Nácestní stanice

[Hovorna]

(pdf)

-

(B. H.) je výraz úřední terminologie železniční na označení »stanic, kudy má zboží býti dopraveno do stanice určení (= Bestimmungsstation)«. Je to jako v padesáti procentech případů překlad německého výrazu Unterwegsstation. Nadchnouti se pro tento překlad stěží dovede který Čech. Přídavná jména složená tímto způsobem, jako nárožní, námořní, nádražní a p., mají význam zpravidla konkretní, hmotný; nárožní je to, co je na rohu atd. Nácestní by mohlo tedy znamenati leda to, co je (leží, stojí a p.) na cestě, na př. kameny, které nutí povozy, aby nejezdily stále po téže straně silnice ap. Ale zde nejde o stanice stojící na cestě, nýbrž o stanice, které vlak cestou (chemin faisant) projíždí. Když přijížděl nynější pan president po prvé do Čech, všechny stanice od Českých Velenic až do Prahy byly vyzdobeny. Čech, který mluví, jak mu zobák narostl, byl by tenkrát napsal: »Všechny stanice cestou do Prahy byly vyzdobeny«. Ale železniční úředník, odkojený němčinou, nedovede napsati jinak než: »Všechny nácestné stanice do Prahy byly vyzdobeny«. To je rozdíl mezi mluvou přirozenou a mluvou úřední neboli mezi češtinou a česky maskovanou němčinou. A konečně, je-li už snad kde skutečně potřeba přídavného jména (ač výraz »stanice cestou« dá se zcela dobře skloňovati), nemáme dostatek adjektiv jako průběžný, průchodní, průjezdní atd., z nichž některé snad přece je v úřední terminologii dosud volné, aby ho bylo možno užíti pro to, co nazývají Němci »Unterwegsstation«? — Výraz kyvadlová doprava na označení dopravy, která se děje jen mezi určitými stanicemi, je sice také jen překlad německého Pendelverkehr, ale dal by se spíše uznati za správný v češtině, protože mluvíme o kyvadlovém pohybu, rozumějíce jím pohyb takový, jaký vykonává kyvadlo, t. j. pohyb sem a tam v jistém rozpětí. Větší potíž je však už s kyvadlovými vozy, t. j. vozy určenými pro kyvadlovou dopravu, protože tu jde o brachylogii příliš smělou. Při výraze kyvadlový máme stále představu kyvadla a kyvadlové vozy si bude jistě představovati každý laik buď jako vozy s kyvadlem (podle kyvadlových hodin) anebo vozy, které se pohybují jako kyvadlo, t. j. kývající se pravidelně se strany na stranu. Proto by snad bylo správnější mluviti raději o vozech pro kyvadlovou dopravu; bylo by to sice delší, ale přesnější. Snad by bylo také možno užíti výrazu vozy pojízdné nebo pojezdné, protože sloveso pojížděti znamená často také krátké cesty konané sem tam. Pak by se ovšem i kyvadlové dopravě mohlo říkati doprava pojízdná n. pojezdná. — Kamínka, právě tak jako nezdrobnělé jméno kamna, skloňují se v nové češtině podle vzoru město (ač podle původu bylo slovo kamna jméno ženské čísla jednotného). Množný 7. pád je tedy kamny (za kamny, pod kamny a p. i v jazyce obecném) a stejně kamínky. Protože je skloňování těchto slov zcela normální (podle vzoru město), není třeba se o něm v mluvnici zvláště zmiňovati. Že by výraz »vozy opatřené kamínky« mohl sváděti k domněnce, že jde o vozy opatřené drobným kamením, to snad nebude tvrditi nikdo vážně. — Napíše-li kdo, že železnice žádají po poště [287]za to neb za ono, bude tomu Čech vždycky rozuměti jen v tom smyslu, že jde o žádost poslanou po poště, a ne tak, že železnice žádají za něco poštu samu. — Výrazů mrtvá váha a živá váha lze užívati podle našeho mínění jen tam, kde jde o váhu mrtvého těla (zabitého zvířete) a živého těla (živého zvířete). Je to stejné užití adjektiva, jako když mluvíme o zlatých vážkách a máme na mysli vážky na zlato a p. Jak by prázdný vagon přišel k mrtvé váze, to je i při možnosti metaforického přenesení s pojmu označeného výrazem mrtvá váha velmi těžko pochopiti. Snad by, mluví-li se o prázdném vagonu, stačilo nazývati jeho váhu váhou pouhou nebo prostou na rozdíl od váhy vagonu zatíženého ještě nákladem (váhy hrubé).

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 9, s. 286-287

Předchozí Madlo, mádlo

Následující František Oberpfalcer, Red. (= Redakce): Převazeti