[Drobnosti]
-
(O. N.) Výraz celých tři tisíce liber není nesprávný. Říkáme podobně: stálo to celých sto korun, pouhých tisíc korun, za těch tři sta korun nic nekoupíš, trvalo to celého půl léta (na př. už Kramerius píše r. 1801 ve Večer. shromáždění obce dobrovické na str. 2: To neslušné a nepořádné živobytí vedl skoro celého půl léta) atd., t. j. přívlastek vztahujeme ke jménu počítanému místo k číslovce. Tento zjev, že některé slovo ve větě dostane vlivem jiného slova téže věty jiný tvar, než mu podle smyslu náleží, nazývá se v mluvnici atrakce, někdy též asimilace větná. Při výrazech významu číselného bývá atrakce častá. Tak se říká i píše před půl rokem (vlastně »před půlí roku«; předložkovou vazbu vyjadřuje jméno označující věc, nikoli číslovka), po půl zlatém, před čtvrt hodinou (m. před čtvrtí hodiny), po mnoha letech, před mnoha lety, ke mnoha letům, před pěti lety, k pěti letům, s pěti lety (výraz pěti je tu tvar ustrnulý a nemění se), po desíti korunách, k desíti korunám, s desíti korunami, s několika korunami, k několika korunám atd. Vedle atrahovaných výrazů celých tři tisíce liber a pod. se drží ovšem někdy i výrazy neatrahované (celé tři tisíce liber, za to sto korun a pod.).
Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 2-3, s. 72
Předchozí Karel Erban, r.: Z našich časopisů
Následující Dáma, gen. pl. dám