; příkladem buď spojení Š s podstavcem: podstavec se končí nahoře kolenem 5, v jehož horní části se otáčí na obrtlíku 33 kulomet a na jehož dolní části jsou klouby 5, spojující je se zadními nohami. Kloubek 5 připojuje poutko; stěžej a stěžejka spojuje součástky.[34]

Nejčastější způsob otáčivého spojení je však čep[35] a čípek;[36] pevné, ale rozbiratelné spojení je provedeno svorníkem a svorníčkem 54, někdy i čepem a čípkem (viz poznám[93]ku 35, 36), nejčastěji však šroubem a šroubkem;[37] v starší terminologii se vyskýtá i výraz »dřík« 4;

pevné, nerozbiratelné spojení se provádí nýtem a nýtkem,[38] někdy i kolíkem (viz § 57); ojediněle se vyskýtá i klín[39] a klínek.[40]

69. Jiné způsoby spojování

Součástku možno zachytiti na hák,[41] jehož zvláštní druh je závěs 38d (dále: závěska 50i, závěsník 54); nebo na skobku.[42]

Řemen se zachycuje karabinkou[43] (s hákem, třmínkem 11 a jazýčkem 3) na očko 2, ev. poutko 33.

Řetízek je připojen osmou 19; kruhy jsou spojeny paprsky 19.

70. Součástky perující (pružící)

Jsou to plochá pera a perka 8, spirálovité zpruhy, pružiny a pružinky 40.

 

[94]II. Součástky podle tvaru

71. Geometrická tělesa

Vyskýtá se kužel,[44] kuželík,[45] hranolek.[46] Oblá v. § 74, 75.

72. Desky

a) Tvořivá přípona je -nice (bočnice) 55; ojediněle jiné tvoření z adjektiv: nárazník 54. kluzavka 58;

b) metaforická pojmenování: čelo 2, čelist 3; stěna 17, stolek 12, miska 13; štítek 15; rampa 18;

c) ostatní: deska[47] a deštička,[48] dno[49] a dýnko,[50] klapka,[51] přejaté: kulisa.[52]

Pruhovitý je nábojový pás 10 a proužek.[53]

73. Podlouhlé součástky (tyče, tyčinka atp.)

a) Kůl[54] a tyč[55] se vyskytují ve výstroji; menší jsou tyčinka[56] a kolík (viz pozn. 31);

b) metaforická jména: větší jsou berlička 14, labutí krk 8, mlátek 15, klika 17; menší sloupek 17, kuželka 14 (trn 9, jehla 14), ručička a ukazováček 5;

[95]c) zvláštní funkce mají: píst a pístek,[57] páka,[58] páčka;[59] hřídel[60] a hřídelík,[61] osa;[62] táhlo a tahélko 33 přenášejí pohyb tažný; zvláštní tvar má vidlice a vidlička 14;

d) podle funkce jsou pojmenovány: úderník, zápalník a opěrník 54; podle polohy: příčka 58.

74. Oblé součástky (kužel a kuželík § 71)

a) Kulička jen v termin. Š/1919 pro »kulový čep«; metaforicky: hlava, hlavička 2. dříve ořech 9; kulovitý bývá i knoflík 10; kulový výsek 38e je nálitek;

b) obrtlík 33; metaforicky: cívka 14, bubínek 16;

c) válec[63] a váleček;[64] metaforicky: klobouček 10; i plášť 10 je vždy válcovitý;

trubka, trubice 16; zrušené pojmenování: roura 16; zvláštní funkce: tvořivá přípona -nice (pístnice, ozubnice, spojnice) 56; hlaveň 59;

malý váleček je dutinka;[65] ohebná trubka je hadice 17;

75. d) kotouč[66] a kotouček;[67]

e) kolo a kolečko;[68] zvláštní druhy koleček jsou: pastorek 6 (ozubené kolečko), vratidlo 27 (široké ozubené ko[96]lečko) a rohatka 58 (ozubené kolečko se západkou); se zvláštní funkcí: kladička;[69]

f) kruh[70] a kroužek;[71] svírající kroužky: obojek 11, prsten(ec) 11, ochranný kroužek u otvoru je zděř a zdířka;[72] kruhová zesílení viz § 78b;

g) oblouk[73] a segment;[74] ozubený oblouk: zubatka 58; metaforické názvy: srpek 14, třmen 11, lučík 15.

