Časopis Naše řeč
en cz

Klanečník, nátoň

[Hovorna]

(pdf)

-

K NŘ. 6, 282 poslal nám p. Č. Pozdník, řed. měst. šk. v Brně-Žabovřeskách, tuto zprávu: »Tatínek, jenž se narodil v Bezděkově u Pardubic a byl rolníkem v Cholticích, říkal »klanečník« dlouhému, silnému řetězu, jehož používal na př. k spoutávání naložených klad. Slovo to vzniklo dojista ze slova klanice, kterým se jmenují dlouhé, silné »klíny«, jež se zastrkávají do dlabů v obou koncích oplínu, aby držely boční prkna, nikoli však žebřiny, jež jsou dole přidržovány krátkými palci, které se dají místo klanic, strojí-li se vůz do žebřin, jež jsou nahoře opřeny líšněmi. Klanečníkem se nemohly tedy upevňovati žebřiny ke klanicím, ale poutaly se jím hoření konce klanic, mezi něž byly naloženy klády, a pod. Slova »klanečník« užívá se asi v krajině té dosud; nebude snad již všeobecně známo, ale staří rolníci znají je jistě.« Ale snad mohlo mívati i poněkud jiné významy (přiznáváme se, že nejsme odborníky v znalosti vozů a jejich částí); aspoň nám píše sl. Ant. Vykoukalová z Poříčan takto: »Klanečníkem jmenují zde staří hospodáři řetěz, kterým se upevňují fasuňky nebo žebřiny na zadku vozu ke klanicím. Klanice velikostí i tvarem dost se podobá polénku.« — K NŘ. 5, 89 nám píše p. ř. Pozdník ještě: »Slovo nátoň znamená u nás část dvora, kde se skládá a seká dříví. Tatínek vzal dřevo do [63]levé ruky, položil je přes okraj špalku a »naťal«, pak je udeřením o špalek snadně přerazil.«

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 2, s. 62-63

Předchozí Dráttažna

Následující Loket

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1