Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

O.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

K. Titz, O vojenské češtině v 19. století. (Vojensko-historický sborník, roč. II, sv. 2.) Zvl. otisk, stran 19.

Prof. K. Titz se obírá studiem jazykových prvků, které k nám přišly ze světa románského. Již r. 1922 pojednal o výrazech, kterými husitské válečnictví rozmnožilo vojenský slovník evropských národů. O tom referovala NŘ. 6, 1922, str. 267—272. Nyní ohlašuje Titz práci o vojenských termínech původu latinsko-románského, jako jsou kaprál, rekrut, patrona, baterie, brigáda, militér atd. Shledávaje si k tomu látku, poznával starší české publikace vojenské, a to ho asi přivedlo k napsání nástinu, jak se vyvíjela naše mluva vojenská v minulém století. Nejprve se zmiňuje o překladu rak. řádu vojenského z r. 1826 a pak si všímá knížky »Zachovávání sprostého vojáka« od J. Fraňka (1. vyd. 1829, 3. vyd. 1842). Hlavní pozornost věnuje pracím T. Buriana (z let 1834—1848), Tyršovu »Českému velení a názvosloví dle reglementů a polní služby« (1867) a »Vojenskému slovníku německo-českému« F. Čenského (1871). K tomu připojuje stručné zmínky o služebním a cvičném řádu V. Karhana, o cvičném řádu P. Blažka (1882), o Em. šl. Mírohorském a j. Ve většině uvedených prací shledává Titz germanismy a ústupky hovorové podobě vojenského jazyka, která komolila výrazy německé, na př. kvér, torna, pintlík (Halsbinde). Na str. 12n. je abecední seznam asi 150 takových slov, který by ovšem mohl být ještě doplněn. Srov. také výčet u E. Rippla v Slavistische Studien, 1929, str. 62 (v. NŘ. 13, str. 180).

Ale Titz si všímá také českých slov, kterými naši překladatelé a upravovatelé tlumočí výrazy cizí. Tak Franěk jmenoval majora vrchník, Burian kadeta jinoch, kasárny vojárna, rozkaz vel. Něm. ‚macht Front‘ překládal Burian učiní čelí, čelí se, místo ‚vedeta‘ říkal zvídka, místo ‚magacín‘ zásobna, za něm. Zapfenstreich je u něho bubnování večerní zoře a pod. Zvláště významné je »velení a názvosloví« Tyršovo. Tyrš je chystal pro dobrovolný sokolský sbor, který měl r. 1866 chrániti hranice Čech. Stálým rádcem při jeho tvoření byl Tyršovi Jungmannův slovník. Přednosti Tyršova elaborátu vyniknou, srovnáme-li jej s tím, co jsme měli před ním. Něm. povel ‚schultert!‘ překládal Burian otrocky plecuj!, ale Tyrš svým překladem na rámě zbraň! vyhověl nejen duchu jazyka, nýbrž i potřebám vojenské služby, která připravuje návěštím (na rámě) na vlastní povel (zbraň!). Za světové války vnesli sokolové mezi legionáři Tyršovo názvosloví do legií. Ale všecky výrazy Tyršovy nebyly utvořeny stejně šťastně; srov. příklad ‚Kolben‘, lichník, ‚halbe Rotte‘, meteš ‚Laufschritt‘, vyřit ‚doppelter Ausfall‘ a j. Na 300 slov přejal od Tyrše Čenský do svého slovníku, rozmnožil je dále jeho názvy tělocvičnými a šermířskými a rukopisným slovníkem F. Buriana i živým slangem vojenským (proutí ‚komisárek‘, černá díra ‚Dunkelarrest‘, mlel jsem 24 hodin ‚ich wurde kurzgeschlossen‘). U V. Karhana odmítá Titz slova bojovnický soubor ‚Soldaten[154]stand‘, voznictvo ‚Train‘, odbyt ‚Abfertigung‘, tlukot ‚Streich‘, plecovaná ručnice (m. na rameni) a j. Za nejlepší ze všech posuzovaných prací pokládá »Cvičebný řád« Patrika Blažka. O Salomonu z Friedbergů, který pod pseudonymem Mírohorský psal vojenská hesla do naučných slovníků Riegrova i Ottova (dosáhl hodnosti podmaršálka), praví Titz, že »jeho nové názvy nejsou šťastné«, ale neuvádí žádných příkladů.

Titzův přehled vojen. písemnictví v 19. stol. je poučný a užitečný, zvláště také pro studium vojenského slangu.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 5, s. 153-154

Předchozí Jiří Haller: Základní problémy psychologie

Následující Aranžér

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1