Klinická fysiologie, I.

Emil Smetánka

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Klinická fysiologie. Napsali prof. dr. Miloš Netoušek, dr. Fr. Šimer a dr. Lad. Dérer. Díl I. Krev. 1929, nákladem Spolku čs. lekárov v Bratislave.

Kniha, jejíž titul jsme právě uvedli, je učebnicí vědeckého oboru, jehož význam při rostoucím zájmu o dynamickou stránku chorob v poslední době neobyčejně stoupá. A je učebnicí toho oboru v naší literatuře prvou. Vyhovujeme proto rádi přání jejího autora prof. Netouška, abychom podrobili její řeč revisi. Víme, co dobrého i neblahého jsou učebnice s to spisovnému jazyku působit; dovedeme ocenit obtíže, které je nutno při psaní knihy o nauce nehotové a rostoucí přemáhat; a bude nám radostí, budeme-li moci ke zdokonalení dalších dílů spisu tak důležitého něčím přispět.

Hláskoslovná a tvaroslovná stránka Fysiologie vyhovuje i přísným požadavkům velmi uspokojivě. Na 250 str. hustého tisku našli jsme jen tyto věci, které nutno opraviti: v tkaních 65 místo ve tkáních; k vzniku 146, k vzplanutí 163 m. ke; se kterým 9 m. s; ku počtu 51, ku příměsi 58, ku vředům 222, ku proudění 129 m. k; ku vzestupu 197 m. ke (ku je v neumělkované češtině spisovné archaismus omezený na několik rčení: ku podivu, ku pomoci, ku Praze, kupředu, ku příkladu); promísení 23 m. -š-; opozďuje se 207 m. -žď-; vyhražené 161, vyhražuje 163 m. -z-; kory nadledvinkové 176 m. kůry; 1. p. mn. sole 57 m. -i, 7. p. mn. solemi 25 m. solmi; tuto pramáti 164 m. -máteř; Minkowskiho 180 m. -ého; v období krisy 211 m. -e (asi slovakismus); Guldberg-Waageovým zákonom 25, v teorii Debye-Hueckelově 31, s řadou Hofmeister-Freundlichovou 38 m. obou členů skloňovaných; část svojí účinnosti 138, v svojí skladbě 145 m. své, svojí rukou 7 m. svou (tvary nestažené jsou v češt. jen v 1. a 4. p. obou čísel); tutéž hodnotu 18 m. touž, v těchže místech 91 m. týchž; erytrocyty mizí 53, známky chybí 207, hostitelé onemocní 218, uzliny bují 239, krvinky bubří 115, vytváří se pevné vazby 133, krvinky duří 133, překážky se staví v cestu 139, erytrocyty »rezaví« 140, vlastnosti přísluší 150 m. -ejí; a související 33 m. souvisící.

[105]Ani v tvoření slov není mnoho nedostatků. Vytýkáme jen příponu -elní m. -ální (eventuelně 31, při arterielním tlaku 37, specielně 211; příponu -ný m. -ní několikrát u cizích slov (fagocytárného aparátu 208); slova krvetvorný 208 m. krvotvorný a krvetvorba 53 m. krvotvorba anebo (ještě lépe) tvoření krve; adj. nevěrohodný 149 m. nehodnověrný; a úsporná nečeská spojení »dvoj- až trojnásobné množství« 71 m. dvojnásobné až trojnásobné, »anemie hypo- a hyperchromní« 205.

