Přechodník

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. H.) Ve větě „ale poněvadž bylo časně zrána, všechno dřímalo, natáhnuvši se na zemi“, je přechodníku sice tvarově užito správně, ale pochybuji, že by se některý Čech, který má ještě živý cit pro přechodníkové vazby, takto vyjádřil. Především by se vyhnul kolisi mezi slovem všechno, které je sice singulár, ale znamená počet množný, a přechodníkem natáhnuvši se, který se shoduje se slovem všechno tvarem, ač podle shody smyslové by měl býti plurál. Neboť shoda tvarové bývá při výraze všechno jen u slovesa nejbližšího, kdežto slovesa další mívají shodu tvarovou (Gebauer-Ertl, 9. vyd., II, 119: všecko se to strkalo na jednu hromadu, šlapali si na nohy atd. Němc.). Věta shora uvedená by tedy zněla se dvěma slovesy určitými: Natáhli se na zemi a za chvilku všecko to dřímalo. Napsati „natáhnuvše se na zemi všecko to dřímalo“, tomu brání zase okolnost, že tvar natáhnuvše je tvar jmenný a ten mívá shodu gramatickou (všecko bylo poděšeno). Z té příčiny by napsal asi každý Čech: natáhnuvše se na zemi, všichni usnuli. Po stránce obsahové se pak do věty v čelo položené přechodník natáhnuvše se vůbec nehodí, protože přechodník minulý vyjadřuje zpravidla děj, který před dějem hlavním předchází, a nikoli stav již jistou dobu trvající. Mohli bychom tedy říci: „Zvečera, natáhnuvše se na zemi, všichni usnuli“, ale nemůžeme říci: „Bylo časně zrána a všichni ještě dřímali, natáhnuvše se (večer) na zemi.“ V takovém případě lze užíti jen doplňkového adjektiva. A tak by celá věta po česku zněla: „Poněvadž bylo časně zrána, všichni spali nataženi na zemi.“

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 2, s. 48

Předchozí Ostrá, dial. Vustra

Následující Václav Ertl: Vyznati se v čem