Časopis Naše řeč
en cz

Shoda v rodě

[Short articles]

(pdf)

-

(F. K.) O případech, kde se přídavné jméno doplňkové (a také příčestí v složených tvarech slovesných) vztahuje k několika podst. jménům různého rodu, poučuje Gebaurova-Ertlova Mluvnice česká II, 1926, 124 v ten smysl, že se příd. jméno shoduje v rodě buď

a) s každým zvlášť (opakuje se), nebo b) jen s nejbližším, anebo c) je v čísle množném a v rodě přednějším. Podobně se praví v Trávníčkově zpracování Gebaurovy Příruční mluvnice (4. vyd. z r. 1930 na str. 295): »Skládá-li se podmět z několika jmen různého rodu, shoduje se doplněk buď a) s nejbližším podmětem, zejména když stojí před podměty, nebo

b) je v č. množ. a má rod podle přednosti«. Poněkud neurčitý je snad Gebaurův-Ertlův případ b) a Gebaurův-Trávníčkův případ a), t. j. není u nich výslovně řečeno, platí-li toliko o doplňku v čísle jednotném, či také o doplňku v čísle množném (při podmětu tvaru jednotného i množného, tedy na př.: Viděli(y) dívka a chlapec. Viděli(y) dívky a chlapci). Avšak z ostatních výkladů, které tyto mluvnice o shodě podávají, lze souditi, že se do onoho případu zahrnuje toliko doplněk v čísle jednotném. S tím se shoduje i dnešní praxe a také mezi příklady, které se v obou učebnicích uvá[287]dějí, nenalézáme ani jediný, který by tomu odporoval (v původním vydání Gebaurových mluvnic se ještě dovolovalo psáti na př. Ptáci a ryby vyhynuly, srov. Gebaurovu Mluvnici českou II. z r. 1890, str. 69). Pro Ertlovo zpracování Gebaurovy Mluvnice pak máme potvrzení tohoto výkladu v Ertlově poznámce v NŘ. 3, 1919, 223, aspoň vzhledem k složenému podmětu v čísle jednotném (»Hospodář a hospodyně vystupovali«, nikoli »vystupovaly«). Mohli bychom tedy pravidlo o rodové shodě doplňku se složeným podmětem různorodým rozšířiti o dodatek, který by zahrnoval také zřetel k číslu doplňku, takže by potom znělo takto: Vztahuje-li se přídavné jméno doplňkové (počítajíc v to i příčestí v složených tvarech slovesných) k několika podst. jménům různého rodu, mívá podobu rozličnou:

1. opakuje se a shoduje se s každým podst. jménem zvlášť (shoda podle tvaru);

2. jsou-li členy, z nichž se podmět skládá, v čísle jednotném, může být doplněk a) buď rovněž v č. jednotném a shoduje se v rodě jen s nejbližším z nich (shoda podle tvaru); to bývá zvláště tenkrát, když doplňkové jméno přídavné stojí před podmětem; nebo b) je doplněk v čísle množném a má rod podle pravidla o přednosti rodů (shoda podle smyslu);

3. jsou-li některé anebo všechny členy, z nichž se podmět skládá, v čísle množném, je doplněk a) v čísle množném a řídí se pravidlem o přednosti rodů (shoda podle smyslu); b) řidčeji, a to jen stojí-li před podmětem, jehož první člen je v č. jednotném (dívka a chlapci), bývá doplněk v sing. a shoduje se s nejbližším jménem (shoda podle tvaru).

K tomu několik schematických příkladů: 1. Chlapec viděl a dívka viděla. Chlapci viděli a dívky viděly. 2.a. Chlapec a dívka viděla. Dívka a chlapec viděl (způsob neobvyklý, neboť bývá zpravidla typ 2.b, je-li doplněk až za podmětem). Viděl chlapec a dívka. Viděla dívka a chlapec. 2.b. Chlapec a dívka viděli. Dívka a chlapec viděli. Viděli chlapec i dívka. Viděli dívka i chlapec. 3.a. Chlapci a dívky viděli. Dívky a chlapci viděli. Viděli chlapci a dívky. Viděli dívky a chlapci. 3.b. Viděla dívka i chlapci. Viděl chlapec i dívky.

To jsou asi všechny případy, které se mohou vyskytovati. Stejně je tomu, když stojí členy složeného podmětu k sobě v jiném poměru než slučovacím, na př.: Nejen chlapci, nýbrž i dívky viděli motýly v jeteli, a pod.

Naše řeč, volume 17 (1933), issue 9, pp. 286-287

Previous Josef Beneš: Příjmení Stini

Next Soplivec

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1