Ovzduší Prodané nevěsty
kvh. (= Kvido Hodura)
[Reviews and reports]
-
Ovzduší Prodané nevěsty. Pamětí Fr. Dědiny část druhá. Vydávají dr. Václav Dědina, universitní profesor, a Jan Dědina, malíř. Nákladem vlastním. V Praze 1934.
Druhý díl[1] Pamětí svého otce nazývá prof. Dědina Ovzdu[24]ší Prodané nevěsty. Činí tak proto, že pokládá dějiště vypravování za totožné s prostředím Prodané nevěsty, jímž jest podle výkladu Zd. Nejedlého Boleslavsko. Také optimistická nálada Pamětí připomíná náladu naší nejveselejší opery. Blikavé lampičky olejové ustoupily tehda skvělé záři petrolejových lamp, podobně jako čerstvě zrozené konstituci temnoty Bachova absolutismu.
Lidopisná látka je dosti známa, třebaže se dnes už hodně zapomíná na doby, jež se staršímu pokolení zdají nedávné. Nejpoutavější z celé knihy je právě vypravování o vítězném postupu petroleje na Boleslavsku zásluhou rodiny Dědinovy. Strasti, jež zakusil spisovatel cestou do Prahy pro vápno, jsou psány perem umělce stejně jako Mařenčino vypravování o laskavci. Pro zasmání je dobrá kapitola o jankovité šimle. Zajímavé jsou zprávy o šíření umělých písní mezi lidem, zejména Havlíčkovy písně o putování do Frankfurtu, pak písní »Tážete se, proč jsem Slovan« a »Písně, dcery ducha mého«. Dnešní sběratelé si jistě právem všímají písní všech, i písní umělých a jejich lidové úpravy. Snad by leckoho ještě zajímaly zmínky o nemocech: o nátce (nádše), oustřelích »(houseru), mzích (souchotinách), ouřku (uřknutí), zápalu ucha a j.
Z nápadnějších jevů mluvnických uvádíme tvar (co je to za) voslové 134, do Brodec (od nom. Brodce) a hláskově odchylné znění luže (lůžko) 136, bidle (vidle) 174. Zvláštní je také tvar báňat (bánit = kouřit) 117, úlek (leknutí) 146, dlouhatanánský 105, vidové tvary slovesné s předponou po-, na př. pohlídáte nám děti 137, na cihelně se koně pokrmujou 106, a s předp. voz-: bochníky pěkně po peci rozsázela 90.
Zajímavá jsou některá úsloví a přirovnání, jistě zčásti známá i jinde, třebas v podobě poněkud pozměněné: (nevdané ženy) budou po smrti v předpeklí písek vázat 186; byl dobrák od kosti a maso všecko 124; (lakomá) by si byla nelenovala za groš hnát po strništi broučka do Prahy (jedna z mnohých variant!) 185; (když přišli Prušáci, zmizeli páni) jako když se zem po nich sveze 172; jsem už jen sláma (slabý) 135; vy jste děti lepší než šestikopová chalupa 90 (t. pilné a obratné); je jich jako mhy (mnoho), měli jsme dětí jako kuželek (t. devět) 171.
Lexikální látka je podobná jako v dílech předešlých, přes to však se najde ještě hrstka slov a frází, které stojí za poznamenání: ujmouti statek (za obecné »převzíti statek« nebo »ujmouti se statku«) 92, propůjčiti m. zapůjčiti 91, zamísiti chlebíček 90, žblabunčit (vápno při hašení syčí a žblabunčí) 96, rozhašovati (vápno) 97, zapadlina (prohlubeň, dolík) 99, stá[25]ně (v chlévě = stání) 98, košář (jezdí s drůbeží do Prahy) 103, pochop (přemet) 119, muštuk, voslzok, hlavička a poklůpek (části dýmky) 119, bráti schoře (krásti doma obilí) 123, naváhnutý (přes branku = nakloněný) 126, šaršant (voj. hodnost, sergeant) 133, blaf (baf, jedno »bafnutí« z dýmky) 134, cuchaň (nepořádně učesaná, rozcuchaná ženská) 145, bytelný (kroj, = důkladný) 145, stračena, ploska (názvy krav) 196, vomachel (bílý křen) 199, zajísti se (rozjísti se) 198, žmukati (při špatném světle) 195, zmetati (o plosce; před časem poroditi) 196, natáčet (při tanci = roztáčet) 187, schránlivý (šetrný) 185, dělati žida (býti lakomý) 176, co pasíruje? (co je nového) 139, zavinšovati (strašidla, zaklíti) 190, zdržovati se (močůvka v zapadlině = zadržovati, udržovati se) 99. Vedle znění stagdamenský (obměnou za sakr-), uvedeného ve zprávě o dílu prvním, jsou v tomto díle podobné obměny: sakramejlovatý 134, sakramejlonský 126, akramejlovalý 132, akramejlovatý 124, akramejlonský 137.
[1] Srov. Naše řeč XV, 183 a XVIII, 54.
Naše řeč, volume 19 (1935), issue 1, pp. 23-25
Previous Jiří Haller: Hraničáři
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1