Časopis Naše řeč
en cz

Jan a Marie Novotní

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. D.) Při rodinných jménech se velmi často naskytne potřeba spojiti dvě jména křestní s jediným příjmením. V podstatě je to po stránce mluvnické stejný případ, jako když ke dvěma nebo k několika jménům podstatným připínáme jediný společný přívlastek, na př. měl jsem českého tatíka a mámu, hluk a povyk zrovna bouřlivý, kožich, halena nebo roucha nachvat přehozené a pod. (viz Gebauer-Ertl 2, 1926, 120, 124). Můžeme se tedy stejně jako u těchto spojení rozhodnouti také zde buď pro shodu podle tvaru, nebo pro shodu podle smyslu. Shoda podle tvaru tu nebývá v obyčeji; neříká se Jan a Marie Novotný, aspoň nikoli často. Mnohem běžnější je tu podle naší zkušenosti shoda podle smyslu, tedy Jan a Marie Novotní. Vedle toho se však vyskytuje i spojení křestních jmen s množným genitivem příjmení, na př. Jan a Marie Novotných; ani tento způsob není mluvnicky nemožný, neboť vychází ze substantivní platnosti takovéhoto příjmení, avšak má už zřejmě povahu označení jen soukromého. Obdobně lze užívat i příjmení tvaru Novák a pod. Také zde je teoreticky oprávněna shoda podle tvaru (Jan a Marie Novák), v praxi je však řídká. Nejčastější je zase shoda podle smyslu: Jan a Marie Novákovi. Spojení s genitivem má stejně jako při prvním typu ráz domácký (Jan a Marie Novákových nebo Novákovic). Jsou-li obě křestní jména rodu mužského, bývá ovšem shoda podle tvaru zcela běžná, na př. Jan a Josef Novotný, Jan a Josef Novák a pod.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 9, s. 283

Předchozí Chmelobraní

Následující 1/102

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1