Řeřavý

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. S.) Vedle spisovného tvaru řeřavý se vyskytuje nářeční tvar řežavý, který vznikl disimilací (rozlišením) z tvaru řeřavý. Ale ani tento tvar spisovný není původní. Podle tvaru, který má toto slovo nebo jeho odvozeniny v slovenštině a v jiných slovanských jazycích (slc. že[24]ravý, slovin. žerjav, pol. żarzewie, srbocharv. žeravica, csl. žerav’, žerav’je atd.), třeba i pro češtinu předpokládat původní tvar žeřavý (kořen je tu ger-, jiné jeho podoby jsou v slovech hořeti, hárati, žár a pod.); slova žeřavý, žeřěvie »řeřavé uhlí« jsou podle Gebaurovy Hist. mluvnice a podle jeho výpisků doložena v staré češtině ještě ve 14. a 15. století. Ale už na počátku 15. stol. se vyskytuje asimilovaný tvar řeřavý a drží se od té doby v jazyce spisovném až podnes. Uvádějí jej jako tvar správný též Pravidla čes. pravopisu. V tomto smyslu je třeba rozuměti i výkladu, který podává Gebaurova-Ertlova Mluvnice česká 1, 1926, 28: »za pův. žeřavý … ob. řeřavý«, t. j. původní tvar je zde tvarem i v jazyce spisovném už jen historickým.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 1, s. 23-24

Předchozí Pivo

Následující Skloňování výrazu káva Perola