 

III. Části těles a změny profilu

76. Označování částí

a) Hlavní část tělesa je tělo 4, u rukojetí a menších součástek i dřík 4; přední část: hlava, hlavice, hlavička, hlaviště 2; střední zúžená: krk (1919 šíje), krček 4; horní část: hřbet 4; dolní: pata, patka 5.

a) Při popisech se rozeznávají: část;[75] u složených předmětů díl,[76] článek;[77] na tělesech se mluví o předku,[78] středu,[79] zadku,[80] spodku[81] a konci;[82] dále o okraji[83] a hranách,[84] o plochách[85] a ploškách.[86]

[97]77. Výběžky a nástavky

a) Tvořivá přípona pro rozličná pokračování těles je -ec (násadec, nástavec) pro větší, samostatná; -ek (nástavek, výběžek, výčnělek) pro menší, § 43—44;

b) metaforická jména vybíhajících částí: hlava, ouško 2, křidélko 8; rameno, raménko 5, jazýček 3, prst, palec 5, zobák 8, bradka, nos 2; drápek 8, nehet 5; ozub, zub, zoubek 3; bradka 4; nemetaforické: záchyt 38d, podle tvaru: kulový výsek 38e;

c) výběžky na nohách, zajišťující pevné postavení, jsou: ostruha 10, bodec 45, rydlo 27.

78. Zesílení tělesa

a) Obecně: zesílení 34; podle tvaru: osmihran, osmistěn, šestihran 59;

b) kruhová zesílení: prsten, prstenec 10, nákružek 44, roubení 35, obruba, příruba 39;

c) podlouhlá zesílení: žebro 4, lišta[87] a dláha;[88] vyvrtáním rýh vznikla pole 19.

79. Vybrání a otvory

a) Tvořivá přípona: nulová (výběr — synonymum je vybrání 34 —, vrub, úkos, zářez, dlab) 36, 37; k uložení jiné součástky slouží i lůžko a ložisko 12; pevně se nasazuje na rybinu 59; úzká podélná vybrání jsou: širší žlábek 14, užší rýha[89] a drážka 19, šroubovitý závit 37; mělký kruhový je důlek.[90]

b) Otvor 36 ve válcovém tělese je vývrt 36 (průměr vývrtu hlavně je ráž 41a; vpředu je ústí 3); delší otvor, vedoucí plyny, je kanálek;[91] výpustný kohoutek 7; menší otvory jsou [98]okénko 17, oko a očko 2; štěrbina a dírka;[92] podle funkce je pojmenován koudelníček 54 a výfuk 37.

c) Dutina v tělese je komora, komůrka 17; podle funkce: maznice 56c, nádržka 41a.

 

Rejstřík

Číslice znamenají paragrafy

Tvořivé přípony: -a 39—40; -ák 23, 61; 20—22, 61, 65, 66; -čka 51, 61; -dlo 25—28, 61, 62; -ec 43—45, 51, 77; -ek 43—45, 51, 77; -i (podst. jm. slov.) 34—35; -ka 46—51, 57—58, 67, 68; -nice 55—56, 61, 72, 74; -ník 53—54; -nulová 36—42, 63, 79; -tko 29—30, 32, 66.

