Klinická fysiologie, II.

Emil Smetánka

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Klinická fysiologie. Napsali prof. dr. Miloš Netoušek, dr. Fr. Šimer a dr. Lad. Dérer. Díl I. Krev. 1929, nákladem Spolku čs. lékárov v Bratislave.

(Dokončení.)

V slovníku knihy narážíme na leckterá slova, jichž autoři použili v smyslu nenáležitém nebo jež by z našeho spisovného jazyka měla vůbec vymizeti. Tak je tu substantivum důsledek místo následek (důsledek je logický, následek faktický): leckterá odchylka jest spíše výrazem konstitucionální dystrofie nežli důsledkem anemického stavu krve 221; zvýšení osmolární koncentrace krve je jedním z důsledků insuficience renální 53; je to důsledkem větší koncentrace proteinů v plasmě 42, m. následek; koagulace solemi je jen v menšině případů důsledkem polární adsorpce ionů 38; — nesprávné subst. koloběh m. oběh: koloběh krve 19; malého koloběhu 23; — subst. ohled bez významu ohlížení: v tomto ohledu jest pozoruhodno sledovati tak zv. koeficient lipolytický 138, m. po této stránce, v této příčině; — chybně tvořená subst. přemíra: lze jeho vliv zeslabiti přemírou trombinu 53, m. hojností, nadbytkem; — nadbytečně kladené podst. jméno příležitost: při příležitosti oslavy 7, m. při oslavě; — nečeské, na němčinu upomínající užívání slova případ: v případě náhlého klesu krevní masy 203, m. při náhlém poklesnutí; v případě potřeby 48, m. bylo-li by toho potřebí; i v tom případě, když 207, m. i když; že poměr alfa a beta glykosy je v normální krvi jiný, po případě že glykosa je přítomna ve formě gamma 73, m. jiný, nebo že; — slovo řada i tam, kde se na skutečnou řadu nemyslí: řada jiných pozorování 82, m. mnoho; při vzniku trombinu účastní se řada činitelů 58, m. několik; (něco) trvá řadu dní 23; ledviny, převádějíce řadu látek z nízké koncentrace v krvi na vyšší koncentraci v moči 23, m. četné látky; každý druh ionů uplatňuje v roztoku řadu svých specifických vlastností nezávisle na jiných součástech roztoku 25, m. uplatňuje v roztoku své specif. vlastnosti; proti tomuto názoru byla vznesena celá řada námitek 82, m. mnoho, množství; v celé řadě případů je výhodnější vyjadřovat koncentraci počtem molů 21, m. v četných případech; tím (kompensačním zařízením) jest v prvé řadě zvýšení cirkulace 204, m. především; — vadný obrat u srovnání: oblasti, kde proud krevní je u srovnání s jinými úseky značně zvolněn 48, m. proti jiným úsekům; — rčení se strany m. předložky: nepříznivými faktory jmenovitě se strany cest dýchacích 204, m. od cest dýcha[128]cích; — úkor ve významu mylně pošinutém: vzroste úhrnná osmolární koncentrace v roztoku I. na úkor osmolární koncentrace roztoku II. 42, m. na újmu (úkor = pokoření, potupa, ponížení); — slovo určitost ve vybledlém smyslu: název tento znamená s určitostí jen tolik, že 208, m. s jistotou; — je tu častý dnes doslovný překlad německého rčení Methode der Wahl: při této metodě, která je dnes metodou volby 50, m. metodou nejužívanější.

