Časopis Naše řeč
en cz

Famfula

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. B.), famfulica, název, jehož se v Sloupě užívá na označení mléka od krávy, která se právě otelila, je slovo původu cizího. Souvisí s ním české slovo fafulek = chomáč, vločka, a souznačné slov. fanfulok. Podobná slova jsou i v jazyce polském: fafoł, fafoła, fafuła i fąfoła znamená kousek, hadřík, cár, smetí (ve vodě), špínu, nečistotu, přeneseně darebáka, trhana, nemotoru, hlupáka atd. Základem všech těchto a podobných slov je podle Janka ital. fanfaluca (dial. fanfulla, fanfola) = pýřina. Proto v jazycích, které toto slovo italské přejaly, označuje se jím věc lehká (na př. vločka, smítka), a tedy nepatrná, bezcenná, chatrná (smetí ve vodě, cár, nečistota); přenášením pak vznikají rozličné názvy věcí, týmiž vlastnostmi nepěknými se vyznačujících (jako pol. člověk budiž k ničemu atd.). Je tedy snadno pochopiti, proč se slovo famfula, famfulica hodilo v okolí Sloupa na označení chatrného mléka (vl. mleziva) od krávy právě otelené a proč na Brněnsku může míti dokonce obscénní význam lat. cunnus.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 3, s. 71

Předchozí Bakaný

Následující Lumen