Přechylování jmen příponou -ice, II.

František Oberpfalcer

[Články]

(pdf)

-

(Ostatek)

8. Ale tyto přechýlené formy vyjadřují také vykonavatelky činností positivních a nositelky vlastností. Jsou, co se týče citového přízvuku, neutrální nebo i pochvalné, n. př.: Kat. 186 ta chvalná bojovnice; SekvE. 57b přěbojnice ‚triumphatrix‘; Fysiol. 619 gl. výbojnice ‚praedatrix‘ (:Klaret ll26 výbojník ‚praedator‘); Modl. 79b rač mi pomocnicě býti; t. 32a naše pří[296]druho a pomocnice; Kruml. 91b (buožie matka) v ten čas žádného spomocnicě nebude ani řečnicě; klad. 229 matku si uzal za spomocnici k sobje; ML. 28b (Marii) orudovnici jmieti budeme; Modl. 171a zdráva, našě přímluvnice; Pass. 614 aby byla prosebnicě (přěd svým synem); ML. 27b lidé věčnú prositedlnici obdrželi; OpMus. 53a (Maria jest) prostředlnice mezi tiemto a povrchniem světem; Modl. 143a protož, řečnicě našě, tě tvoji milosrdniej oči k nám obrať!; ML. 38b tys (Maria) smilovnice všech strastných (: ProrOl. Isa. 49, 10 smilovník ‚miserator‘); SekvE. 49a smiřitedlnicě ‚mediatrix‘ (: Brig. 98 jest s bohem duší smiřitedlník); OpMus. 53a (Maria jest) smiernice mezi bohem a hřiešným člověkem; Modl. 156b přěmilostivá utěšitedlnice (: ROl. 142b živý utěšetedlníče!); HymnOpav. 61a tato vzkřiesilého zvěstovnice ‚praenuntia‘ (: Kladr. Act. 17, 18 nových diábelství zdá se zvěstovník tento býti); B. Němcová, Pan učitel (Sp. 4, 390) od oltáře až k smrti věrnou mu byla pomocnicí; t., Babička 129 ona byla milovnice koření jako já; TkadlS. 16a sú spolu všěchny (ctnosti) shledány na mé jedinké, výborné a vybrané milostničce všeho štěstie; Baw. 110a (Ar. 3168) běda mně hubenici a mně siré túžebnici; LékA. 147b (žena) bude ť statečná dělnice na plátně; Pr. p. 254 žádný řemeslník ani řemeslnice nemají choditi v kunách ani v popeliciech; EvSeit. Luk 1, 37 vece Maria: Seova robotnice božie, buď mi podlé slova tvého; Kruml. 337a buoh svým sluhám a služebniciem veliký úřad poručí; Hymn. 54a mistrně i. e. učedlnicě ‚magistra‘; Kruml. 11a byla evangelist učedlnicě; Krist. 96a tu jemu (Petrovi) jedna poselnice toho domu vecě ‚služka‘; Němcová, Babička 143 ti ostatní mravenci, co tu vidíte běhat, to jsou pracovnice; AlxV. 1112 některá domovnice z jitra přečte své ovčice (: WintŘem. I, 915; II, 701 vinní domovník ‚majitel domu a vinárny‘); Bianc. 10b urozené Juliany komornice; laš. km. 7 to je komornice ‚cerka, podruhyně‘; KolP. 50b (1755) na udání špitálnice (: KolC. 51b [1588] když za špitálníka sloužil); WintObr. II, 423 (XV. a XVI. stol.) ovocnice ‚hokynářka prodávající ovoce‘ (: TomZ. 1409 st. 198 ovocník); KolF. 44b (1591) oznámeno... sausedám plachetnicím, aby chleby režný pekly; KolL. 17a (1603) tehdy těm plachetníkům, plachetnicím pečení chlebův se zapovídá, aby jim (sc. pekařům) ku překážce nebyli; Brikc. 219 překupníkóm a překupnicem; EvOl. 262b řekl vrátnici i uvedl Petra; RokPostŠ. II, 75, 112 žena (svému muži) syrovátky dá neb nětco takového, a ještě neochotně, sápajíc se jako jezenka, R: věznice u řetěza; [297]HossA. 