Madlo

[Answers]

(pdf)

-

(V. B.) Tak se říká (v mn. č. madla) v sokolském názvosloví držadlům, jež se k některým cvičením zastrkávají do hořejší plochy tělocvičného koně (v. NŘ. 1, 255). Je to slovo staré, známé již Jungmannovi; ovšem není pokaženo, jak myslí Jungmann a po něm Kott, z jímadlo, nýbrž patří k starému slov. slovesu, jež nalézáme v zanikajících zbytcích také v staré češtině, psl. jem’ą, j’mati, stč. jem’u (jemi), jmáti ‚jímati‘ (ob. v složenině zejmati, která napodobením přít. času v inf. znívá také zjemati, jako také přít. č. jem’u se měnívá v jemám; Gebauer, Hist. ml. 3, 2, 324; vzor tesati). S dlouhým á má Jirásek mádlo (20, 136; 40, 351; o zábradlí, na něž se před strážnicí kladou pušky); podle zprávy prof. K. I. Černého se říká mádlo zábradlí u schodů ve Vys. Mýtě, podle Kotta 6, 912 žije s týmž významem madlo u Hořic. Byli bychom vděčni za zprávy, kde to slovo, v jakém tvaru a s jakým významem ještě v lidové mluvě žije. Podle pravidel č. kvantity je starší tvar madlo (jmadlo = chytadlo).

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 6, p. 187

Previous Lehost

Next Makaronština