Za tepla

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. J.) Podle zásad vyslovených v čl. 58 Pravidel českého pravopisu, bylo by zajisté správnější psáti zatepla (zatepla mu to pověděl) n. nakonec (nakonec ještě řeknete, že…), protože tu jde o význam změněný proti výrazům za tepla (za tepla jsme vyšli), na konec (jdi až na konec rybníka). Ale Pravidla jsou určena pro lidi všech stupňů vzdělání, tedy i pro takové, jimž jsou pojmy ‚význam vlastní — význam změněný‘ načisto cizí. I u lidí vzdělaných, ale nefilologů mohla by vésti tato zásada svobodně praktikovaná k výkladům nesprávným; domnívali by se na př., že mají psáti po právu, když to znamená následnost a p. (na př. marně se sháněl po právu), ale poprávu, značí-li to ‚právem‘; o závod (běželi o závod), ale ozávod = jeden přes druhého (hlásili se ozávod); mluvilo se o hladu, ale šel spat ohladu = hladov atd. Protože je spřežek příslovečných už tak dost, je lépe psáti jako spřežky (t. j. dohromady) jen takové výrazy, které jsou v abecedním seznamu jako spřežky uvedeny a nerozmnožovati je libovolně. Nejsou-li některé výrazy, které mají i pro člověka jazykově vzdělaného patrný ráz spřežky, uvedeny v Pravidlech, je to arci nedostatek Pravidel (všechno v nich stejně nikdy nebude) a je dobře redakci Pravidel na to upozorniti. Ale buď jak buď, jistě menší bude chyba, napíše-li kdo za tepla odděleně, než napíše-li „šel ohladu“ dohromady.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 5, s. 120

Předchozí Vyznati se v čem

Následující Václav Machek: Kalina