Názvy. běhounek 24, 66; berlička 14, 73; bočnice 55, 72; bodec 45, 77; botka 10,

63, 67; bradavka 4, 77; bradka 2, 77; brzdítko 30, 66; bubínek 16, 74; cívka 14, 74; část 76; čelist 3, 72; čelo 2, 72; čep 68; čepička 10, 63; čepnice 56, 63; čípek 68; článek 76; deska 72; deštička 72; díl 76; dírka 79; dlab 37, 79; dláha 78; dno 72; drápek 8, 77; drážka 19, 79; držadlo 26, 27, 66; držák 23, 64; držátko 31, 66; dřík 4, 68, 76; důlek 79; dutinka 74; dvojnožka 58, 64; dýnko 72; háček 67; hadice 7, 74; hák 69; hlava 2, 74, 76, 77; hlaveň 59, 74; hlavice 2, 76; hlavička 2, 74, 76; hlaviště 2, 76; hledí 59; hledítko 31, 29; hrana 76; hranolek 71; hřbet 4, 76; hřídel, hřídelík 73; chladič 21, 66; chranítko 31, 63, 67; jazýček 3, 69, 77; jehla 14, 73; kanálek 79; karabina 61; karabinka 69; kartáček 61; kladička 75; klapka 72; kleště 61; klíč 14, 61; klička 17, 66; klika 17, 66, 73; klín, klínek 68; klobouček 10, 74; kloub, kloubek 5, 68; kluzavka 57, 72; kluznice 55; knoflík 10, 74; kohoutek 7, 65, 79; kolébka 12, 64; kolečko 75; koleno 5, 68; kolíček, kolík 67; kolo 75; komora, komůrka 17, 79; konec 76; konsol(k)a 64; kotouč(ek) 75; koudelníček 54; kování 35, 62; krabička 61; krček, krk 4, 76, (labutí) 8, 73; kroužek, kruh 75; kryt 38, 63; křidélko 8, 77; křídlo 8; kůl 73; kulička 74; kulisa 72; kulomet 38; kužel(ík) 71; kuželka 14, 73; lafeta 64; lišta 78; ložisko 12,63, 79; lučík 15, 75; lůžko 12, 64, 79; matice, matička 6, 67; maznice 56, 63, 79; miřidlo 25; miska 13, 22; mlátek 15, 73; motouznice 56; můstek 18, 63, 64; muška 7; nabijedlo 25, 62; nábojiště 59; nacpavač 21, 61; nadpažbí 59, 63; nádrž 41, 61; nádržka 41, 79; nákružek 44, 78; nálevka 50, 61; nálitek 44; napínač 20; náraznice 55; nárazník 54, 72; náražka 47, 67; násadec 43, 77; nástavec 43, 77; nástavek 44, 77; nehet 5, 77; noha 5, 64; nos 2, 77; nosič 21, 64; nožka 5, 64; nýt(ek) 68; obal 38, 63; objímka 47, 67; oblouk 75; obojek 11, 67; obrtlík 33, 68, 74; obruba 39, 78; obvodnice 55; očko 2, 69, 79; odrážka 47, 67; odvaděč 20; okénko 17, 79; okluznice 55; oko 2, 79; okraj 76; olejnička 56; omezovač 20; omezovníček 54; opakovač 20; opěra 39, 64; opěradlo 25; opěrka 47, 67; opěrnice 55; opěrník 54, 67, 73; opora 39, 64; ořech 9, 74; osa 73; osma 19, 69; osmihran, osmistěn 59, 78; ostruha [99]10, 77; otvor 36, 79; ouško 2, 77, (67); ozub 3, 67, 77; ozubnice 56, 74; páčka, páka 73; palec 5, 77; pánev, pánvička 13, 63; paprsek 19, 69; pás 10, 72; pastorek 6, 75; pat(k)a 5, 76; pažba, pažbička 59, 63; per(k)o 8, 70; píst(ek) 73; pístnice 56, 74; pistole 61; pistolka 66; plášť 10, 63, 74; plechovka 58; plnička 57, 61; plocha, ploška 76; podavač 20; podložka 46, 67; podpěrka 47, 67; podstavec 43, 64; pojistka 49, 67; pojistník 54, 67; pole 19, 78; posouvač 20; posouvátko 29; postranice 55; posunovač 