Zasloužený : zasloužilý

[Drobnosti]

(pdf)

-

(O. P.) Ve větě »M. N. vyslovil uznání zaslouženým členům výboru…« jest užito přídavného jména zasloužený nesprávně, poněvadž zasloužená může být jen nějaká věc, na př. mzda, odměna, trest a p., nikoli nějaká osoba. Zasloužené je totiž to, co je zaslouženo, kdežto ten, kdo »zasloužil«, o něco si získal zásluhu, je zasloužilý. Mluvnicky jsou ovšem oba ty tvary správné. Přídavná jména tvaru zasloužený (od zasloužiti [si] čeho), t. j. utvořená z příčestí minulého trpného od sloves pojících se s 2. pádem, vyskytují se v našem jazyce často, na př. dobytý, dotčený, obávaný, tázaný, vážený a p.; přídavná jména typu zasloužilý jsou odvozena od příčestí minulého činného (viz Gebauer-Ertl 1, 1926, 84, 86, 87). Z jejich rozdílného tvoření vyplývá i rozdíl významový, a podle toho jich třeba užívat. Ve větě, kterou jsme uvedli v čele, mělo tedy býti: »N. N. vyslovil uznání zasloužilým členům výboru…«

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 8, s. 256

Předchozí Zakládati

Následující Zpracující