Šmolka

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. Z.) je z něm. Schmalte s koncovkou přizpůsobenou časté č. koncovce -ka (jako na př. z lat. slova literatus, literát ve významu »kostelní zpěvák« podle slov na -ák utvořeno literák). Něm. Schmalte samo patří k rodině slov v rozličném znění a s rozličnými významy rozší[288]řené po evropských jazycích (vl. smalto, fr. émail, č. smalt atd.), jimiž se označují barevné skelné povlaky kovových předmětů (také šmolka je prášek kobaltového skla); východištěm těchto slov je asi nějaké germánské slovo z rodiny něm. Schmelz, Schmalz, schmelzen atd. (stř. dolnoněm. smelten, švéd. smälta a j.).

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 9, s. 287-288

Předchozí Šamrle

Následující Vytasiti se