20; posuvnice 55; poutko 33, 69; pouzdro, pouzdérko 61, 63; povlak 38, 63; proužek 72; prst 5, 77; prsten(ec) 10, 78; průhledítko 31; pružin(k)a 40, 70; předek 76; přenašeč 20; přerušovač 20; převod 38, 62; příčka 58, 73; přídržka 48, 67; přidržovač 20, 21, 67; příklop 38, 63; příklopka 47, 63; příložka 46, 67; přípojka 50, 68; příruba 39, 78; přivaděč 20; přívodka 50; pumpa 61; puška 61; rámec, rámeček 12, 64; raménko, rameno 5, 77; rampa 18, 72; ráž 41, 79; regulátor 66; revolver 61; rohatka 58, 75; roubení 35, 78; roura 16, 74; rovnadlo 26; rozpěrka 47, 67; ručička 5, 73; rukojeť, rukojítka 41, 66; rybina 59, 79; rydlo 27, 77; rýha 79; řetízek 66; řididlo 25; řidítko 29; sáňky 14, 64; sedélko 11; sedlo 11, 64; segment 75; schránka 61, 63; sítko 66; skluznice 55; skobka 69; skříň 12; skřínka 61; sloupek 17, 73; smykadlo 27; smykátko 30, 66; součást(ka) 62; spodek 76; spojka 50, 68; spojnice 56, 74; sponka 47, 67; spoušť 41, 66; spouštěč 20; spušťadlo 25, 62; srpek 14, 75; stahovač 20; stavítko 29; stěna 17, 72; stěžej(ka) 68; stiskátko 29; stojan 43; stolek 12, 72; střed 76; střenka 14, 63; stupnice 56; svěradlo 27, 67; svěrka 47, 67; svorníček, svorník 54, 68; šestihran 59, 78; šíje 4, 76; škrabák 23; šňůra 67; šoupátko 29, 30, 66; šroub(ek) 68; šroubovák 23; štěrbina 79; štít 63; štítek 15, 72; tahélko, táhlo 33, 73; těleso 4; tělo 4, 76; těsnění 35, 67; tlačítko 29, 66; tlakoměr 38, 61; tlumič 21, 66; točítko 29; trn 9, 73; trubice, trubka 16, 74; třínožka 58, 64; třmen 11, 67, 75; třmínek 11, 69; tyč, tyčinka 73; úderník 54, 73; ukazováček 5, 73; úkos 37, 79; ústí 3, 59, 79; ústrojí 59, 62; uzávěra 39, 67; uzávěrka 47, 67; válec, váleček 74; víčko, víko 2, 63; vidlice, vidlička 14, 73; vložka 46, 67; vodítko 30, 64; vratidlo 27, 75; vrub 37, 79; vsouvač 20; výběr 37, 79; výběžek 44, 77; vybiják 23, 65; vybrání 34, 79; výčnělek 44, 77; výfuk 37; vyhazovač 20; vyjimač 21; výkroj 36; výřez 36; výsek 38, 74, 77; vysouvač 20; výstup 38; výstupek 44; vytahovač 20, 65; vytahováček 23; vytahovadlo 25, 26, 61; vytěrák 23, 61; výtěrka 50, 61; vývrt 36, 79; výztuha 40, 67; zadek 76; zádržka 48, 67; zahřivadlo 26; zachycovač 20; záchyt 38, 77; záchytka 48, 67; základna 59; záklapka 49, 67; zámek 38, 62; zaměřovač 21, 61; západ 37; západka 49, 67; zápalník 54, 73; záražka 47, 67; zářez 37, 79; zařízení 35, 62; záskočka 49, 67; zásobník 54, 63; zasouvač 20; zasouvátko 29; zastavovač 20; zástrčka 46, 67; zátka 39, 67; závěr 38, 62; závěrnice 56, 62; závěs 38, 69; závěska 50, 69; závěsník 54, 69; závit 37, 79; závlačka 46, 67; závora 39; závorka 48, 67; závorník 54; závrtek 45; zděř, zdířka 75; zdvihač 20, 21; zesílení 34, 78; zesilovač 20; zobák 8, 77; zoubek 3, 77; zpruha 40, 70; ztužovadlo 27; zub 3, 77; zubatka 58; žebro 4, 78; žebroví 59, 62; žlábek 14, 79.


