Vaňha, Vaňhal

[Short articles]

(pdf)

-

(sl. M. v. D. z Rostocku v Německu) Etymologie příjmení Vaňha nečiní obtíží. Základem je křestní jméno Václav v hypokoristické formě Váňa. Přípona -ha je známa i z jiných jmen: Piťha, Maťha, Vlačiha a j. Rozšíření jména Vaňha je značné. V Praze je na př. známý obchodník s rybami Vaňha, jiný Vaňha, agronomický spisovatel (* 1859), pocházel z Vačic u Pelhřimova atd. Zato jméno Vaňhal je v Čechách ojedinělé. Ottův Slovník naučný (XXVI, 395) uvádí hudebního skladatele Vaňhala (1739—1813). Narodil se v Nechanicích, ale podle některých pramenů prý pocházel z Holandska a jmenoval se původně van Hall. Zdá se, že tyto prameny mají pravdu, aspoň o původu jména Vaňhal. Přípona -al ukazuje k slovesu vaňhati, a takového slovesa v češtině není. Docela obdobné jméno je na př. Maňhal, odvozené od slovesa maňhati = špatně, nepořádně jísti. Je tedy dobře možné, že se Vaňhal nebo některý jeho předek, jménem van Hall (toto jméno je v Holandsku velmi časté), při[29]stěhoval z Holandska do Čech a tu že se jeho jméno přizpůsobilo jménům založeným na křestním jméně Václav, jako Váňa, Vaněk, Vaňha, neboť se jim zvukem velmi podobalo. Takové přizpůsobování cizích příjmení i jiných jmen novému prostředí je zjev docela běžný. Jako z Lorenčiče vznikl Rolenčík, ze Zavrtala Sauertal, tak mohlo i z čistě holandského van Halla vzniknout jméno Vaňhal, na první pohled úplně české.

Naše řeč, volume 16 (1932), issue 1, pp. 28-29

Previous Sokol

Next Vésti velký dům