Časopis Naše řeč
en cz

Nátoň

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. Ch.), v starším tvaru náton, je slovo staré a souvisí se slovesem títi, tnu; znamená špalek na štípání dříví. Již v kronice t. ř. Dalimila se praví, že kněz »tomu káza na nátonu bradu (sěkyrú) orvati« (další doklady staré jsou v Gebauerově Slovníku stč. 1, 509). Metonymicky nabývá pak podst. jméno jednak významu »místo (na dvoře), kde se dříví štípe« (Bartoš, Dial. slovník 224), jednak (jiným pojetím) významu »co při zdělávání dříví odpadne, zvláště shnilé dříví se zemí smíchané, kterým mrví pole neb zahradu« (Jungmann, Slov. 2, 632). Slova přísvět a ožeh jsou známa i odjinud.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 89

Předchozí Naloďovati, vyloďovati a pod.

Následující Oba, dva

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1