Petrů, Petrův, Petrůj

[Hovorna]

(pdf)

-

(6, 320; 7, 63). P. řed. r. gym. F. Autrata v Litomyšli nám píše: »V mém rodišti (Křižanově na záp. Moravě) byl za mého mládí sprostáček, říkali mu Kubajanuj; skloňovalo se: dal jsem to Kubajanovymu, potkal jsem Kubajanovyho atp. V ned. příl. Nár. l. jsme čtli 14. 1. 1923 vypravování Vil. Musila, zabarvené moravismy, v němž od mužského příjmení Janů byly tvary: u Janů, Janová (jako jméno hospodyně), srdce Janové (t. ženino). V Křižanově tedy srostlé příjmení Kuba-Janůj skloňovali jako přivlastňovací příd. jm., v Musilově povídce jsou ku příjm. Janů i tvary ze základního jména Jan. Obojí způsob se objevuje i v době starší.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 7, s. 222

Předchozí Kolem, kol, okolo

Následující Plzeňsko