[14] U obecných slov tohoto typu se dlouží zpravidla i pro- v prů-(v našem materiálu bez dokladu): průvod, průsek, průtah, průjem atd.; pro- jen v umělých: proslov, projev, provoz. Výjimečně i do- (důchod, důvod) a po- (původ, půhon), Z konsonantických s- často v sou- (souboj, souhrn, součin, soupis).

[15] Pro-, po-, do-, s- se na rozdíl od slov s příponou nulovou nikdy nedlouží. Mezi obecnými slovy je dost odchylek od dloužení (nabídka, nadílka; zastávka, zakázka; přihláška, přikrývka; vyhláška, vyhlídka).

[16] V terminologii 95/1919 a Š/1919 se Schlagbolzen jmenuje »zápalník« a Zündstift »jehla«; ale již r. 1920 se zavádí pojmenování dnes platné (ostatně už Čenský má: Zündstift = zápalník); jen v Techn. slovníku se říká úderníku stále ještě »zápalník«.

[17] Pístu (Kolbenstange) Š se 1919 říkalo též pístnice.

[18] Ruční pumpa (Handpumpe) ve výstroji Š.

[19] Záložní součástky (Ersatz-, Reservebestandteile; pièces de rechange) Š, L/28 atd.

[20] Součásti výstroje Z; ale také součásti k pažbě M a jinde v starších předpisech.

[21] Tak v »Roztřídění a názvosloví zbrojního materiálu« D-XVIII-31a, b, 1927, 1928; v starších předpisech (na př. D-XIII-la) »hlavní části«.

[22] Schránka (Kasten 95, 98) M kryje podavač; u Z schránka plničky.

[23] Pouzdro (Gehäuse 95, Hülse 98; boîte; 1919 lůžko) je lůžkem závěru; u P kryje shora pistoli, jsouc lůžkem hlavně; u pist. vz. 22 je pouzdro zásobníku (u P »zásobník«); u vz. 95 je uvnitř kliky vodicí pouzdro (Führungshülse); u kulometů: pouzdro závěru Š a Z, spušťadla, hledí Z, podavače, výfuku, vodního otvoru, zásobníku, stavítka Š atd. Samostatné je pouzdro (Futteral) na hlavně u Š.

[24] Pouzdérko vytahovače u rak. pistole, záchytné pouzdérko k páce výfukového regulátoru L 28/30; pouzdérko pro dřík vidlice nahoře na ramenní opěře Z.

[25] Konsola (Konsole) je přiletována na nástavek kulometného zaměřovače a nese průhledítko; je i u podstavcového kolu; konsolka je u plničky článkových pásů.

[26] Lafeta (Lafette; [l’laffût) u podstavce vz. 28.

[27] Pistolka (Pistolengriff, pistolet) je u Ht rukojítka, která drží spoušť a jíž se řídí kulomet při střelbě.

[28] Regulátor (Regler, Regulator; régulateur) u Ht je zašroubován do plynového válce; reguluje se jím tlak plynů na píst, u F. M. 1915 střelba (samočinná, jednotlivými ranami), u L/28 výfuk.

[29] Řetízkem (Kettchen) se ovládá vodní víčko Š, omezené kolíčky podstavce Š, uzávěrky vz. 29.

[30] Sítko maznice (Ölersieb) filtruje olej při plnění maznice.

[31] Asbestová šňůra Š provádí těsnění chladiče.

[32] Kolík, kolíček (Stift; goupille) je válcovitá, pevně osazená tyčinka, která a) zajišťuje polohu proti otáčení (kolík k plynovému násadci Z), proti posunutí a vypadnutí (klapkový kolíček, Visierstift 98, M; kolík k obojku hlavně, k pístu, k úderníku, k zpruze botky; kolíček k zátce obojku hlavně, pojistný kolíček k závěsnému očku Z); b) omezuje pohyb součástky (schránkový kolíček M omezuje pohyb čípku schránky); u Z je omezovací kolíček k točítku, kolíček k rozpěrce spušťadla, k pojistce; stavěcí kolíčky kluzavky Š (Stellbolzen) ohraničují pohyb po kluzavce; c) spojuje pevně ramena dvou pák (kolíček k přerušovači Z), je osou páky (pákový a spouštěcí kolíček M). U kulometu Š/24 s podstavcem je 19 kolíčků zdéli 5.5 mm (kolíček k peru zubatky) až 34.8 (kolíček k nárazníku); stavěcí kolík násadce je dlouhý 45 mm.

