[Hovorna]
-
(V. T.) Slovo noskytl, jehož užil Kramerius ve sbírce anekdot »Žert a pravda« z r. 1796 s významem »nestyda« (»Nestydatý člověk [a takovým my Čechové říkáme noskytl] měl ten obyčej…« 105, č. 188), známe jen z dokladů v slovníku Kottově, který je uvádí II, 182 s týmž významem jako výraz usuální z Boleslavska a s významem ‚dlouhonosý‘(?) od Domažlic podle zprávy Regalovy. Původ tohoto slova, zřejmě přezdívky, není nám jasný, ale v tom tvaru, v jakém se nyní vyskytuje, nezdá se býti slovem původu českého (Nasskittel jako Schwarzkittel?). Význam, který uvádí Kott z Boleslavska a který znal asi i Kramerius ze svého rodného kraje (nestyda), je asi správnější; význam zapsaný Regalem vznikl snad přikloněním k slovu nos. V Hruškově Slovníku chodském ani v jeho rukopisných doplňcích, které má kancelář Slovníku jaz. českého, slovo noskytl se nevyskytuje. — Přezdívka vínodus je zapsána už u Komenského; podobné výrazy jsou pivodus, duspivo (u Rešla), dusvíno, pol. dusikufel — vesměs přezdívky opilcům.
Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 8, s. 190
Předchozí Na táčky
Následující Nožeň