Časopis Naše řeč
en cz

Visuté zahrady

[Hovorna]

(pdf)

-

(5, 297; 6, 72) Prof. Jiráni nám laskavě nalezl spis Kaulenův o Assyrii a Babylonii (v. 6, 72); našel jej, kde jsme jej měli hledati sami, v univers. knihovně. Zbytky visutých zahrad hledají v hromadě ssutin, tvořící celé návrší, pokryté ovšem zemí a všelijakým nánosem, zvané podnes starým jménem Babil nebo Maklubé. Podle zbytků spodek této velkolepé stavby byla soustava zděných pilířů, tlustých 6,3 m, vzdálených od sebe po 18 m; na tomto základu se zdvíhaly stupňovitě čtyři terasy tak, že se zadní strana končila ne stupni, nýbrž mohutnou zdí. Terasy nebyly, jak se zdá, plně vyzděny, nýbrž byly to mocné pilíře spojované klenbami. Nejvyšší a tedy i nejmenší terasa byl čtverec se stranami o 110 m; na ní byl letohrádek a stroje k zalévání všech pater (po nich zbyly kusy uměle pracovaného kamenného vodovodu, k němuž se přiváděla voda struhami z řeky Eufratu). Terasy byly spojeny mezi sebou a s okolím schodišti, na nich pak byly zřízeny sady, »visuté« zahrady, které ovšem nevisely ve smyslu mechanického názvosloví, nýbrž byly podepřeny spodními stavbami (naše stavitelství části stavby, které se vznášejí ve vzduchu na př. na podpěrných pilířích nebo na klenutých obloucích, nazývá, jak nás poučil p. inž. Ot. Ott, »podporovanými«). Výška celé stavby byla 78 m, dnešní výška ssutin je 40 m. Zdivo bylo z cihel; na cihlách z obruby pilířů lze podnes čísti jméno Nabuchodonozorovo, který podle řeckých zpráv tento div světa postavil, aby se jeho ženě méně stýskalo po horách jejího médského domova. Tolik Kaulen, jemuž ponecháváme všecku odpovědnost; přidal také obrázek dnešních ssutin a obrázek znázorňující, jak mohla vypadati stavba sama. Řekové, kterým tyto zahrady byly »visutými«, byli by nazvali stejně snad i na př. zahradu Fürstenberskou v Praze nebo zahradu u palazzo Giusti ve Veroně, kdyby se jich byli dožili. Že tyto zahrady nebyly »visuté« ve [256]vědeckém smyslu toho slova, Řekové, mezi nimiž se narodil na př. slavný Archimedes, jistě dobře věděli, ale nebáli se je tak nazývati, jako se nebojí jejich název přímo překládati jiní, kteří v jiných zemích o »visutých« zahradách čtli. Máme-li se báti my, bojme se, ale bojme se zřejmě, nezakrývejme svůj strach tím, že z »visutých« zahrad uděláme »vysuté«. Snad nemusíme vykládati, že nechceme, aby se obrazný význam slov »viseti, visutý« atd. uváděl na újmu vědecké přesnosti do fysikálního nebo stavitelského názvosloví. Ale jak je mimo vlastní vědu nasnadě, nazvati »visutým« něco, co jen vypadá, jako by viselo, viděli jsme na př. 23. břez. 1922 ve več. »Nár. pol.«, kde jsme čtli o ohromném tahu amerických stěhovavých holubů, který »visel jako temný mrak… na nebi.«

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 8, s. 255-256

Předchozí Tuším

Následující Zapřísti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1