Časopis Naše řeč
en cz

Marast

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. V.) je z něm. Morast, jehož základ spolu s franc. marais jest hledati v lat. mare, moře. — Ceniti se (plakati) je výraz český; ceniti zuby (nejspíše nějakou asociací z pův. ceřiti, jež je příbuzné se slovesem štěřiti, štířiti) znamená ukazovati, odhalovati zuby. Z výrazu ceniti zuby vznikl pak výraz ceniti se (podle vzoru smáti se a p.) s významem prvotně asi »ceniti zuby při smíchu, smáti se« a pak ironicky a posměšně o dítěti, šklebícím se při pláči. — Bandaska je patrně příponami -as -ka rozšířené slovo banda, které zase bylo utvořeno příponou -da (jako flaška — flanda a p.) ze slova báně (mor. baňa = džbán), zdrobnělého v tvaru baňka. Přípona -aska je asi přenesena od jiného slova, snad od slova faska (z něm. Fass), bečka na sýr, sůl a p. — Kakabus je slovo řecko-latinské (cacabus, kakabos) a znamená hrnec na vaření (odtud příd. jméno cacabatus značící černý jako hrnec odstavený od ohniště, zasazovaný); význam, v němž se toho slova užívá v češtině (na př. chodí jako kakabus), vznikl asi opřením o slovo kaboniti se. — Slovo rendlík je (podle Matzenaura) původu německého; jeho základem je dialektické, jihoněmecké slovo reindel, reinel, značící hrnec n. dížku na dojení. — Kastrol je z franc. casserole, které je zase odvozeno z podst. jména casse (zdrobn. cassette) příponami -er -ole (jako fuserole, lignerole, moucherole a j.). — Tátrum je z lat. theatrum, divadlo, tatrman z něm. Theatermann ‚komediant‘. — Plotna je z množ. čísla něm. slova Platte; je to původně jen označení plátů, na nichž [310]se vaří (na rozdíl od staršího ohniště); plotna ve významu deska (na př. kamenná, železná plotna) je ovšem téhož původu. — Medenec je měděný kamnovec; je to jedno z nemnohých slov, v nichž je e místo ě i po souhlásce retné (pod. vzpomeneš m. vzpoměneš, vece m. věcě a p.). — Slovo kujon je nadávka, která se k nám dostala z němčiny. Německé slovníky ji znají od poč. 16. století. Původem je to slovo románské (franc. coïon, ital. coglione, špaň. cojon), jehož základem je lat. slovo coleus (varle). — Tumpachový je vlastně »udělaný z tombaku« (slitiny mědi a cínu), zúžením významu »takové barvy jako věc z tombaku, t. j. červený, rudý« a metonymicky »zčervenalý od nějakého pohnutí mysli, zaražený, udivený, zmatený« (jsem z toho celý tumpachový). Tombac je slovo francouzské a vykládají je z malajského slova tambaga, měď; do češtiny proniklo, jak ukazují střídnice p, ch, zase z němčiny. — Hřada je slovo české a obecně slovanské; znamená trám, bidlo a p. (v češtině spec. takové, na němž sedají slepice); téhož kmene je i slovo hřídel. — Šalvostr je z něm. Scheid(e)wasser (lučavka).

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10, s. 309-310

Předchozí Květináč

Následující Maslouch

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1