[Short articles]
-
(J. R.) Proč by se nemělo říkati jíti, čísti, pracovati, jeti, mluviti, poslati atd. dále, opravdu nevíme. Brusy, pokud víme, takových zápovědí nemají, stará čeština se podobným rčením nevyhýbá, ani mluva lidová, a tak opravdu nevidíme jiné příčiny, proč bychom měli mluviti jinak, než že Němci říkají stejným způsobem weiter. Brusy docela správně zamítají rčení jako pokračovati v cestě, v jízdě a radí, aby se říkalo jíti, jeti dále a pod., ale přece stále slýcháme na př. na zastávkách elektrické dráhy, jak průvodčí, upraviv kolejnice, dává řidiči pokyn k další jízdě slovem »pokračuj«. 17. února jsme čtli o zoufalém pochodu členů Nobilovy výpravy na severní točnu po ledových pláních a dočtli se, jak ubohý Malmgreen »odmítal pokračovati v cestě«, jak »pro těžké omrzliny nemohl pokračovati«, anebo jak »nemohl dále pokračovati« (při tom jsme si vzpomněli na rčení míjeti kolem 13, 156); proč nemohl jíti dále? A budeme-li se slova »dále« báti dále, budeme se muset na konec ohlédnouti po něčem, čím nahraditi staré a tak dále.
Naše řeč, volume 14 (1930), issue 3, p. 67
Previous Josef Zubatý: Bohatost jazyka
Next Na Smíchov