Padesátiny, šedesátiny atd.

[Short articles]

(pdf)

-

(L. R.) Bývá káráno, že se o narozeninách užívá výrazu padesátiny atd. místo správného padesáté narozeniny atd., protože tvary na -ina znamenají zlomky (třetina, sedmina atd.). Tak se stalo nedávno ve večerníku Nár. l. (21. srpna), my sami jsme podobnou výčitku bez odporu otiskli 4, 108. Mnoho platny tyto výčitky nejsou, aspoň rok od roku přibývá příležitosti, kde by se měly ozývati; a to vždy svědčí o veliké životní síle jazykové »nesprávnosti«, která za takových okolností na konec obyčejně zvítězí nad mluvnicí. Proto snad není na škodu, přihlédneme-li k otázce správnosti či nesprávnosti káraných výrazů blíže. Jména zlomků jsou v češtině utvořena obyčejně z číslovek řadových koncovkou -ina. Touto koncovkou se tvoří obyčejně podstatná jména, vyjadřující něco, co má vlastnost vyjadřovanou příd. jménem, od něhož je podst. jm. odvozeno; na př. pustina je, co je pusté, člověčina, myšina, rybina je člověčí, myší, rybí zápach, skopovina, hovězina je skopové, hovězí maso nebo skopová, hovězí kůže, rytina, smíšenina, tkanina je něco rytého, smíšeného, tkaného, zdechlina něco zdechlého atd. Jména zlomků znamenají tolikátý díl, kolikátý je naznačen řadovou číslovkou: padesátý díl je padesátina atd. Jazyk v tomto tvoření není docela důsledný; jednak tvoří jména na -ina i z jiného základu, než právě z přídavného jména (říkáme na př. zvěřina, ač příd. jm. zvěří není, neříkáme pátina, nýbrž pětina a p.), jednak mají jména na -ina významy velmi rozmanité a rozličné významy má někdy i totéž jméno (prasečina může býti vepřové maso i vepřová kůže, říkáme tak i něčemu neslušnému nebo nepěknému, prasečiny jsou místy na Moravě i j. prasečí hody). A podobnou rozmanitost významu nalézáme časem právě i u podst. jmen čísel[187]ných: pětka může býti číslice i peníz kovový (pětník, pět korun) nebo papírový (pět zlatých), padesátka je číslice nebo bankovka, padesátník je padesátiletý muž i (v starší době) velitel padesáti mužů atd. Zvláště v důvěrném hovoru se rodívají podobné významy; snad se neodhodláme osobě vzácnější, s níž nejsme v důvěrných stycích, přáti štěstí a zdraví k jeho šedesátce, ale snad o něm řekneme, že má již šedesátku na zádech (známe pohlednici, na níž přítel malíř zasloužilého politika a senátora k jeho šedesátým narozeninám vykreslil s číslicí 60 na zádech, a každý rozumí, co to znamená). To vše jsou věci, které s jazykovou správností nebo nesprávností nemají nic společného; snad takové slovo s počátku působí cize nebo aspoň nezvykle, ale udělí-li mu zvyk v jazyce domovské právo, stává se v něm stejně oprávněným neboli stejně správným jako kterékoli slovo sebe starší. — Tak pohlížíme také na ty množící se padesátiny, šedesátiny, sedmdesátiny atd. V tvaru těchto slov není nic, co by je opravňovalo jen k významu, v kterém jich užíváme v počtářství (vždyť v životě vlastním užijeme snad slov jako třetina, na př. o třetím díle bývalého nerozděleného selského statku, čtvrtina, ale sotva se nám nahodí příležitost mluviti o šedesátině nebo sedmdesátině). A význam šedesátých atd. narozenin na rozdíl od významu zlomkového dovedl jazyk sám na nich vyjádřiti: dal jim tvar pomnožný, jaký mají starší jména rodinných svátků, jmeniny, narozeniny, křtiny, a také položertovné pojmenování padesátých narozenin abrahamoviny. Dnes máme ta nová jména narozenin jen u desítek vyšších; až si budeme okázaleji všímati i narozenin čtyřicátých nebo ještě nižších, přijde sám sebou mimo pomnožný tvar ještě jiný rozdíl mezi označováním narozenin a jmény zlomku. Kdo dosáhl padesátého roku a má tedy padesáté narozeniny, slaví padesátiny. Podle toho by byly čtyřicáté narozeniny čtyřicátiny, podobně by pak byly třicátiny, dvacátiny, snad i desátiny, kdežto jména zlomků zde jsou čtyřicítina, třicítina, dvacítina, desítina. Ale to jsou již věci, jež můžeme ponechati našim budoucím, jako starost, jak by se mělo říkati narozeninám stým, až je omlazovací léčení učiní častějšími; zatím nám šlo jen o to, abychom ukázali, že by nebylo neštěstím, kdyby náš jazyk cestou, kterou se dal, pokračoval dále a novotvarům padesátiny atd. pomohl k vítězství. Že výrazy jako padesátileté narození (1, 92) nebo narozeniny osmnáctileté (2, 26) jsou nemožné, nemusíme snad opakovati.

Naše řeč, volume 13 (1929), issue 8, pp. 186-187

Previous Buda dělati

Next Rodné jméno