[33] Háček vsouvače F. M. 1915 zachycuje za výstupek v spušťadle.

[34] Stěžej (Scharnier; 1919 kloub) spojuje pouzdro podavače Š s příklopem; u štítu Š spojovaly stěžeje horní a dolní část; stěžejka je na sklápěcí rukojeti plničky Z.

[35] Čep (Zapfen, Bolzen, Stift; axe, tourillon) a) spojuje otáčivě dvě součástky: čep pojistky M je otáčivě uložen v lůžku uzávěry; kolem čepu se otáčí záchytka, klapka a spoušťová páka Z; řididlo Š je spojeno s pouzdrem kulovým čepem (kugelförmiger Knopf, 1919, kulička); i na příklopu je čep (Deckelbolzen); b) spojuje pevně: pouzdrové čepy Z spojují pouzdro závěru s pouzdrem spušťadla.

[36] Čípek jako čep: a) spojuje dva díly dvoudílného škrabáku Z; otáčí se kolem něho spoušť Z; b) upevňuje západku ke spojce a zajišťuje zpruhu k smykátku, pojišťuje napínací táhlo Z; čípek uzávěry (Druckbolzen 98, Riegelstift) M zabraňuje vyšroubování uzávěry. Nejmenší čepy Š, přední a zadní čep k příklopu podavače, mají rozměry 6X23.5, 6.5X44.9; největší čípek (k vodnímu víčku) 9X15.5 mm.

[37] Šroub (Schraube; vis) a šroubek je svorník se závity na dříku a s maticí, ev. podložkou a závlačkou. Křídlatý šroub (Flügelschraube, v terminologii ČSN 1024—1928 atd. »křídlový«) má křídla k otáčení rukou (je na svěracím a posuvném obojku k podstavci Š). Podle funkce je šroub omezný (Grenzschraube, 1919 narážecí, později mezní), opěrný (u osvětlovací pistole), pojistný (Versicherungsschraube, ČSN: »pojišťovací«), spojovací (Verbindungsschraube), stavěcí (Stellschraube, Halteschraube 98; de fixation; zajišťuje polohu čepu), svěrací (Sperrschraube; de serrage), ucpávkový (Dichtungsschraube), upevňovací (Befestigungsschraube; ďattache). Zcela přesné hranice mezi šroubem a šroubkem stanoveny nejsou. U Š nejmenší šrouby, šroubky k základně hledí, mají rozměry 5.3X14.2, 5.9X18.8; největší šroubek, dolní šroubek k maznici, má rozměr 11.5X8. Jak výhodné je české odlišování zdrobnělin, ukazuje příklad »stavěcího šroubku k spojovacímu šroubu« vz. 98, kde vzájemný poměr součástek je vyjádřen mnohem jasněji než v německém »Halteschraube für Verbindungsschraube«.

[38] Nýt a nýtek (Niete; v term. 95/1919 a 98/1921 i za Stift: Visierstift, nýtek klapky, Friml: nýt, 1924 kolíček; Rahmenstift, nýt rámový, 1924 rámrový kolíček; Auswerferstift, nýt vyhazovače, 1924 kolíček k vyhazovači; Abzugstift, spoušťový nýt, 1924 spoušťový dřík). Nýtování se u kulometů a pušek užívá poměrně málo; u strojů tak namáhaných a ohrožených musí býti dána možnost snadné výměny jednotlivých součástek. Bývají hlavně u méně významných součástek: u M nýty upevňují poutka, u Z jsou jen na plničce.

[39] Klín v terminologii 95/1919 Schraubenbolzen; 1924 šroubový svorník.

[40] Klínek k převodovému kolečku podst. Š. a k závitovému pouzdru zadního nosiče vz. 28.

[41] Hák (Haken): na karabině 98 je na horní objímce hák k stavění karabin v kozly; po dvou hácích je u vz. 28 a 30.

[42] Skobka (Haken) k štítu Š 7, 7/12.

[43] Karabinka (Federhaken) je u Z navlečena do přehybů obou konců řemene.

