Květináč

[Hovorna]

(pdf)

-

K našemu výkladu 7, 267 oznamuje nám p. dr. J. Franěk, že se na Chrudimsku říká anebo říkávalo květináči cezák, v Bohdanči u Pardubic pak karhanec. Cezák znamená obyčejně hrnec na mléko, do něhož se nadojené mléko z dížky přecezovalo; jeho tvar u spodku užší dal asi podnět k tomu, že se jméno cezák přeneslo na hrnec na květiny (někde také žertovně na známou nádobu noční). Karhanec je zdrobnělý tvar podst. jména karhan (karchan), doloženého již ze 14. stol. ve významu nádoba, hrnec, korbel (odtud stč. nad karhany sedati, za karhany n. v karbany zalévati = notně popíjeti). Vedle karhan se říká také krhan (krhánek), což je forma, která spíše odpovídá hláskovým zákonům českým; proto se domnívá Berneker, že stč. slovo karhan je převzato odjinud. Slovo karhanec ve významu »nádoba na květiny« zaznamenává z Pardubicka také Kott 6, 569. Místy v Čechách nazývají hrnec na květiny také puclák; puclák n. punclák je vlastně název kamenného nádobí vůbec (zvl. polévaného), který vznikl z místního jména Bunzlau (ve Slezsku). Konečně sem patří i hanácký název květníku pernica. Má tedy lidová řeč na speciální označení hrnce na květiny výrazů dost a dost.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10, s. 309

Předchozí Kbel

Následující Marast