Časopis Naše řeč
en cz

Úrazová zábrana

[Drobnosti]

(pdf)

-

Elektrotechnický svaz československý nás upozorňuje, že se poslední dobou do odborné literatury zavádí termín úrazová zábrana místo výrazu ochrana před úrazy. Užil ho na př. »Kalendář úrazové zábrany«, který vydal dr. M. Kotrba, a také nová příručka »Československého komitétu pro vědeckou organisaci« jej zavádí. ESČ. se domnívá že je to výraz zbytečný a nesprávný; my se s jeho míněním úplně shodujeme. Slovo zábrana je patrně novotvar utvořený mechanicky podle vzorce ochrániti: ochrana. Jungmann s. v. je uvádí pod zkratkou Ms. Wodň., avšak v seznamu tuto zkratku nevykládá, takže nelze říci s jistotou, který spis tím míní (snad některý nevydaný spis Jana Vodňanského ze zač. 16. století; to byl však jazykový fantasta). Kott 5, 20 cituje slovo zábrana jen z Jos. Franty Šumavského, dokladu Jungmannova nemá. Zdá se tedy, že se začíná ujímat tento výraz teprve v době nejnovější, a to ne příliš vhodně (srov. NŘ. XII, 1928, 35 n.). Také v termínu úrazová zábrana je ho užito zcela nevhodně, neboť slovo ochrana by v něm podstatu věci, o niž jde, jistě vystihovalo mnohem přesněji. Jest v usu jazykovém totiž mezi výrazy ochrániti před čím a zabrániti čemu významový rozdíl, který se týká způsobu, jakým se proti něčemu zakročuje. Ochrániti před čím znamená předejíti něco, co ještě není, ale co by snad mohlo někdy hrozit; zabrániti čemu znamená zameziti něco, co hrozí svou skutečnou existencí nebo aspoň svou přímou blízkostí. Výsledek takového zakročení jest ovšem v obou případech stejný, a tím se vysvětluje, proč se obě ta slovesa tak snadno mohou másti. Při řeči si zpravidla takovéto rozdíly ani neuvědomujeme, ale přes to je zachováváme zcela přesně. Říkáme na př., že strojvůdce zabránil srážce vlaků, když ta srážka užuž hrozila, t. j. všechny okolnosti ukazovaly, že srážka najisto nastane, nestane-li se nějaké zvláštní opatření. Ochrániti před srážkou vlaků by znamenalo učiniti předem opatření, aby nenastala možnost srážky; bylo by tedy možno říci tak na př. o zajišťovacích předpisech na dráze. Podobně rozumíme výrazům zabrániti úpadku obchodníka (t. j. když je onen obchodník už před úpadkem) a ochrániti obchodníka před úpadkem (t. j. učiniti opatření, aby se do takové situace nedostal), zabrániti zkáze dítěte (když už dítě je na cestě k ní) a ochrániti dítě před zkázou (když ještě ta zkáza přímo nehrozí), zabrániti nebezpečí (které už hrozí) a ochrániti před nebezpečím (před každým nebezpečím v budoucnosti) atd. Můžeme říci, že hromosvod ochraňuje dům před bleskem, ale sotva bychom řekli, že hromosvod blesku zabraňuje uhoditi, protože by to nutně vzbuzovalo představu blesku už někde přichystaného k ráně. Stejný rozdíl je ovšem mezi slovy ochrana a zábrana. Je zřejmé, že ve výraze, o nějž nám jde, hodí se toliko slovo ochrana, protože se tu mají patrně označiti preventivní opatření, která se dělají proti všem úrazům vůbec možným, a to proto, aby se [218]už předešly, nikoli aby se jim zabránilo v okamžiku, kdy užuž k nim celá situace spěje. Ale ani přívlastek úrazový tu není volen případně. V staré češtině sice býval způsob, vyjadřovati přídavným jménem přívlastek původně neshodný, na př. strach židovský (= strach ze židů), protivník římský (= proti Římu), kovář železný (t. j. kovající železo), rúbanie drevné (= kácení stromů), rána metelná (t. metlou), nedostatek vodný (t. j. nedostatek vody), přietelská válka (= válka mezi přáteli), poručenstvie příbuzné (= poručenství nad příbuznými), vykúpenie mnohé (= vykoupení mnohých, t. j. lidí) a pod. Některá spojení tohoto druhu nám jsou běžná ovšem i dnes, na př. bázeň boží (t. j. z Boha, před Bohem), život lidský (t. j. lidí), krevní mstitel (vl. mstitel krve), stč. křivý přísežník, nč. křivopřísežník (vl. kdo přisahá křivě) a pod. Ale většině oněch citovaných a četných jiných spojení staročeských bychom dnes už vůbec nerozuměli, anebo bychom je chápali docela jinak, na př. výraz strach židovský jako strach židů, službu ďáblovu j. službu, kterou ďábel koná (stč. = služba ďáblu), paznehtové trhání j. trhání paznehtu (stč. = trhání paznehtem) atd. Z toho se vidí zřejmě, že mimo několik těch ustálených obratů je nám tento usus staročeský už cizí, a proto nelze k němu při analogickém novotvoření sahat. Výraz úrazová zábrana je utvořen podle typu dnes už mrtvého (»strach židovský«), a proto mu také může rozumět leda ten, kdo předem už zná jeho zamýšlený smysl. Je to tak nemožný novotvar, jako kdybychom místo »ochrana před nebezpečím« chtěli říkat nebezpečná ochrana.

Ale tvrdíme, že je to konečně i výraz zhola zbytečný, neboť nevidíme výhody, kterou by snad mohl skýtati místo vžitého výrazu ochrana před úrazy. Zdá se ostatně, že se i zde (jako na mnoha jiných stejně násilných přívlastcích shodných, které se nyní šíří v jazyce velmi rychle) projevuje vliv složených slov německých spíše než příklad staré češtiny. Ta slova se totiž začínají právě tou částí kvalifikující (Preiserhöhung, zvýšení cen, Preisübereinkommen, dohoda o ceně), a ten, kdo má vzor německý příliš na očích, nutí se i v češtině začínat svůj výraz tou částí přívlastkovou, a potom ovšem je sváděn k tomu, aby přívlastek podle smyslu neshodný měnil na přívlastek shodný, protože by přívlastek neshodný musil stát až za svým jménem (dohoda o ceně: cenová dohoda; snížení cen: cenové snížení a pod.). Je to tedy nový krok ke germanisaci češtiny; od něho není už daleko k podivným stvůrám, jaké se dnes ujímají: autoopravna m. správkárna aut, motoolej m. olej pro motocykly atd. Ještě nějakou tu »cenodohodu« k tomu — a bude se moci u nás na sčítací archy psát obecně: jazyk mateřský — němčina.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 9, s. 217-218

Předchozí Jiří Haller: Byron

Následující Vilém Mathesius: Několik slov o hiátu v dnešní češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1