Více nedostatků je ve skladbě. Autoři mají nemírnou zálibu ve vyjadřování jmenném místo slovesného. Tak píší na př.: (metoda) pro vědecké výzkumy je nevyhovující 69 m. nevyhovuje; která (tetanie) je léčitelná 83 m. která se dá léčiti; dokonalá substituce krve je nerealisovatelná 50; pohyb je pozorovatelný miskroskopem 33; změna koncentrace je zjistitelná 33; podle zákona o parciálních tlacích je snadno představitelné, jaký je rovnovážný stav 22 m. lze si snadno představiti; jak vidno 203 m. jak viděti; patrno, že každá molekula je tažena stejnými silami 19 m. je viděti; při chudosti krve fibrinogenem 244 místo je-li krev chuda fibrinogenem. — Nesprávné je jedn. č. m. množ. u slova hranice: na hranici normy 84. — Českému duchu odporuje zpodstatňování přídavných jmen nad míru ustálenou v řeči mluvené, na př.: z pověděného plyne 27, z uvedeného plyne 83, podle dosud uvedeného přitéká do kapilár krev 97 m. z (podle) toho, co pověděno, uvedeno; pojmově běží o následující 203 m. o tyto věci. — Příd. jméno přivlastňovací je opominuto ve rčeních: od prvních pokusů Vysokoviče 185 m. -ičových, hojných Jollyho tělísek 195 m. tělísek Jollyových. — Jmenné tvary příd. jmen kladou se někdy m. náležitých složených a naopak: fibrin je neschopný retrakce 61 m. -en, tlak byl rovný tlaku zevní atmosféry 22, je tedy kvocient cholesterin-lecitin zvýšený 78, málo probadaný jest význam leukocytů 52, v akme je (hladina) snížená 78 m. -a, napětí je značně snížené 99 m. -o, jsou-li (částečky koloidů) kladně nabité 37, m. -y, erytrocyty jsou nepropustny 134 m. -né, zřejmy jsou vztahy ke žlázám pohlavním 215. — Tvar jichž m. přivlastňovacího jejichž je ve větě: granulocytů, jichž kmenové buňky bývají vyplaveny 223. Zájmenu svůj se dává nenáležitý význam ve rčení „své doby“ 189 místo »kdysi«. Ukazovací zájm. m. osobního čteme ve výkladu, že při nedostatku kyseliny solné dlužno tuto podávati per os 221 m. nutno ji. Na str. 65 se mluví o úhrnné koncentraci té které látky v krvi m. té neb oné (»té které« by znamenalo »té některé«).

Zeugma zavinilo chybný pád ve větě: z metod osvědčily se a užívají se jen dvě 47 m. jsou v užívání. Jinak shledáváme ne[106]správnosti v užívání pádů jen zřídka: výbuchu nemoci předchází dlouhé stadium latence 229 m. před výbuchem, (tlak) nemá ničeho společného s hydrostatickým tlakem 13, tato definice nepraví ničeho o silách 34 m. nic (ničeho bývá v genit. záporovém jen při důrazu, ve smyslu „naprosto nic“); nescházelo výsledků záporných 198 m. nescházely výsledky; charakteristickou je převaha kmenových buněk 239 m. -á. — Hojně se vyskytují nové předložky, kterým je žádoucí, a jak jsme přesvědčeni, i možné se vyhnout. Tak potkáváme se často s předl. v důsledku: v důsledku souvislosti jednotlivých komponent krevních stačí v konkretním vzorku krve znáti hodnoty dvou složek 117 m. při souvislosti; v krvi jsou poměry podstatně odchylné v důsledku fakt, že… 113 m. proto, že; mlékovitý vzhled plasmy v důsledku zvýšené koncentrace tukových látek 78 m. působený zvýšenou koncentrací; (viskosita je) relativně vysoká, patrně v důsledku převahy globulinu 54 m. pro převahu, od převahy; v důsledku Donnanovy rovnováhy má plasma vyšší koncentraci elektrolytů 42 m. podle D. rovnováhy; — následkem: následkem vysokého obsahu kalia v krvinkách kolísá jeho koncentrace v celkové krvi 81 m. pro vysoký obsah; u barvičů per byla pozorována polyglobulie následkem vdechování par barev anilinových 226 m. vzniklá vdechováním; koncentrace kyseliny močové v krvi následkem zvýšené endogenní tvorby 70 m. zvýšenou tvorbou; — ohledně: pozorování ohledně rozpadu buněk 139 m. o; — pomocí: při defibrinaci pomocí tyčinky 135 m. tyčinkou; — prostřednictvím: prostřednictvím ionové rovnováhy účastní se i hemoglobin 107 m. ionovou rovnováhou; — za účelem: za účelem přehledu 235 m. pro přehled; — vůči: vůči elektrolytům jsou (jisté částečky) daleko méně citlivé 38 m. proti; — vzdor tomu 58 m. přes to, vzdor všem osobním stykům 8 m. přese všechny styky; — na základě: Henriques dospěl na základě studia rychlosti k závěru, že… 101 m. studiem. — Místo dle 225 je lépe psáti podle; místo kol 79, 72 kolem neb okolo; místo oproti 222 proti. — Z jednotlivých vazeb předložkových vytýkáme: křivka je posunuta do leva 94 m. nalevo (víme, že se do leva říká, ale správné to není); účastniti se na krvetvorbě 238 m. při tvoření krve; (útvar) hraničí na okolí ostře zřetelnou stykovou plochou 17 m. s okolím; načež 47 m. pak, potom; až na drobné výjimky 7 m. krom drob. výjimek; v nádobě o neproměnném objemu 18 m. neproměnného objemu, s neproměnným objemem; centrifugy o vysokém počtu obrátek 33, krychle o hraně 1 cm 34, látka o velké molekulové hmotě 33, krev o vyšší teplotě 94, haemoglobin o normální koncentraci 99; cukr hroznový o strukturní [107]formuli (takové a takové) 72 m. se strukturní formulí nebo mající strukturní formuli (o se 6. p. má místo jen ve výrazech majících přívlastek vyjádřený číslovkou základní, na př. chléb o dvou kůrkách); (viskosita krve) vyjadřuje se v jednotkách relativních, u srovnání s viskositou destilované vody 54 m. srovnáním. — Opakování předložky u samostatného druhého členu je opominuto ve větě: membrána erytrocytů je pro kalium stejně jako natrium neprostupná 81.

