Odborová, vládní, ministerská rádkyně

[Short articles]

(pdf)

-

(J. H.) O ženském protějšku k titulu rada jsme psali 16, 125 a 17, 11. Také články o přechylování jmen mají účel, ukázati na příkladech jak z nářečí a z minulosti našeho jazyka, tak z nynější spisovné praxe, které způsoby tvoření jsou se stavbou češtiny nejvíce ve shodě. Slovo rada je abstraktum, jehož se užívá také o sboru rádců. Odtud se přeneslo též na jednotlivé členy poradního sboru a rod jeho se pak uváděl ve shodu s pohlavím. Mužské jméno rada se stalo úředním titulem a většinou značí osoby, jež nikomu neradí. To by mohlo být na překážku ženskému protějšku rádkyně, neboť toto slovo ještě není jako titul zmechanisováno do té míry, aby se při něm nemyslilo na nějaké dávání rady. Ale takové mechanisování je toliko otázkou času. Kdyby se přechýlené znění rádkyně úředně neujalo, nezbývalo by než ponechat původní abstraktum rada i pro ženy, ale v rodě shodném s pohlavím (odborová rada). Přechýlení v radka tu možné není. Nedá se odůvodnit odvozeninami od cizích jmen, jako gážistka, akcesistka, ani na př. přechýleným přednostka, protože mužská jména, jež jsou základem takových jmen, jsou docela jiné povahy než slovo rada.

Naše řeč, volume 17 (1933), issue 3, p. 95

Previous Břvany

Next Úřední čeština