Soplivec

[Short articles]

(pdf)

-

(St. E. Z.) Základem této přezdívky je slovo sopeľ, známé z moravských a slovenských nářečí i z jiných slovanských jazyků ve významu ‚vozher, hlen z nosu‘ (v některých jazycích, na př. v pol., má též význam ‚rampouch‘). Je to slovo staré, neboť je doloženo už z církevní slovanštiny. Přezdívka soplivec má tedy asi význam ‚usmrkanec, unudlanec‘. Vedle ní jsou od téhož základu odvozena i slova jiná, na př. sopláň (v nářečí slováckém, hanáckém a valašském znamená ‚usmrkanec‘), sopli[288]duda (kdo posmrkuje a neutírá si nos, viz Bartošův Dial. slov. mor.), han. soplivica a val. sopľávka ‚rýma‘, atd. Z nářečí českých cituje Kott na př. slovo soplík ‚umouněnec‘ (z vých. Čech). Na Slovensku je slovo sopeľ i se svými odvozeninami ovšem stejně běžné jako na Moravě. Kálal v svém Slovenském slov. uvádí na př. slova sopeľ ‚vozher‘, sopľavica, soplivica ‚vozhřivka‘, sopľavka ‚rýma‘, sopľavý ‚usmrkaný‘, sopliak ‚usmrkanec‘, sopliť ‚smrkati‘ a j.

Naše řeč, volume 17 (1933), issue 9, pp. 287-288

Previous Shoda v rodě

Next (aro): Z jazykové fronty