U slovesa upozorňujeme na tyto věci: Ve rčení „(děj) bobtnání a odbobtnání“ 136 by druhý člen byl lépe vyjádřen slovesem nedokonavým (odbobtnávání). Verbum kolísati (které znamená totéž jako kolíbati) by ve větě „sušina krevní kolísá kolem 20%“ mělo být zvratné (kolísá se). Ve rčení „kysličník uhelnatý ochrnuje jeho účinnost“ (rozumí se oxydačního fermentu tkáňového) 97 není sloveso ochrnouti na místě, protože znamená „ochromnouti, svou funkci ztratiti“, kdežto zde běží o ochromení, ničení funkce (kysl. uh. tedy ochromuje); víme, že vytýkaná chyba je krom nepatrných výjimek, na př. Lhotákovy Farmakologie, běžná v celé české medicinské literatuře, ale nebylo by jistě nesnadno se jí zhostit. Reflexivum místo pasiva čteme ve výkladu, že (hyperurikemie) se považuje některými autory za časný příznak porušené funkce ledvin 70 (když je předmět děje, zde autoři, jmenován, užívá se zpravidla pasiva). Pomocné sloveso je neprávem vynecháno ve větě: (v schematě) vyznačena také přítomnost isoaglutinů 51 (eliptická věta, jak ji tu čteme, znamená děj, „byla vyznačena“, kdežto zde běží o stav, „jest vyznačena“). Často se potkáváme s pasivem zmíněný m. řečený, vzpomenutý, připomenutý, uvedený, na př. 54, 57, 60, 61 (mohu věc, o které jsem se rozhovořil, nazvat „věc rozhovořená“?). Napodobením němčiny je, užívá-li se času minulého na vyjádření děje achronistického, který se může státi kdykoli, na př. plasma se sráží, byl-li odstraněn protisrážlivý činitel 57 m. odklidí-li se; když došlo ke koagulaci krve, sráží se samostatně část plasmatická i buničina 60 m. když dojde. Rovněž není domácího původu užívání participia perf. pas. m. věty podmiňovací, na př. viskosita měřena přístrojem Hessovým vzrůstá proti normě 228 m. měří-li se; jeden mol kterékoliv látky, rozpuštěn ve 22.4 l roztoku jeví osmotický tlak jedné atmosféry 22 m. rozpustí-li se. Negace schází po slovese brániti v slovích: váha vzduchu brání, aby se vzduch difusní stejnoměrně rozptýlil ve vzduchu 33 (bylo-li by rčení »brání, aby ne…« nejasné nebo svádělo-li by snad dokonce přímo k představě nesprávné, bylo by nutno m. »brání« říci »nedovoluje«). Jiná vadná rčení jsou: aniž by ve větách, [108]kde by ve větě záporné připojené spojkami a, ani, a ani kondicionál nestál (na příklad na str. 73, 78, 83); spojení příliš, než aby m. příliš, aby (101); pakliže bez významu odporovacího, vztahujícího se k předcházejícímu jestliže (249 m. jestliže); proto, poněvadž 203 m. protože; nejen obsah, ale i nadpis její (knihy) 7 m. nejen její obsah, ale i nadpis; okolnost tato 8 m. tato okolnost; asistenti kliniky propedeutické university Komenského (v titule knihy) m. propedeutické kliniky (ta klinika se může jmenovati jednou „klinika propedeutická“, podruhé „propedeutická klinika“ podle toho, nač chci dáti důraz); nejinak ale počínali si autoři 9 m. ale nejinak nebo nejinak však.

(Příště konec.)

Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 5, s. 104-108

Předchozí Josef Zubatý: Volavka, III.

Následující »SLEČNA DOKTOR«