České veřejnosti

Václav Ertl, Emil Smetánka, Jaroslav Vlček, Josef Zubatý

[Short articles]

(pdf)

-

Národní listy ze dne 17. března t. r. přinesly referát o přednášce prof. dr. Mareše, jejímž úkolem bylo vštípiti posluchačům domněnku, jako by otázka rukopisných podvrhů, zvaných rukopis Královédvorský a Zelenohorský, nebyla dosud definitivně rozřešena a jako by se v posledních letech vědecký soud o nich začal kloniti zase v jejich prospěch. Prof. Mareš prý na důkaz toho, »že zcela jiné stanovisko k Rukopisům je zaujímáno dnes, ocitoval některé stati z Naší řeči, z nichž ovšem — jak pravil — vane již jiný duch, neboť je zřejmo, že se již jinak cení jejich význam«. Z referátu neplyne, které stati prof. dr. Mareš z Naší řeči citoval, ale ze souvislosti, v jaké poznámka o Naší řeči byla učiněna, mohla by v čtenářích Nár. l. vzniknouti domněnka, že Naše řeč soudí o původu Rukopisů vlídněji než učenci, kteří dokázali jejich nepravost. To by byl omyl. Naše řeč se šíře zmínila o Rukopisech ve čtyřech článcích: v I. roč. (str. 273) v článku podepsaném šifrou Bílého »Sté výročí objevení rukopisu Královédvorského«, v II. roč. (str. 1 n.) v článku Frintově »Rukopisné podvrhy a naše spisovná řeč«, (str. 56) v redakčním článku »Rukopisné jubileum, České veřejnosti na uváženou« a ve IV. roč. (str. 209 n.) ve zprávě o výkladu prof. Oldř. Seykory ve schůzi »Společnosti přátel staroslovanských památek«. Článek v II. roč. str. 56 se týkal toliko chatrné češtiny v letáku inž. J. Bareše, vydaném pod tímto titulem, v prvých dvou článcích (jubilejních) byl oceněn význam Rukopisů jako památky novočeské po stránce buditelské a národní a po stránce lexikální (která slova přešla z Rukopisů [85]do spis. řeči novočeské). Po těchto stránkách byl význam Rukopisů oceněn ovšem už před Naší řečí všemi současnými literárními historiky českými a bylo by nevěcné tento význam popírati. Ale pokud jde o pravost Rukopisů, bylo v obou jmenovaných článcích i ve zprávě v roč. IV. prohlášeno nepokrytě, že i autoři i redakce Naší řeči pokládají Rukopisy za památky podvržené, za falsa 19. století.

Otázku pravosti Rukopisů považuje redakce Naší řeči za otázku definitivně rozřešenou a každý pokus obnoviti spor o Rukopisy za čin vědecky neodůvodněný a národu škodlivý. Toho mínění byla redakce Naší řeči na počátku a toho mínění je stejně dnes, neboť není sebe menšího důvodu, aby své mínění o dokázané podvrženosti Rukopisů po kterékoli stránce změnila.[1]

---

[1] Podle zprávy denních listů vyjde přednáška prof. Mareše tiskem; bude-li třeba, vrátíme se k ní.

Naše řeč, volume 11 (1927), issue 4, pp. 84-85

Previous Václav Musil (= Václav Ertl), Red. (= Redakce): Jubileum „majitele“

Next Karel Juda: Přechodníky