107b úřednice, šafářky (: ChelčP. 1a hlediece na duchovnie úředníky, viděti jest po skutcích, že...); RešSir. 78a při zpěvákyni, hudečnici; KottD. 112 teatrnica ‚herečka‘; klad. 240 tráunice ‚dělačka trávy‘; opav. BartS. 156 kosnica ‚žnice‘ (: kosník); klad. 215 přástennice ‚žencký, co choděj na přástvu‘; Němcová, Babička 205 dračky a přástevnice z chalupy a mnohdy ze vsi do vsi přecházely; K. M. Čapek, V třetím dvoře 1895, 192 hejtmanovic Fany, už třetí to pobočnice nadějné paní hejtmanky; slc. Kál. 397 obslužnica ‚posluhovačka‘; AČ. 19, 412 (1517) nápadnice a dědička po otci svém; Hořov. aa. 46b (1603) Salomena bude plná a mocná nápadnice k polovici statku všeho; KolE. 17b (1590) kteráž jest při paní Lidmile, až posavad sauc její náchlebnicí; ComestC. 35b Idumea učiněna jest úročnicě židóm ‚tributaria domui Israel‘ (: ŠtítPař. 100a [páni] mnohé lidi zakúpie sobě v úročníky, aby bez práce vozili sě na nich); Ol. Mal. 2, 14 účěstnicě tvá ‚particeps tua‘; TkadlS. 4a (Čest Adličce plášť poslala) po své najvětčie tajemniti, jiežto jméno bylo opatrnost; KolČČ. 139a (1551) tehda po dni, po roce má býti pravá společnice, hromazdnice a mocná hospodyně v týmž statku; t. 175b (1582) aby Bohunka, manželka má milá a věrná, jakožto shromáždnice v témž statku čtitářském, mocná hospodyně a otcovská poručnice a paní... byla; slc. Kál. 623 spôlnica a spôlnik ‚společně žijící potomci dědovi (na témž statku)‘; KottD. 142 výměnica ‚výměnkářka‘; jičín. byla tam bylnice stará ‚dlouho tam bydlila‘ (: mněl sem taky pro jednoho bytnika plac); t. sem svou nuznicej ‚vdána, musím se sama starat‘ (: až budeš svym nuznikem, uvidíš!); zlin. BartS. 238 dybys byla svú nuznicú ‚svou paní‘; val. t. 360 rovesnica ‚stejného věku‘; Slavičínský ČL. 13, 372 slobodnica ‚svobodné děvče‘; Šebestová, Dok. 66 Václav nemá myslím žádné párnice ‚tanečnice do páru‘; Mrštíkové, Rok na vsi III, 82 bálovnica ‚účastnice bálu‘; han. KottD. 71 ostatnica ‚žena, která oslavuje ostatky, poslední dni masopustní‘; slc. Kál. 590 rúšnica ‚žena starající se o rúcho nevěsty, když ji odvážejí k oddavkám‘ (: s rúšnicami jde rušník); klad. 59 svarebnice, chasnice, mladice; chod. 54 takuvá mladice by míla jináč zatáhnout!; J. Maria, Panstvo v taláru 92 čtyřicátnice (: t. 103 velký, pružný čtyřicátník); MandA. 174a tělo svaté panny a mučedlnice Kateřiny; Pass. 219 svatú pokánnici uzřěl (: PassKlem. 144b kajícieho pokánníka); PassL. 7a (1495) Pellagia... následovnice diáblova; Pass. 307 (Lemobia) také sv. Pavla na vieru obrácená poslušnice bieše (: JeronMus. 2a [298]poslušník boží); Pulk. 133b (Clara) byla zákonnicí (: ŠtítVyš. 67b lid zákonný rozmnožen jest, všudy klášteři a zákonníci, ale málo veselé); Pass. 104 (paní) přízednicí sě po všě své dny učinila a tu bohu snažně až do smrti slúžila (: Orloj 47b ty viz onoho přízedníka aneb pústenníka); Němcová, Babička 181 po Žernovském kopci nahoru kráčí pět poutnic; HusE. 1, 277 s svú zpovědlničkú aneb s kuběnú (: Kruml. 166b svaté zpovědníky i všě božie zvolencě).

