Trh zeleninou

V. Marek (= Václav Ertl)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Známý výrok o kletbě zlého činu platí také o hříších proti jazyku, neboť nejmocnější hybnou silou v jazyce je napodobování. Škodlivost mnohé chyby, nad níž by obyčejný pozorovatel zamhouřil beze všeho oko, objeví se často až v nových chybách, které vzniknou napodobováním chyby prvotní. Hned v prvních ročnících Naší řeči bylo vyloženo, že původní, správná a v ústech lidu dosud živá vazba je obchod s něčím, obchodník s něčím a že jen brusičská nevědomost »opravila« tuto vazbu a nařídila psáti obchod něčím, obchodník něčím. Tato moudrost brusičská stala se dogmatem natěračským, a tak i v nejzapadlejší vesnici najdeme dnes nad krámem firmu s nápisem »Obchod smíšeným zbožím«, třebas tam tak nikdo ve skutečnosti nemluví a nemluvil. Chyba ta nezůstala sama. Místo slova obchod, které nestačilo v dostizích [176]konkurenčních, vznikl podle něm. Geschäftshaus název obchodní dům anebo kratčeji (podle maison) dům a podle výrazu obchod hedvábím utvořen pak výraz (obchodní) dům hedvábím, tak jako by někdo řekl na př. sud pivem nebo chlívek podsvinčaty. Ale nákaza se šíří. Odjakživa lidé cestovali s kufříky, s nůšemi, s rozličnými balíky anebo, vozili-li s sebou zboží, s cibulí, s kořalkou, s drůbeží, s plátny atd., ať už vezli s sebou skutečné zboží či jen vzorky (cestovali ovšem vozem, kočárem nebo vlakem, vesnicemi i městy, poli a lesy atd.); ale v poslední době (Nár. pol. 6. čce.) objevují se cestující textilním zbožím, t. j. lidé, kteří vozí s sebou na cestách vzorky textilního zboží a cestují tedy s ním. Obchodník plátnem zrodil tedy cestujícího plátnem. Ale ani na tom ještě dnešní novinářsko-kupecká čeština nepřestala. Ve Večeru z 5. září objevila se národohospodářská úvaha o trhu zeleninou. Každá babka na Zelném trhu ví, že jsou trhy na okurky, na obilí, na dobytek atd., jenom našim novinářům je tato vazba cizí, a proto si pomáhají tím, že podle obchodu zeleninou začínají zaváděti také trh zeleninou. Budou-li takto pokračovati, dočkáme se snad i toho, že se bude v novinách psáti o prodeji švestkami, o skladu vínem, o vývozu ovocem a kdoví co ještě jiného.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 8, s. 175-176

Předchozí Frankeová či Franková?

Následující František Oberpfalcer: Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch