K českým lidovým útvarům se suffixálním -nd-

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve výroční zprávě střední školy byl také vydán článek J. M. Kořínka »K českým lidovým útvarům se suffixálním -nd-« (výr. zpr. zemského ref. r. gymnasia ve Velkém Meziříčí 1930, 4 strany). Navazuje se v něm na článek J. Zubatého o slově kvinde (NŘ. XIII, 1 n.). Uvádí se vše, co bylo dosud napsáno o příponě -nda, jakož i hojnost příkladů z vulgární řeči a z dialektů (Manda, legranda, flanda, křanda, svinda, vdávanda a j.). Autor pak podává svůj vlastní výklad slova brynda. Ukazuje, že jeho základ bry- je týž jako počátek slov brýzhat, brýzgat ‚bryndati, stříkati blátem, kydati, nadávati‘, staročes. brýžděl ‚kal‘ a pod. Velmi zajímavé a poučné jsou dialektické obměny toho druhu, že se na počátku slova objeví přidané ž-: žbrynda a p. (srovnej také moravské brouhat se a žbrouchat se). Před neznělými hláskami se v takových případech objevuje š-, připojené š- (ž-) ještě zesiluje hrubý ráz těchto slov.

Je radostné, že výroční zprávy — po dlouhé přestávce, která se [216]počala za války — začínají přinášeti cenné příspěvky ke zkoumání českého jazyka. Bylo by si přáti, aby těch prací bylo více, látky je všude plno. »Žeň hojná, ale dělníků málo.«

Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9-10, s. 215-216

Předchozí Problém jazykové správnosti

Následující Názvy mluvnických pádů