[Drobnosti]
-
(B. S. Š.) Jak čísti tento zlomek? Užíti opisu »jedna lomena sto dvěma« je ovšem nasnadě, avšak je potřebí jednoduchého tvaru substantivního, jako je na př. polovina, třetina, jedenadvacítina, třiatřicítina atd. »Jedna stodvoutina? Zdá se mi, to že bychom se vraceli do dob Rosových a Pohlových,« píše tazatelka. A přece, nelze-li se tu bez substantivního výrazu obejíti, nezbývá asi na vybranou nic jiného než ta stodvoutina. Svízel s tímto zlomkem záleží v tom, že pro zlomek ½ nemáme názvu utvořeného od základní číslovky dvě, jako jsou na př. názvy třetina, čtvrtina a pod. odvozeny od základních číslovek tři, čtyři atd., nýbrž že má tento zlomek jméno zvláštní (polovina, půl), a toho právě v složeném výraze 1/102 nemůžeme užít. Proto nezbývá než vytvořit k tomuto účelu označení nové, a opravdu nevíme, lze-li tu výraz dvoutina nahraditi něčím lepším. Tak bychom měli úplnou zlomkovou řadu setina, stojednina, stodvoutina, stotřetina, stočtvrtina atd.; tyto další názvy nám už tak podivné nepřipadají, [284]neboť mají oporu v názvech příslušných zlomků jednotek. Ale vesměs to jsou výrazy řídké, protože se nepochybně jen tu a tam objeví potřeba užíti jich. Nezvyklé se nám budou asi zdáti vždycky.
Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 9, s. 283-284
Předchozí Jan a Marie Novotní
Následující Jihoslovanský a jugoslávský