Časopis Naše řeč
en cz

Rozuměti pod něčím něco

[Drobnosti]

(pdf)

-

(A. O.) Ve větě »pod slovem odvod se v tomto případě rozumí skutečné odvedení brance v některé z odvodních tříd« je užito vazby rozuměti pod něčím něco zřejmě podle němčiny. Česky bychom řekli spíše rozuměti něčím něco, míniti něčím něco. Tak se psávalo v češtině odjakživa; čteme na př. v Štítného Knížkách šesterých o obecných věcech křesťanských (Erbenova vydání str. 52): »A také [221]zvláště móžem nebem rozuměti duch člověčí a zemí tělo«. Nebo na str. 55: »Móžem také chlebem všicku potřebu tělesnú rozuměti, jakož řieká sekyře tesař: Toj’ mój chléb, a každý tomu řemeslu, jímž se krmí s věrú a obierá podlé svého stavu«, a tak píše Štítný vždycky. Hus klade v tomto významu místo pouhého 7. pádu vazbu s předložkou skrze, na př.: »Skrze Israel tuto rozumie se jedné rod Israel« (Erbenovo vyd. II, 46 a pod. j., viz Kott 3, 190). Vazba se sedmým pádem žije tedy v jazyce nepřetržitě od nejstarších dob až podnes, a proto jí dáváme přednost před vazbou s předložkou pod, mnohem mladší a k tomu původu německého. — Z věty, kterou jsme nahoře uvedli, je vidět, že slovo odvod může ve vojenském názvosloví znamenat jednak celé odvodní řízení, jednak jednotlivý případ odvedení. Této ne právě výhodné dvojznačnosti by se mohla vojenská mluva vyhnouti, kdyby dbala významového odstínu mezi oběma těmi výrazy a užívala slova odvod jen tam, kde se má označiti příslušné odvodní řízení, a slova odvedení tam, kde je řeč o jednotlivém úkonu odvodu, t. j. o jednotlivém odvedení brance.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 6-7, s. 220-221

Předchozí Pořádek slov

Následující Dr. V. Suk, Redakce: Rubní strana

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1