[44] Kužel (Kegel) výfukový Š, přechodný kužel mezi nábojovou komorou a závitem hlavně Š.

[45] Kuželík ložiska synchronisačního spušťadla vz. 28.

[46] Hranolek (Vierkant) vytahovače u pušky 90; hranolek šoupátka (Ventilstempel) Š.

[47] Deska (Platte): na desce podavače M (Zubringerplatte 95, Zubringer 98) jsou narovnány náboje; další u vz. L/28, 28, 29, 30.

[48] Deštička: značkovací (Stempelplatte 98) a nosné, na nichž jsou připevněna poutka nebo závěsné očko; dorážecí (opírá se o ni dno nábojnice u Š 7/24), vodicí (k pojistné západce Š) atp.

[49] Dno (Boden, Bodenstück) uzavírá zespod schránku nebo pouzdro (dno schránky; Kastenboden M) atd.

[50] Dýnko vodního víčka Š. Protože ke »dno« není dost jasného adjektiva, bylo v termin. 95/1919 ke dno, Kastenboden, užito adjektiva od deminutiva: dýnkový šroubek, Kastenbodenschraube; 1924 »šroub ke dnu schránky«.

[51] Klapka (Klappe): klapka hledí se stupnicí a zářezem M, Š a Z (Aufsatzklappe 90, Visierklappe 98); závěrová klapka (Ladeklappe) u revolveru pojišťuje kohoutek.

[52] Dvě kulisy (Kulisse) tvoří u podstavce Š pánev vedoucí zubatku (Zahnbogenlager, 1919 ložisko ozubeného oblouku).

[53] Proužek ocelový (1924 ocelové pero) svírá nadpažbí pušky vz. 98.

[54] Kůl podstavcový pro střelbu proti letadlům kulometem vz. 26.

[55] Tyč (Stange; hampe): vytěrací tyč (Wichstange) u pušky vz. 95; u Ht je vodicí tyč součástkou kulometu (zabraňuje vzpříčení předsuvné zpruhy).

[56] Tyčinka: vodicí tyčinka P oporou předsuvné zpruhy; předsuvná tyčinka Z přenáší tlak předsuvné zpruhy na závěr; dále u vz. 29 a 30.

[57] Píst (Kolben; piston) u Š, Z, L/28, vz. 30 přenáší tlak plynů; pístek je u tlakoměrné pušky.

[58] Páka (Hebel; levier) přenáší přímý pohyb: spoušťová páka (Abzughebel 95) M, P a Z; závorová páka u osvětlovací pistole; závěrová (Handhebel) u Š; dále: stavěcí (Stell-; levier de blocage) a svěrací (Gleitstücksperrbolzenhebel), u podstavce Š, napínací, převodová, záběrná a posuvná u vz. 28.

[59] Páčka: stavěcí páčka (Stellhebel) u vz. 90, kohoutková a spoušťová u revolveru; dále u vz. 30.

[60] Hřídel (Welle; arbe) přenáší pohyb otáčivý: náměrový hřídel (Getriebewelle; 1920 převodový) u podstavce Š; u vz. 28 a 30 u nabijedla.

[61] Hřídelík: hřídelík kohoutku a příklopu u raketové pistole; u Z vačkový (excentrický) hřídelík, jehož otáčením (převáděným z točítka) se zdvíhá klapka; u zaměřovače je excentrický hřídelík; i jedno rameno pojistky pro střelbu u Z je hřídelíkem.

[62] Osa (Achse), na př. osa podavače Š (Zubringerachse).

[63] Válec (Walze, Rolle; cylindre): válec pístu (Kolbenstangenhülse) Š, válec spojnice L/28.

[64] Váleček předsuvného pera L/28.

[65] Dutinka: ztužovací dutinka pro zadní spojovací šroub M (Versteifungshülse 95, Röhrchen 98; 1919 ztužovací pouzdro).

[66] Kotouč podavače (Schaltrad, 1919 zařaďovací kotouček, 1920 zařaďovací kotouč); krycí kotouč řididel podst. 28, závěrový kotouč u raketové pistole.

