Akcie znamenají…

[Drobnosti]

(pdf)

-

(O. L.) V bursovním vyjadřování se užívá slovesa znamenati v rozličných ustálených spojeních, na př.: Čs. koruna se téměř nezměnila a v Amsterodamu znamenala 6.165, v Curychu 12.81. — Na včerejší burse pařížské znamenala libra 74.20. — Ze zahraničních půjček klesly nejvíce srbské, některé z nich ani neznamenaly, a pod. Nemyslíme, že by to byl způsob chybný, třebas snad byl popudem k němu vzor německý (die Aktien notieren an der Börse… a pod.). Pravda ovšem je, že význam samotného slovesa znamenati zde nepostačuje, aby na př. člověku nezasvěcenému do bursovního vyjadřování jasně a úplně pověděl, jaký je smysl takových výrazů, avšak to je zjev v bursovních zprávách vůbec běžný. Téměř každý bursovní referát podává především číslice a text, kterým je spojuje nebo kterým je někdy nahrazuje, chce míti co možná nejstručnější. Z tohoto požadavku plyne zcela přirozeně jazykový ráz bursov[282]ních zpráv; jejich hlavními znaky jsou úsečnost a náznakovost.[1] Proto v nich zpravidla nacházíme jen krátké samostatné věty a hojnost elips. Tak čítáme v těchto zprávách na př.: »Anglická libra v Novém Yorku zahájila 4.91«; rozumět tomu však máme asi, že angl. libra v Novém Yorku zahájila svůj obchod na burse kursem 4.91, — slovesa zahájila je tu tedy užito elipticky. A podobně je tomu velmi často: »První záznamy měly úchylky oběma směry« (t. j. záznamy kursů, záznamy bursovní; úchylky v kursech). — »Americký dolar byl s počátku pevný, později však ochabl a skončil jen malým zlepšením« (t. kurs amerického dolaru byl s počátku pevný atd.). — »Libra klesla, frank stoupl« (t. cena nebo kurs libry klesl atd.). — »Většina papírů získala, některé však ztratily« (t. většina papírů získala na kursu, některé na kursu ztratily a pod., nebo kurs většiny papírů získal při obchodu atd.). — »Zlaté devisy zahájily mírným zlepšením« (t. zahájily své kursy na burse). — »Při devisách byl pohyb malý« (t. pohyb cen, kursů). — »V Paříži skončila libra 74.25« (t. skončila kursem 74.25), atd. Podobně vypadají i zprávy z bursy plodinové, na př.: »Luštěniny byly vesměs pevné, mák nezměněn, rýže a vepřové sádlo stálé, seno a sláma slabě uhájené« (t. kurs luštěnin nebo ceny luštěnin byly pevné, a podobně třeba doplniti i ostatní údaje). Z těchto ukázek, vybraných jen namátkou, je vidět, že eliptičnost výrazu náleží opravdu k vyjadřovací soustavě bursovních zpráv. A jako elipsu musíme chápati patrně i výrazy »čs. koruna znamenala 6.165«, »srbské půjčky ani neznamenaly« a pod., t. j. doplniti je asi v ten smysl, že »čs. koruna znamenala (zaznamenala, zaznamenávala) na burse kurs 6.165«, že »srbské půjčky kurs ani neznamenaly (nezaznamenaly)«. V tomto pojetí nelze pokládat sloveso znamenati za chybné, neboť jeho význam se k němu hodí docela dobře. — Je-li tento náš výklad správný, bylo by možné vysvětliti i činný rod sloves oslabiti, zpevniti a pod., která se v bursovních zprávách často vyskytují vedle zvratných sloves oslabiti se, zpevniti se a pod. ve spojeních jako »holandský zlatý na většině burs (se) zpevnil«, »oslabily (se) Poldi a Severočeské«, »ve šranku (se) zpevnily Severní a Škoda, oslabily (se) kromě jiných Ringhoffer a Krásné Březno«, atd. V prvním případě, při slovesech činných, by bylo lze elipsu doplniti »holandský zlatý svůj kurs oslabil« atd., v druhém případě, při slovesech zvratných, bychom pak doplnili smysl elipsy tak, že holandský zlatý se v kursu oslabil atd. Potom by bylo tedy třeba přijímati za správné v takovýchto spojeních i slovesné tvary bez zvratného zájmena se. — Byli bychom vděčni, kdyby nás o těchto věcech poučili čtenáři znalí bursovního jazyka (našeho i cizího, zejména německého) z vlastní praxe.

---

[1] Není tomu však vždycky takto. V některých českých denících bývají bursovní zprávy podávány způsobem zcela opačným: oplývají květnatými opisy, metaforami, širokodechými periodami atd., takže jsou příkladem nikoli jazyka odborného, nýbrž tajného. Jako příklad uvádíme tuto větu: »Při minimálním obratu, který byl v akciích absolvován, jsou efekty založeny nejednotně, při čemž je většina těch, které proti včerejšku polevily.« Jinak se tu mluvívá o tom, že se akcie zotavily, že nálada papírů byla přívětivější, nálada pšenice že byla nestálá, oves že byl klidnější a pod.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 9, s. 281-282

Předchozí Z našich časopisů

Následující Chmelobraní