[Drobnosti]
-
(J. H.) Pochybujeme, že by bylo kdy možno dosáhnouti naprosté jednoty ve psaní cizích slov. Takové rozdíly, jaký je na př. ve psaní slov profesor (s jedním s) a gymnasium (s s, ačkoli se vyslovuje se z), budou asi vždycky. Příčina této nestejnosti je už v tom, jak poznamenávají Pravidla čes. pravopisu v kap. 12, že o tom, kdy lze nějaké slovo cizí pokládati za zdomácnělé a psáti je tedy podle zvyklostí českého pravopisu, nemáme všichni mínění stejné. Mimo to nelze nedbati [62]tradice tam, kde se už způsob psaní ustálil, třebas na pohled proti zásadě platné jinde. Proto Pravidla uvádějí vedle skupiny cizích slov odborných, která se necítí jako zdomácnělá a zachovávají pravopis původní, a vedle skupiny slov zdomácnělých, která se píší podle české výslovnosti, ještě další skupinu sice obecně zdomácnělých slov, avšak s pravopisem cizím, na př. nervosa (nikoli nervóza), grandiosní (nikoli grandiózní), schema (nikoli schéma) a j.; u nich zvykem zobecnělo psaní přiklánějící se k pravopisu cizímu. Mezi takováto cizí slova třeba tedy počítati i slova jako gymnasium, museum, krise atd. Slova profesor, inteligent, móda a j. naopak náleží do té skupiny cizích slov, u nichž zobecněl český způsob psaní. Bylo by snad možné měniti pravopis jednotlivých těchto slov a upravovat jej buďto podle způsobu českého nebo podle způsobu cizího, avšak rozdíly, neshody a potíže zůstanou vždycky, neboť není zatím v naší moci odkliditi příčiny, které je způsobují.
Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 2, s. 61-62
Předchozí Přístavek neshodný
Následující Psaní složených číslovek