Zvratná zájmena

[Short articles]

(pdf)

-

(X. Y.) Že by zvratná slovesa měla míti slůvko se nebo si vždy hned vedle sebe, že by se tedy mělo správně psáti na př. »…, aby dětem v útulnách lépe se dařilo« nebo »denně s nimi (s králíčky) jsem si hrávala«, ne »aby se dětem… dařilo«, »denně jsem si s nimi hrávala«, je pravidlo, které se příčí způsobu, jak se mluví bez násilí nejen po česku, nýbrž i v jazycích příbuzných, i neslovanských. Zvěčnělý Ertl napsal o tom delší výklad 8, 257 n. a 289 n., podle něhož i v češtině je přirozená snaha, příklonná slova, k nimž patří i nedůrazná zájmena osobní a zvratná, klásti za první slovo (nebo za první složený výraz) věty, nebrání-li tomu ovšem rozličné okolnosti jiné, na př. shluk dvou nebo několika slov příklonných, požadavky důrazu a pod. Bývaly doby, kdy se naši spisovatelé nutili klásti příklonné tvary zvratného zájmena poblíž sloves, k nimž patří (Rais nám jednou vypravoval, jak podle této módy opravovával své rukopisy, v nichž zvratné zájmeno původně stávalo na místě, které mu určoval jeho poctivý český cit), ale ten čas již minul.

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 6, p. 140

Previous Tento

Next Josef Zubatý: Udati, udávati, udánlivý, údaj, údajný