Přístavek neshodný

[Drobnosti]

(pdf)

-

(E. K.) Přístavkem neshodným bývá název, titul předmětu, stojí-li po slově významem chudém, na př. jméno, slovo, příjmení, název, titul a pod. V takovém spojení je název předmětu v 1. pádě (t. zv. nominativ jmenovací) a skloňuje se jen jméno, jež se jím blíže určuje. Stejným způsobem se skloňují také jména literárních děl, názvy spolků a pod. Píšeme tedy Raisovo dílo »Zapadlí vlastenci«, v Raisové díle »Zapadlí vlastenci«, Raisovu dílu »Zapadlí vlastenci« atd., byl jsem na Smetanově opeře »Prodaná nevěsta«, jsem členem spolku Mánes a pod. Není-li při názvu připojeno jméno obecné, skloňuje se ovšem název sám, na př. v Jiráskových »Psohlavcích«, v Smetanově »Prodané nevěstě« atd. Jiného druhu jsou názvy místní, na př. město Praha, osada Písek, hrad Karlštejn a pod.; tu skloňujeme oba členy, na př. v městě Praze, v osadě Písku, na hradě Karlštejně atd.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 2, s. 61

Předchozí Předchozí a předcházející

Následující Psaní cizích slov