9. Při veliké produktivnosti tohoto typu přechylování není divu, že byl abstrahován suffix -nicě, a tím se tvoří mnohá jména žen, na př.: JeronMus. 22b přietelnicě má milá, ukaž mně toho, kohož miluje dušě má; Modl. 174b drahá přietelnice božie!; Štít. ř. 169a přiezn a milost k tomuto světu jest božie nepřietelnice. Dalším křížením suffixů vzniká přípona -tedlnicě: ML. 34b pójdiž, moje milá přietedlnice, má sestro!; Pass. 335 (Maria Magdalena), jižto jest (Kristus) také apoštolnici i kazatedlnici učinil; ML. 135b (anděl) řekl jim (pastýřům): Spasitel světa narodil sě. Neřekl spasitedlnice; Hymn. 53b stvořitedlnicě ‚creatrix‘; t. 63a svítězitedlnicě ‚victrix‘; HymnA. 104b vítězitedlnice; OtcC. 204a ta (Eufrosyna) nemocných utěšedlnice byla ‚consolatrix; rkp. A utěšitedlnice, rkp. E utěšitelnice; Modl. 156b všech sirých hotová spomocitedlnice (: Pass. 3 k nám jde jako spomocitel jistý); ComestCerr. 83a radnitedlnice ‚consiliatrix‘; Pernšt. Žid. 4, 12 (duše) rozeznavatedlnice myšlení ‚discretor cogitationum‘; Hymn. 55a zvěstovadlnice ‚praenunciatrix‘; Comest. 79a, 155a umyvatedlnice; SekvE. 52b pozdvihatedlnice ‚sublevatrix‘; t. 52a neposkvrněná poroditelnice ‚genitrix‘; Kladr. Isai. 42, 14 jako poroditedlnice mluviti budu ‚parturiens‘; t. Cant. 3, 4 uvedu jej do pokojíka roditedlnice mé ‚genetricis meae‘; ŽKlem. 136b svatá božie poroditelnicě ‚genitrix‘; ML. 67a (já, Bůh) jméno jí (Marii) dávaji porodnice; Pass. 179 jméno jejie dávaji porodnicě, však proto ostane v cělosti jejie čisté děvojstvie; ML. 3a však vieš, ež tvá porozennice (jsem)... aby mě, svú matku, ušlyšal;

PassKlem. 52a držte zlodějnici; EvSeit. Luc. 2, 36 i bieše Anna proročnice ‚prophetissa‘; Comest. 256a čtyř dcer děvojných proročnic ‚virginum prophetissarum‘; Modl. 153b utěš mě, lékařnice!; Baw. 47a (lev) svoji lékařnici vzlíže, točíž ruku muže toho; Hád. 111b Chytrost všech práv doktornice a mistryně; SušP. 167 klamači, klamači, ti Vrbeci chlapci, větši klamačnice Vrbecké děvice; t. 133 hledajte (husy) sobě pastevnice; slc. Kál. 426 opičnica ‚žena, která se opičí‘; t. [299]Timrava 3, 56 čekalnice ‚mlečky čekající ve mlýně, až na ně dojde‘; chod. Baar, Paní komisarka 437 lakomnice.

Přechylování typu -ík/-icě je pravidlem u substantiv tvořených k adjektivům na -ný, -ní. Několik dvojic, kde je jiný základ, má vedle -ík také jinou mužskou formu: jedlice má mas. jedlík i jedlec; k mladice je mužský rod též mladec (Štít. ř. 36a čistota myslí mladcóv neb mladic) nebo mládenec (Štít. ř. rkp. B mládencóv; RešSir. 47b vy mládenci a mladice!); handrlice (jičín. na ulici prali se handrlik z handrlici) má protějšek také handrlák (BartD. 1, 213 Proč Pán Bůh handrláka stvořil? Pro všecko zlé); srov. BartS. 238 ňútrica ‚žena, která se nemá k mužům‘: ňútrák.