Také nejedno přídavné jméno, nejedno příslovce a nejedna spojka v knize jsou v neshodě s nezkaleným způsobem českého vyjadřování. Čteme tu: bezpečně m. s jistotou: otázka není dosud bezpečně rozhodnuta 73; — bezprostřední m. přímý, bezprostředně m. přímo, hned: účin transfundované krve je především bezprostřední, substituční 52; krev proudí bezprostředně z arterie dárcovy do rány příjemcovy 50; bezprostředně se dostavují změny cevní 48; — rusismus dlužno m. třeba: podmínky dlužno studovati 57; — dotyčný m. příslušný 138, 236; — jednoduše m. prostě: (dualistický názor) prohlásil je (monocyty) jednoduše za myeloblasty 163; (jednoduše = opak výrazů dvojmo, trojitě…, složitě; prostě = nehledaně, přirozeným způsobem, snadno, bez rozpaků); — krajní m. svrchovaný: uvedené případy jsou dokladem krajního vyčerpání erytropoetického ústroje 212; — lhostejný ve významu »irelevantní«: je v principu lhostejno, zda… či 27, m. nezáleží na tom; — mimořádný ve významu »zvláštní«: předmět mimořádného zájmu 143; — nanejvýš m. nejvýš, svrchovaně: je nanejvýš významno zamysliti se nad otázkou, který 205; — následující před dvojtečkou m. tento: rozeznáváme následující krevní obrazy: předně anemie… 203; — žurnalistické přídavné jméno neochvějný m. nepohnutý, pevný: neochvějným stoupencem 180; — neporovnatelně m. daleko: difuse látek v roztocích probíhá neporovnatelně pomaleji než difuse plynů 23; — patřičný m. náležitý: patřičná pozornost 232; — pochopitelně m. ovšem: kapacita takových kolejí je pochopitelně schopna rychlých změn 48; — poslední m. opakovaného substantiva: anemie při brightismu a cirrhosách, při poslední se uplatňuje také složka erytrofagocytárná 214; — pouze m. toliko, jenom: pouze část buničná má normální vzhled 60; skupina činitelů působivých pouze in vitro 57; — příslovce pravidelně m. zpravidla (pravidelně odpovídá na otázku »jakým způsobem«, zpravidla na otázku »jak často«): pravidelně shledáváme hypoplasii rodidel 221; — přiměřený m. náležitý, vhodný: aby dodal infusnímu roztoku přiměřené viskosity 49; přiměřenými prostředky lze připraviti každou látku v koloidním roztoku 32; — případně [129]ve smyslu »eventuálně«: krevní jedy, které mohou případně působiti zcela opačně 226, m. někdy; zvýšením objemové koncentrace krevních buněk a případně i barviva 203, m. třeba, někdy; — rozhodně v jiném významu nežli »s rozhodností«: buňky nadměrně veliké jsou rozhodně barvou chudé 207, m. zřejmě; vliv škodliviny zdá se pravděpodobný a má rozhodně při nejmenším význam faktoru provokujícího 217, m. jistě; — adv. současně tam, kde neběží o čas, nýbrž o »též, také«: v orgánech sloužících vzniku a současně i zániku krevních buněk 175, m. zároveň; — sporý ve významu německého spärlich: podle starých nálezů 69, m. vzácných; — obrat těsně s předložkou m. českého obratu se zájmenem samý: těsně před smrtí 124, m. před samou smrtí; — určitý vlivem něm. bestimmt m. jistý, některý neb zřetelný: (látka) působíc na stěny nádoby určitým tlakem 18, m. jistým; vztah mezi objemem a tlakem určité masy plynu 18; plynů, které jsou nadány určitými kohesními silami 19; které (molekuly) v určitém okamžiku na částečku narazí 33; kreatin je určitě přítomen 71, m. jistě; obecně je styková plocha jakýchkoliv dvou fází sídlem určitého stykového napětí 19, m. jakéhosi; v určitých případech 27, m. v některých; toxemie perniciosně anemická má zcela určité charaktery v jednotlivých orgánech 219, m. zřetelné; — více ve smyslu smyslu německého mehrere: skládá se z jednoho nebo více atomů 24, m. několika; vícemocným anionem 36 m. několikamocným; — vyloučený m. nemožný: není vyloučeno, že 61; — výlučně (ausschließlich) m. výhradně, jenom: asi výlučně v plasmě 80; — vysloveně (ausgesprochen) m. zřetelně, zřejmě: vyčerpání škodlivinou vysloveně toxickou 212; — záhy v jiném významu nežli „včas“: velmi záhy vypadne nejlabilnější útvar 60, m. brzo; — žádný tam, kde by v téže větě kladné nestálo zájmeno nějaký: kontradiktorické efekty nejsou žádným překvapením 185, m. nejsou překvapením. Občas se vyskytuje spojka jako v tak zvaném doplňku napodobením němčiny: jako třetí fázi leukocytosy označujeme tak intensivní podráždění dřeně kostní, že… 232, m. třetí fází leukocytosy jmenujeme; v hodnotě, kterou označujeme jako osmotický tlak daného roztoku 22, m. které říkáme osmotický tlak; jako sickle-cell anemia označuje se těžká chronická anemie 222, m. názvem s.-c. an.; monocyty slouží jako celulární vehikl 178, m. jsou jakoby cel. vehiklem. Nejednou se shledáváme se zbytečným užíváním spojky pak na začátku závětí: je-li srážlivost krve porušena, pak může nastati zvláštní jev 60; změníme-li (soli vápenaté) v sloučeniny neionisované, pak ztrácejí svou účinnost. Místo a sice (řada činitelů, [130]a sice nejméně čtyři 58) je lépe psáti a to, místo tudíž (podáme tudíž stručný přehled některých popisů 17) tedy nebo proto.

