Časopis Naše řeč
en cz

Převazeti

František Oberpfalcer, Red. (= Redakce)

[Hovorna]

(pdf)

-

(10, 126) Slovo to žije podnes v jižních Čechách, v nářečí doudlebském a v krajích sousedních, na Budějovicku a Třeboňsku. Dosvědčeno je odtud už V. Kotsmíchem (Sborník vědecký musea království českého 1868), Kottovi poslal pro ně doklad T. Bauer, stud. z Č. Budějovic (II, 990) a Jos. Beneš (VII, 452) mu dosvědčil substantivum převaz: Bůh to dobře nedělá. Nám bere děti a takovou žebrotu (sirotky) nechává na světě nám na krku a na převaz. I toto jméno ještě žije, ale nejspíše jen u starších lidí. Převazeti však je zcela obvyklé, na př.: ďi mi s cesti, nepřevazej mi tadi; šak vám už dlouho převazet nebudu a pod.

Vedle převazeti zná lid jihočeský i složeninu zavazeti v stejném významu, na př. ti ďeti nám tu pořád zavazejí.

Kott také uvádí (II, 990) adjektivum převadný ze Štítného Knih naučení křesťanského, které znal z vydání Vrťátkova (1873): přátelská milost duchovní (milosti) není převadná 200; aby nebyly (světské věci) převadny mysli 223.

Sloveso zavazeti je podnes hojně dosvědčeno z jihových. Moravy, z nářečí mor.-sloven., valaš. a z dialektů slezských a ovšem také ze Slovenska. Ze starších dokladů bývá citován Komenský: vždycky truhly, stodoly, peníze v očích zavázejí; on světu zavází (Kott V, 318). Z Komenského Výhostu světu 144 (citováno podle XV. sv. Veškerých spisů J. A. Komenského 1910) uvádím v své knížce »J. A. Komenského milý a milostný jazyk otcovský« (1921) str. 50 doklad: zavazel-li sem komu, uprazdňuji.

Pokud jde o kvantitu, připomínám, že slovesa převazeti, zavazeti znám jen v této podobě, s kořennou slabikou krátkou; Kott II, 990 má heslo převázeti a V, 318 n. častěji uvádí zavázeti (také VII, 1126), ovšem vedle zavadzať.

Fr. Oberpfalcer

*

Zprávu dra O. potvrzuje p. uč. Boh. Vacek v Hostivaři, jenž po 20 let působil na Krumlovsku a nasbíral si celý slovník z onoho kraje. Slovo převazeti je tam výraz běžný. Na př. matka k dítěti: »Nepřevazej mi tu (u plotny), sic tě opařím.« »Ten kámen tu (v cestě) převazí« atd. Také sl. učitelka F. Kamarýtová oznamuje, že se ve Velešíně (na Krumlovsku) užívá všeobecně i slovesa převazeti i podst. jména převaz (jsi jen na převaz = na překážku).

[288]Z Frenštátu pod Radhoštěm nám poslal p. od. uč. Vítězslav Svat. Knězek zprávu o slovese zavazeti. Říká se tam na př.; »Nězavadzaj mi tu! Di mi s cesty a nězavazaj! Zavadzaš mi, di stvodcať! To mi tu zavaza. Si mi tu leda na zavadu.« Vyslovuje se s dzisz. P. odb. uč. přidává: »My Frenštačani vyslovujeme dycky všecko ‚zkratka‘ a zmy Valaši, ni Laši, nědamy si nadavať.«

I v Praze bývá toto sloveso slýchati, spíše asi jako slovo odjinud přinesené než jako slovo v Praze domácí. Ale slýchali jsme je vyslovovati s á (zavázet).

Red.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 9, s. 287-288

Předchozí Nácestní stanice

Následující Šlágr

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1