10. Do této skupiny se hlásí způsobem derivace několik názvů samic: ramlice ‚zaječice‘ (: ramlík, remlík ‚zajíc samec‘; obou slov se užívá také o králících); Kott 1, 781 králice ‚samice králíka‘; slc. Kál. 318 mačica ‚kočka‘: máčik ‚kocour‘; — jičín. mám domácí plemenici ‚plemennou husu‘; plemenice značí také svini (KolEE. 330b (1721) svini plemenici; Jg. 3 111 ať tě ta chrochtavá plemenice nepopadne), klisnu (t. plemenice má míti dlouhé tělo), matku včelí i plodnou ženu (bošácR. 433 to je dobrá plemeňica); mask. k tomu je plemenník, ‚plemenný býk, kůň, kanec‘ atd. i plemenář nebo plemenáč; — RokPostŠ. 1, 186 ad 292 krmnice ‚krmná svině‘, sádelnice‘; krmnice dobře zakládá (: mask. krmník ‚krmný vepř‘); laš. BartS. 560 vołeček je dobry žirnik a telička dobra žirnica; val. t. 171 kuřatnica ‚kvočna‘ (kuřatnice je též ‚drůbežnice‘); jičín. náručnice ‚náruční kobyla‘ (: náručník ‚náruční kůň, vůl)‘, pocebnice ‚podsební‘, ‚levá v páru‘ (: pocebník).

11. Probrali jsme všecky způsoby přechylování příponou -icě. Zbývá ukázati, jak se jí užívá při tvoření jmen manželek ke jménům mužů. Žena se velmi často nazývá podle mužova povolání: KolB. 40b (1496) paní Dorotě sladovnici; t. B 79a (1497) nebožky Anny zámečnice staré; t. CC. 31a (1554) Barbora sviečnice; t. 198a (1518) po nebožce Pavlové saukennici; t. AA. 144b (1515) Janová provaznice; Wint. Obr. 544 (1518) plátenice; TomZ. 1436n 201, 203 čepičnice; Kladr. Act. 16, 14 žena jménem Liddia, zlatohlavnice města ‚purpuraria civitatis‘ (Lact. 76d zlatohlavníci, kdo zlatohlavy dělají); Němcová, Kávová spol. (Sp. 1², 238) paní lékarnice si stěžovala, že byly na bále špatné koblihy; sev.-výchK. 19 bernice, důchodnice, zlatnice; bydž. 5 zámečnice; hořic. 82 řeznice; slc. Kál. 230 majernica (majerník ‚nájemce dvora‘).

[300]12. Také od mužských příjmení se touto příponou odvozují jména manželek, na př.: TomZ. 1412 n 284 Čipernicě ‚žena (vdova) Kubíka Čiperny‘; Lún. ks. 1383 Zdimír a Havlicě; MastDrk. 207 méj mateři dějí Havlicě; KolCC. 85a (1569) Johanka Mostnice; TomZ. 1399 n 207 erga Katherinam Šikadlnicě; t. 1406 n 208 Štikadlnicě; — doudl. 21 Tomčice (: Tomek), Bendice, Kupšice (: Kubeš); hor.-blan. 47 stará Bártice je veselí misli; jihoč. 41 Rajchlice; sev.-výchK. 19 Hladice, Kotice, Slavice, Petrlice (: Petrlik), Machytice (: Machytka), Hartlice, Veselíce, Václavice; bydž. 5 Slavice; hořic. 82 Brumlice, Bachtice; rychnov. Stehlice, Vobornice; zlin. BartD. 1, 147 Bednářica (: Bednářík), Kožica (: Kožík), Hanáčica, Gajdošica, Januščica, Gavendica, Kočendica; hor.-ostr. 29 Kołarčica, Stuchlica.

Jména takto tvořená provází mnohdy pejorativní přízvuk citový, na př. hor.-blan. 47 Janďice, Paščice, Trapslice; rychnov. ta Sejkořice nedá a nedá pokoj, dokud se nespálí!; abys ty něco dopustil na tu Krejčici!; jen ji nepřechvalte, Hatašici!

Na Podluží se jmény tohoto typu nazývají nevdané dcery, na př. podluž. 24 Kúdelica (otec Kúdela), Petlica (Petla), Ščepanica (Ščepáník).

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 10, s. 295-300

Předchozí Václav Flajšhans: Čechové či Češi? (Neboli o moci a významu jediného písmenka.)

Následující Obchodní značky