Časopis Naše řeč
en cz

Klenčí, či Kleneč?

Antonín Profous, Jindřich Š. Baar

[Drobnosti]

(pdf)

-

V svém článku o jméně tohoto chodského městečka (N. Ř. VII, 193—203) jsem došel k tomuto závěru: Ze 14. a 15. stol. známe jen tvar Klenič z latinských listin. Tvary Kleneč i Klenčí, užívané dnes, vyskytují se vedle sebe od 16. stol. a rovněž se mezi nimi kolísá řeč živá domácího obyvatelstva. Oba ty tvary lze jazykově vyložiti bez obtíží, i jest třeba zjistiti, který z nich naší chodské obci náleží. Poněvadž ta věc nebyla rozhodnuta bez námitek, neodhodlala se ani ministerská revisní komise ke změně dosavadního úředního tvaru Kleneč. I vybídl jsem tamější inteligenci, aby k řešení přispěla jednak zjištěním tvaru, kterého užívají domácí prostí lidé v nenucené řeči sami mezi sebou, jednak vyhledáním starých dokladů, zejména z doby před pol. 16. stol., a to, možno-li, se 7. pádem tohoto jména. Na můj článek došla toliko jediná odpověď, a to od p. archiváře Fr. Teplého v NŘ. VII, 236 až 238.

Z jeho odpovědi vybírám, co přispívá k řešení naší sporné otázky: 1. Jan Fr. Hruška užívá v svém Dialekt. slovníku chodském tvaru Klenčí. V tom spise jsem opravdu našel jen tvar Klenčí, ne sice pod vlastním heslem v abeced. seznamu, ale v předmluvě, kde se autor zmiňuje mimo jiné i o území, z kterého sbíral jazykovou látku. Z Klenčí pocházela Hruškova matka, i jest patrno, že Hruška jako svědomitý filolog nejen chtěl, nýbrž i mohl správně zachytiti lidový tvar tohoto jména. 2. Svědectví tří starších klenečských občanů pro tvar Klenčí. 3. V chodském území je střední rod v míst. jménech velmi oblíben, na př. Draženovo, Houvězdo (= Újezd) atp., a rovněž jm. hromadná jak významu obecného (cíbí, talíří atp.), tak ve jménech traťových (Březí, Volší atp.).

Tato svědectví dokazují, myslím, bezpečně, že domácí prostí lidé užívají tvaru Klenčí. S velkou pravděpodobností (ne však s jistotou, srov. Újezd a Houvězdo) lze pak pokládati za původní jméno tvar Kleničí, doložený ze 16. stol., který byl v svém předchůdci Kleničie asi také předlohou pro tvar Klenič v latinských listinách dob předešlých. Tu má ovšem svou váhu i místní tradice o blízkém klenkovém lese za válek napoleonských. Z nadepsané dvojice tedy náleží pro chodskou obec přednost tvaru Klenčí, a proto se při vhodné příležitosti přimluvím za jeho úřední zavedení. — Tvar Kleneč jest pak nutno pokládati za tvar podruž[110]ný, který ovšem nemusil vzniknouti podle něm. Klentsch, nýbrž z nepřímých pádů jména Klenčí, tak jako Přelouč z Přeloučí, Poříč z Poříčí, Podůleš z Podůlší (Podólšie) a p.

Ant. Profous

*

V panském archivu v Koutě u Domažlic našel jsem v »bílé skříni« — (ježto archiv není uspořádán, nelze nález jinak označit) — rukopis s titulem: »Topografische Beschreibung der Herrschaft Kauth, Kuttenschloss und Neumark mit Einbegrief aller darinnen vorkommenden Merkwürdigkeiten. Verfasst im Jahre 1788.« — V této listině jsou seřaděny podle čísel všecky obce, které byly podřízeny vrchnímu úřadu v Koutě. V seznamu tom má Klenčí číslo 53 a zpráva o něm počíná takto: »5c, Klentsch, Klenčí, ein Fleken von 94 Nr. (dermalen 96) … wird hier böhmisch gesprochen,« následuje podrobný popis městečka. Nás však zajímá hlavně doklad, že se už tenkráte Klenčí jmenovalo česky Klenčí a nikoli Kleneč. Také Božena Němcová píše (Sebr. spisy — Laichtrovo vydání — svaz. IX, str. 174): »povyk udělala zpráva, kterou rychlík z Března na Klenčský (nikoli Klenečský) úřad přinesl.«

J. Š. Baar

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 4, s. 109-110

Předchozí Josef Zubatý, Václav Ertl: »Naše řeč« a prof. Strejček

Následující Rostenec

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1