[67] Kotouček stupnicový (Aufsatztrommel) u hledí Š/7, 7/12; narážecí kotouček kloubu závěru u vz. 28 a 30.

[68] Kolo a kolečko (Rad; roue): na podstavci Š je převodové kolečko (Vorgelegerad; 1919 pastorek, 1920 větší náměrové kolo, později převodové náměrové kolo) a náměrové kolečko (Handrad; repère, volant de pointage;1919 a 1920 ruční kolečko).

[69] Kladička táhla posuvnice u bubnového podavače vz. 30.

[70] Kruh vnitřní a vnější na mušce kulometného zaměřovače.

[71] Kroužek (Ring) vytahovače M (Auszieherring 98); rozličné druhy: rozpěrný kroužek u kulometného zaměřovače, stavěcí kroužek (Stellring) u Š, vz. 28 zamezuje posunutí šroubu nebo svorníku; ložiskový kroužek (Lagerring) Š zmirňuje tření; těsnicí kroužek (Dichtungsring) Š.

[72] Zděř (Ring; frette) kolem otvoru kohoutku u raketové pistole; zdířka u rukojeti plničky nábojových pásů.

[73] Oblouk (Bogen): pevný a sklápěcí oblouk obojku u podst. L/28.

[74] Lafetový segment u podst. 28; segment nabijedla u vz. 30.

[75] Část; na př. přední a zadní část u pouzdra P (u pistole vz. 22 mluvilo se o předku a zadku).

[76] Díl: na př. vrchní a spodní díl horní objímky u karabiny vz. 98; přední, střední a zadní díl vytěráku Hl.

[77] Článek (Glied) u řetízku; spojovací a záchytný článek k spojce vratné zpruhy u vz. 28 a 30, článek nábojového pásu vz. 28.

[78] Předek pažby (Vorderschaft 95) M, pouzdra pist. 22. chladicího pláště L 28/30.

[79] Střed pažby (Mittelschaft 95) M.

[80] Zadek pouzdra vz. 28 a 29, skříně vz. 30, chladicího pláště L 28/30.

[81] Spodek těla raketové pistole.

[82] Konec: horní a dolní šroubu, pera atd. M, Z.

[83] Okraj (Rand, limbe) pouzdra zásobníku Z; vyvýšený okraj zádržky, okraj spouště, okraj chranítka M.

[84] Hrana hledí M (Visierkante 95, Kamm der Visierklappe 98); hrany vybrání.

[85] Plocha (Fläche; surface) vrchní a spodní u rozličných součástek Z; pracovní plocha velkého řídicího zubu Š; plocha opěrná (Stützfläche; surface ďappui), třecí (Reibfläche; surface de frottement).

[86] Ploška u lišt; opěrná ploška závorníku Z atd.

[87] Lišta (Leiste 95, 98; liteau) je podlouhlý výběžek, pohybující se v drážce a tím vedoucí i upevňující; vodicí lišty (Führungsleiste 98) jsou na klice na vytahovači M, na nosiči závorníku Z atd.; samostatnou součástkou je vodicí lišta k pístu a spoušťovému raménku u Š; další doklady viz § 19.

[88] Dláha (Schiene): vodicí dláha (Führungsschiene, 95/1919 dlaha), široká lišta na klice závěru; dlaha hlavně u osvětlovací pistole je provrtána a chová v sobě vytahovač.

[89] Rýha (Rille): ve vývrtu hlavně (Zug 95, 98); rýhy na pouzdru P pro snazší uchopení.

[90] Důlky bývají na čepech, čípcích a kolících k snazšímu vytlačování; na levém konci ztužovadla je důlek k opření zápalníku při snímání úderníkové matice; v pouzdru Z jsou tři důlky pro záskočku; hledí P je důlkem upevněno.

[91] Spojovací kanálek v plynovém násadci Z (Gaskanal; canal de prise des gaz).

[92] Štěrbina (kleiner Schlitz) mazací Š; dírka je v řemeni.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 4-5, s. 77-99

Předchozí Sportovní mluva

Následující Josef Janko: Ćuprija, cumploch a zase Čupr

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1