Z nesprávných sloves shledali jsme v Klinické fysiologii tato: bráti ve rčení bráti ohled: úvahami, které berou ohled na karbonát 82, m. přihlížejí ke karbonátu; — docíliti m. dosáhnouti: aby se docílilo jednotkové změny 28; lze docíliti sedimentace tak značné, že… 33; — doznávati něčeho: elektrolyty doznávají změn 107, m. pozměňují se; — jednati se tam, kde neběží o vyjednávání: o inspiraci se málokdy jedná 226, m. jde, běží; — nacházeti se, nalézati se tam, kde není řeč o opravdovém nalézání: (trombin) se nenachází v proudící krvi ve stavu účinném 58, místo není; antitrombin se nachází již de norma v krvi 59, m. je obsažen; dřeň se nalézá v stavu neoformace 208, m. je; — obnášeti: jenž (rozdíl) obnáší 5.5% obj(emových) 204, m. činí, dělá; — poválečné odbourati ve smyslu nestavitelském: barvivo krevní více méně odbourané 211, snad místo rozložené; — odčítati ve smyslu nikoli subtrakce, nýbrž čtení: odečtem-li na barometru tlak 754 mm Hg 20, m. přečteme-li; na disociační křivce lze odečísti, že… 96, m. vyčísti; odečítáme resultát v ledničce, odečítáme v termostatu 210, m. čteme (víme, že odečísti za ablesen se píše v českých textech obsahu fysikálního a chemického snad kromě Jedličkova spisu Pneumathorax curativus všeobecně, ale správné to není); — odehrávati se o dějích velmi vážných a vší teatrálnosti vzdálených: regulační děje acidobasické neodehrávají se jen krvi 108, m. neprobíhají; — odezníti m. minouti, proběhnouti: eosinofilie jest charakteristickým homocelulárním znakem odeznělé akutní infekce 232; — odpadati m. nebýti, scházeti: odpadá-li tento ochranný vliv, mohou… 143; u molekul povrchových odpadá složka působící kolmo z (povrchu kapaliny 19; — odpovídati m. vyhovovati: fysiologickým požadavkům odpovídají poněkud lépe roztoky, které 49; — vyšeptalé odstraniti m. konkretnějších sloves jiných: u psa, jemuž byla odstraněna játra 181, m. vyňata z těla; která (ventilace plicní) rychle odstraní z krve přebytek CO₂ 107, m. odklidí; přírůstek tekutiny po transfusi se velmi rychle z cirkulace odstraní 52, m. vyloučí; — platiti ve významu „pokládán býti“: za takový základní roztok platil centinormální roztok HCI 105; — pozůstávati, sestávati (bestehen) m. skládati se, býti složen: stroma pozůstává ze dvou skupin organických látek 131; (jádro) sestávajíc z několika úseků 151; — spočívati m. záležeti: srážení krve spočívá ve vzniku fibrinu 58; metoda spočívá v tom, že… 47; — tvořiti tam, kde o tvoření neběží: jenž (nedostatek krevního barviva) tvoří základní znak celého onemocnění 221; faktor dřeňový tvoří inte[131]grující součást každé klinické jednotky anemické 211; množství krve deponované v slezině tvoří skoro pětinu kvanta krve cirkulující 48, m. je skoro pětinou, činí skoro pětinu; — neskutečné vděčiti m. skutečného děkovati: asistentovi X. vděčí tato kniha mnohý cenný klinický postřeh 7, m. děkuje za mnohý postřeh; čemu vděčí žaludek za sterilitu svého obsahu 215; — vyvolati m. vzbuditi, způsobiti: většina šoků je vyvolána proteiny dárcovy plasmy 52; přísada kyseliny vyvolá disociaci proteinů 42; — zodpověděti něco m. odpověděti na něco: dá se zodpovědět otázka 27. Zvláštní zmínky zasluhuje sloveso podmíniti, v českých spisích lékařských často mechanicky kladené za něm. bedingen. Čteme-li větu „nespolehlivost polarimetrických nálezů je podmíněna malou koncentrací glykosy 73“, nemůže tomu přirozený Čech rozuměti jinak než tak, že mají-li býti polar. nálezy nespolehlivé, musí býti splněna jistá podmínka, malá koncentrace glykosy, — kdežto zde jde přece o to, že ty nálezy nespolehlivé jsou a ta nespolehlivost že je tedy ne podmíněna, nýbrž působena. Podobně je tomu ve větách: různá vodivost ionů je podmíněna různou rychlostí migrace mezi elektrodami 25; jejich (proteinů) pokles při těžké kachexii je z velké části podmíněn absolutním úbytkem 67; zjev je podmíněn pronikáním vodíku 22. —

Náš referát dopadl poněkud delší, a mohlo by se proto zdáti že kniha, o níž mluvíme, stojí svou jazykovou stránkou snad pod úrovní soudobé české literatury vědecké. Toto zdání by bylo naprosto mylné. Všecky nesprávnosti, které jsme zde zaznamenali, bylo by lze citovati i z přemnoha jiných spisů přírodovědeckých, a bylo by lze uvésti jich z nich ještě neskonale víc. Některé z nich (látka o veliké molekulové hmotě, vícemocný, odečísti m. přečísti) se, myslím, pokládají dokonce za termíny technické. Byli bychom proto šťastni, kdyby těmto našim poznámkám věnovali laskavou pozornost i přírodovědečtí autoři nelékařští.

Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 6, s. 127-131

Předchozí Josef Zubatý: Milostpán

Následující Z našich časopisů