Zpod postele

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. Š.) Složené předložky se píší podle Pravidel jako jediné slovo: vylezl zpod stolu a pod. Hojnější měrou se objevují v moravských nářečích valašských a lašských, též v slovenštině (a proto také v Bartošových různořečích »uherskoslovenských«, t. v mor. osadách v pozdější době osazených z bývalého uherského Slovenska), jinde jsou doklady jen ojedinělé (v Čechách je rozšířeno skoro jen zpod). Složeniny počínající se předl. z se pojí s pádem této předl., tedy s 2.; mor. utíkal pryč zpod toho stroma, je zeza Hradišča, vychodí slúnečko zpoza lesů, had vylezl zpopod země, zmizél mu zpřed očí, vyšel zpomezí stromů a p. Složeniny s po mají pád koncové předl. (ob. 4., na otázku »kam?«): mor. pomezi nohy mu vběhl, běželi popod kopce, ponad (přes) tu hrušku, sloven. popri matke (vedle matky); srv. Bartoš, Dial. 1, 189 (2, 289), Czambel, Rukov. § 244. Podobná jsou příslovce složená se složenou předl., t. slova, v nichž již plně necítíme samostatnosti obou částí; tak č. nazpaměť (podle pův. významu říkáme »zpaměti« a učíme se »nazpaměť«, ale tento rozdíl se zapomenul a nyní také odříkáváme »nazpaměť«), doopravdy (t. tak, aby to bylo opravdu), nadosmrti (aby to bylo do smrti), val. dovjedna (sloven. dovedna) »dohromady« a j. Poněkud jiná jsou slova, kde zatemnělý předložkový výraz dostává novou předložku, která významu nemění; tak naznak ze stč. vz nak (= na záda), stč. vzajtra (místy i dnes vzejtra) ze stč. za jutra, za jitra a j. Složená předl. je i oproti, které, jak nám oznamuje také prof. Trávníček (srv. V, 126), opravdu žije na př. na Ostravsku; v našem jazyce to je novota lidu nesrozumitelná a docela zbytečná.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 6, s. 192

Předchozí Věrojatný

Následující Zvenčí