Na táčky

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. E.) Z původního významu »na převinutí dítěte« (zajíti někam s dítětem na táčku) vyvinul se význam posunutý »na besedu«, protože převinutí dítěte trvalo chvíli a bylo spojeno s hovorem, besedou. V tomto posunutém významu vyvinulo se patrně také pomnožné číslo táčky, jako se říká stejně hrátky, dračky, přástky a p. Užití předložky na, tak jako je jí užito v tomto rčení (jíti na táčky), je v češtině velmi časté. Má základ ve významu místním, na př. jíti na pole, na zahradu, na trávu, z něhož se vyvíjí přirozeně význam cílový, na trávu = pro trávu. Odtud pak nesčetná rčení: jíti na dříví, na pivo, na práci (hledat práci), na hon, na vojnu, na výlet, na koncert, na přednášku, na ples, na besedu a ovšem i na táčky. Něm. auf Tatsch geh’n (vedle tatschen geh’n) je tedy po té stránce napodobenina výrazu českého.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 8, s. 190

Předchozí Kuratorium

Následující Noskytl