Skloňování výrazu káva Perola

[Drobnosti]

(pdf)

-

Má se skloňovat kávy Peroly, kávu Perolu atd. či kávy Perola, kávu Perola atd.? Podle české mluvnice (viz na př. Gebauer-Ertl 2, 1926, 164 n.) zůstává přístavek v 1. pádě (říká se mu nominativ jmenovací) po slovech významem chudých, na př. jméno, název, titul, nápis, firma, heslo, příjmení, slovo a pod., dále při uvádění titulů a názvů děl uměleckých, při názvech spolků a pod. Proto říkáme a píšeme na př. ode jména Jan, báseň s názvem Lešetínský kovář, volati heslo Praha, dům firmy Jan Novotný, v Jiráskově románu Psohlavci, ve spolku Svornost atd. V některých spojeních se dnešní usus kolísá. Říkáme na př. výbor spolku Máje i výbor spolku Máj, v časopise Zvonu i v časopise Zvon a pod. Také rozličné výrobky bývají označovány vlastním jménem, jako je tomu na př. v našem případě. O nich ovšem platí táž pravidla, která jsme tu uvedli. Buďto tedy v nich zůstává přívlastek v 1. pádě, na př. kávy Perola, s kávou Perola atd., anebo se skloňují obě slova, na př. kávy Peroly, s kávou Perolou atd. Stejně je tomu i u jiných spojení podobných, na př. v biografu Bajkal, Svornost nebo v biografu Bajkalu, Svornosti atd., na stroji Minerva i na stroji Minervě, na papíře Typ i na papíře Typu atd. Za nesprávné se však pokládá, jestliže se nominativem jmenovacím označuje vlastník, na př. hotel Šroubek (m. Šroubkův), nakladatelství Šolc a Šimáček (m. nakladatelství Šolcovo a Šimáčkovo n. Šolce a Šimáčka), tiskárna Grégr (m. Grégrova) a pod.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 1, s. 24

Předchozí Řeřavý

Následující Slečna