RUKOPISNÉ JUBILEUM. České veřejnosti na uváženou!

[Drobnosti]

(pdf)

-

S tímto nadpisem vydal inž. Josef Bareš z Českých Budějovic leták, který rozesílá v tisícerých výtiscích »po všech vlastech«, aby jím získal hmotný základ pro vydání těchto dvou děl: Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, pak Slovanská Pradoba. Těmi spisy, patrně od majora Martina Žunkoviče chystanými, má se neomylně dokázati pravost obou rukopisů a vyvrátiti veškero nové badání o starožitnostech slovanských. Není naším úkolem zde po stránce věcné rozbírati tento hodně útočný leták, ale nemůžeme za to pominouti jeho stránky jazykové, která při tak zaníceném vlastenci přímo zaráží svou náplní hrubých chyb a neznalostí základních požadavků české mluvnice. Kdyby také chystané spisy byly psány češtinou tak chatrnou a s podobným nevěcným, slepým nadšením, pak by to byla špatná služba starým Čechům a starým Slovanům, kteří vynikali právě ryzostí mluvy.

P. inž. Bareš píše stále o stoletém nalezení a o dni stoletého nalezení rukopisu [57]Královédvorského (m. o stém výročí a dni stého výročí). V dalším tekstě však se popírá, že by Hanka byl RK nalezl. — Snad by jinak nebylo k témuž došlo (spr. k němu). — Nesmírné krásy Rukopisů… působily na mysl českého národa, zbaveného té doby i svého jazyka (spr. té doby zbavovaného i svého jazyka). — Vzdor nekonečným zásluhám o národ (spr. přes nekonečné zásluhy…) — jako by se jednalo o nejnebezpečnějšího nepřítele (m. jako by šlo, běželo o…). — Vzpomínajíce staletého nalezení Rukopisů (m. vzpomínajíce nalezení Rků před sto lety; staletý znamená: několik set let starý). — Dnešní pokolení si to (vzrušení) ani představiti nedovede, leda ve srovnání se vzrušením ve světové válce (spr. leda srovnáme-li je se vzrušením…). — Tyto otázky zodpoví si čtenář sám (spr. na tyto otázky si odpoví…). — Jakých skutečných prospěchů vyzískali odpůrci z těchto bojů? (m. jaké prospěchy…). — přímo vyzývají ku odpovědi (spr. k odpovědi). — nade vší pochybnost (m. nade vši pochybnost; tak častěji, na př.: nade vší nízkost povznešeného (ducha), spr. nade vši nízkost povzneseného). — Dle nich se řiď (m. jimi). — Pakliže (!) dnes můžeme se k našim Rukopisům… přihlásiti (spr. můžeme-li se dnes…). — v prvé řadě (m. především). — Epochální díla Žunkovičova zůstala u nás téměř nepovšímnuta (spr. nepovšimnuta, lépe bez povšimnutí). — Jsou k dostání u firmy: H. Slovák, Kroměříž (spr. Dostane je, dostanou se u firmy H. Slováka v Kroměříži). — Vynikajících zásluh získal si (vynikající zásluhy). — Nové objevy dokazují nade vší pochybnost, že Hanka Rukopisy (!) nenalezl (!!) m. nade vši pochybnost. — že Hanka tyto nedovedl přečísti (m. že H. jich nedovedl přečísti). — Pokud se týče RZ., bylo dokázáno nejnovějšími pracemi Horákovými a Žunkovičovými, že týž jest… (spr. že jest…). — Octli se na zcestí (m. scestí). — Vrchol vší troufalosti tvoří prohlášení (m. vrcholem… jest…). — Vždyť i dnes takové vzdor spisovnému jazyku stávají (m. vždyť i dnes jsou, trvají takové přes…). — Vzhledem ku neznalosti (m. k neznalosti, nebo: vzhledem na neznalost). — Nalezly čestného místa v učebnicích (m. čestné místo). — Byly vyhostěny z učebnic (m. byly vyhoštěny). — Vyžádal si týž (m. ho), i nutno týž prohlásiti za neplatný (m. i nutno jej prohlásiti…). — Budou vydávána následující díla (lépe: tato díla). — České Budějovice, v den úmrtí prof. dra. Píče 21. prosince (m. V Českých Bud., v den úmrtí prof. dr. Píče dne 21. prosince). — Toť má odpověď v jeho jubilejním roce staletého nalezení… (viz nahoře!).

P. inž. Bareš žádá všech našich časopisů, aby mu to provolání otiskly; určil je nejširší veřejnosti a dává mu tedy ráz veřejné publikace. Proto jest povinností, všimnouti si letáku tak rozšířeného a vytknouti ledabylost jazykovou i slohovou, s kterou byl puštěn na veřejnost. Kdo hájí ryzosti a svéráznosti našeho života i vzdělanosti naší, sám ať je jazykově ryzí a svůj.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 2, s. 56-57

Předchozí B.: Sebrání básní a zpěvů

Následující Otmar Vaňorný, V. E. (= Václav Ertl): Vysoké moře